Pevné disky coby magnetická technologie pro ukládání digitálních dat, jsou na trhu už několik desítek let. Vědci si tuto technologii tak trochu vypůjčili pro možnost dlouhodobého uložení informací pro budoucí generace.
Inženýři z agentury ANDRA však zajímá uložení velmi důležitých informací, které obsahují podrobná data o uloženém vyhořelém jaderném odpadu v kontejnerech v zemi po celém světě.
V rámci projektu tak dokázali vyrobit speciální verzi pevného disku z drahého safíru, který poskytuje výborné vlastnosti v oblasti stability materiálu. Cena jednoho takového disku je ale přibližně 25 000 dolarů, tedy v přepočtu kolem půl milionu korun.
S ukládáním informací na tento disk, který se bude nacházet přímo v blízkosti kontejnerů s jaderným odpadem, ale souvisí problém, v jakém formátu data uložit.
Nakonec se tak místo digitálního uložení dat využilo pouze zobrazení stránek v miniaturní podobě, případnému budoucímu nálezci tak k přečtení informací bude stačit pouze jednoduchý mikroskop. Stránky byly do materiálu zapsány pomocí grafické techniky zvané lept, v tomto případě pomocí platiny.
Na projektu samozřejmě spolupracovali i vědci, archeologové a další specialisti v této oblasti. Na jeden disk tvořený dvěma 20cm částmi, lze uložit až 40 000 miniaturních stránek, které lze vidět přes mikroskop. Životnost tohoto způsobení uložení informace otestovali v kyselině a dle výsledků by měl materiál s informacemi vydržet minimálně jeden milion let. Ve finální verzi by měl dosáhnout až na teoretických 10 milionů let bez poškození.
Jednou z posledních otázek ale je, v jakém jazyce informace uložit. To by však měli vyřešit odborníci z tohoto segmentu. Cílem je, aby i budoucí druhy dokázalo informace rozšifrovat, protože nelze předpokládat, že budou používat angličtinu či jiný současně rozšířený jazyk.