Já mám hlavní monitor 24" 1920x1200 a po stranách mám 22" 1920x1080 - je to tedy velmi široký pracovní prostor a nemám s tím problém. Pochopitelně to nevnímám ostré v celé ploše a ani to není potřeba. Na hlavním monitoru mám maximalizované hlavní pracovní okno aplikace, kde se podle potřeby soustředím buď na celek (není nutné vnímat každý detail) nebo se zaměřím jen na určitou oblast, kde ladím detaily (nepotřebuju vnímat celek). Vpravo mám ovládací panely, barevné vzorníky apod. - stačí natočit hlavu a okamžitě najdu, co potřebuju, protože to je stále na stejném místě. Vlevo mám doplňující věci - předlohu, došlou poštu, méně používané panely, které zapínám jen, když je potřebuju... Tam koukám podle potřeby a přitom ještě stíhám vnímat hlavní body rozdělané práce. Případně mi stačí předlohu vnímat jen koutkem oka a pracovat na hlavním monitoru. Celkově to je velmi efektivní, s nadsázkou mohu říct, že na jednom monitoru už skoro neumím pracovat, stále mi něco chybí. Dřív jsem si každou chvíli něco tisknul, abych to měl po ruce, dnes to hodím na levý monitor... A klidně bych dokázal využít i větší plochu - klidně i větší než zorné pole, protože nemusím vidět vše najednou, stačí vědět, že používané nástroje jsou vždy na stejném místě. Je to jako v autě - můj pracovní prostor je mnohem větší než zorné pole, ale vše, co potřebuji je na stálých místech a stačí pár hodin zvyku, jak natočit hlavu, jak zaostřit a lze velmi rychle vnímat věci i na okraji či za okrajem zorného pole (stačí jen rychle pohnout hlavou) - zrcátka, kontrolky na přístrojové desce apod. Jinak fakt nejde o poměr stran, ale o určitý minimální limit na výšku a na šířku - tedy zvyknete-li si na 1200 px na výšku, cokoli menšího bude špatné a je jedno, jestli to bude poměr 16:9, 4:3 nebo třeba 48:10. Prostě těch pár pixelů tam začne hrozně chybět - a to tím spíše, když budete mít srovnání s pixely na šířku (tj. 1920x1080 bolí proti 1920x1200 víc než 1680x1050 - tam to není tak znát).