Původní Skype uměl navázat spojení mezi dvěma počítači schovanými za dynamickým NAT pomocí techniky "Hole punching". Do odkupu Microsoftem se Skype dal díky tomu použít například k rychlým přenosům. Dnes tečou data přes servery Microsoftu a rychlostí to příliš neoplývá. Navíc se automaticky komprimují obrázky, takže z nich vzniká spíše mazanice (zkuste si vyfotit fakturu a tu pak přes Skype poslat). K tomu, aby mohlo být přímé spojení navázáno, je nutné použít třetí stranu, která má veřejnou IP adresu a odblokovaný firewall. Takových počítačů nebylo mnoho, ale zase jich bylo dost na to, aby to celé fungovalo distribuovaným způsobem, tedy bez (mnoha) serverů majitele. Dnes, kdy vše teče přes servery Microsoftu lze například hovory snadno odposlouchávat nebo veškerý provoz "vytěžit" (např. pro reklamní účely). Síť tehdy padla proto, že se rebootly automaticky a nepodmíněně všechny Windowsy na světě kvůli kritické chybě a síť nemohla naběhnout, protože se supernody/login servery odpojovaly z důvodu přetížení. Microsoft pak změnil distribuci záplat tak, aby reboot nenastal u všech počítačů na světě najednou, ale postupně (někdo prostě dostane aktualizaci později). Celkově je článek velmi tendenční, vychvaluje přechod na centralizovaný model a to bez jakéhokoliv náznaku znalosti problematiky... BTW: Microsoft nekoupil Skype, ale ochrannou známku a uživatele, tj. bez komunikačního software. Proto došlo k přechodu na centralizovanou technologii (a proto starrší aplikace Skype už nefunguje).