Svým příspěvkem se nechci navážet do Windows, ale sdělit svou zkušenost odjinud. Už nějaký ten rok používám Linux (ale nejsem žádný guru či hacker). Dělal jsem také na Windows (a stále je čas od času spouštím) a na Solarisu. Především ze světa UNIXu a Linuxu jsem věděl, že existují různé filesystémy. Ale do začátku roku 2004 jsem nevěděl, jak dramatické rozdíly mohou být v rychlostech čtení a zápisu u různých filesystémů. Tehdy jsem si od kolegy nechal na Linux doporučit filesystém ReiserFS, jakožto filesystém vhodný pro ukládání zdrojáků, které se často kompilují. Praxe ukázala, že to byla dobrá volba - operace s diskem (či spíše se soubory a adresáři) při kompilování, vyhledávání souborů a updatování zdrojáků z CVS serveru se markantně zrychlily (oproti dříve používanému filesystému ext3).
Tím jsem chtěl říct, že kromě rychlosti disku a velikosti cache OS má velmi výrazný vliv (mnohdy větší, než ona rychlost disku) právě i zvolený filesystém. U Windows se dnes běžně, pokud vím, používají jen FAT32 a NTFS, ovšem i ty se dají při vytváření nastavit různě. Další velmi významný vliv má samotný operační systém, přesněji způsob, kterým využívá cache pro přístup k souborům (i to se dá ve Windows aspoň trochu nastavit).