O Windows Vista bychom mohli popsat stovky stran, jen těžko bychom však dokázali vyjmenovat všechny novinky, které přináší. V průběhu naší recenze jsme vynechali některé technologie, do nichž vkládá Microsoft velké naděje. Nyní se tedy vracíme k funkci ReadyBoost, novému bootmanažeru i podpoře přenosných počítačů.
Windows ReadyBoost
Microsoft stvořil ReadyBoost za účelem snadné náhrady operační paměti počítače, kterou bývá často nesnadné či nemožné rozšířit. Místo RAM tak mohou Windows použít dostupné místo na USB flash zařízení a částečně jím nahradit odkládání na disk. Vždy je však potřeba zvážit konkrétní podmínky. Ve většině případů bude zřejmě finančně výhodnější rozšířit RAM počítače místo nákupu velké a kvůli rychlostním požadavkům i drahé (byť univerzálněji využitelné) flash paměti.
Použitelná jsou pouze USB 2.0 zařízení, která navíc musí splňovat několik požadavků: Čtení náhodně vybraných čtyřkilobajtových bloků z paměti musí být prováděno rychlostí alespoň 2,5 MB/s, zápis náhodně vybraných bloků o velikosti 512 KB potom alespoň 1,75 MB/s. Na webu se nachází neoficiální seznam podporovaných zařízení. Windows Vista při zapojení zařízení provedou test, na základě jehož výsledku rozhodnou o možnosti či nemožnosti ReadyBoost použít.
Minimální požadavky nesplňujeme
Minimální kapacita použité flash paměti musí činit 256 MB, maximálně je možno využít čtyř gigabajtů prostoru. ReadyBoost totiž ukládá data do jediného souboru, toto omezení je tedy dáno limity souborového systému FAT32. Podle doporučení výrobce by poměr paměti RAM vůči využívané flash měl ideálně činit 1:1 až 1:2,5 či 1:3. Je jasné, že na počítači se 2 GB RAM je použití 256 MB cache na flash disku poněkud neúčelné.
Zařízení je připojeno do nepodporovaného rozhraní. Zřejmě jde o chybu, zařízení je totiž připojeno stejně jako na předchozím obrázku, jen jde o jiný flash disk.
Data odložená systémem na flash disku jsou šifrována 128b algoritmem AES. Při vynětí disku z USB portu není nijak ohrožena stabilita systému, neboť ten veškeré uložené informace udržuje v kopii na pevném disku počítače. Jistě se ptáte, zda se paměť takto intenzivními zápisy nepoškozuje. Microsoft své zákazníky uklidňuje: Podle jeho testů totiž životnost flash paměti používané pro ReadyBoost není významně ovlivněna a pohybuje se kolem 10 let. USB prstík lze pro ReadyBoost použít pouze na jednom počítači a rovněž na každém počítači nelze používat ReadyBoost na více flash discích zároveň.
Přidáme k paměti RAM ještě 889 MB prostoru na flash disku
Nejvyužitelnější je ReadyBoost na počítačích s jedním gigabajtem a méně RAM. Skutečný přínos této technologie je však sporný a prakticky neměřitelný. Výkon systému s aktivovaným ReadyBoost lze hodnotit pouze subjektivním dojmem. Z redakčního testování vychází, že počítač s 512 MB RAM je při využití flash disku jako přídavné cache o málo svižnější. Na druhou stranu toto zrychlení nelze pozorovat ve všech aplikacích. Máte-li však počítač s Windows Vista a malou operační pamětí. Vyzkoušejte, ReadyBoost možná zabere. K podobným závěrům docházejí i další testeři, za odkaz stojí například
hodnocení známého Windows publicisty Paula Thurrotta.
Windows Mobility Center
Se stále rostoucí popularitou notebooků se i Microsoft zaměřil na jejich lepší podporu ve Windows. Windows Vista proto přichází s Windows Mobility Centrem, tedy správou funkcí určených pro přenosné počítače koncentrovanou v jediném místě. Windows Mobility Center je možno spustit v ovládacím panelu Mobilní PC, který je přítomen pouze pokud jsou Windows Vista na nějakém mobilním PC nainstalována.
Ovládací panel Mobilní PC
Windows Mobility Center umožňuje provádět pro používání notebooku důležitá nastavení. Najdeme v něm možnost nastavení zvuku počítače, informace o stavu baterie a zvoleném plánu spotřeby, informace o stavu bezdrátové síťové karty a možnost její aktivace či deaktivace, správu sekundárních displejů, možnosti synchronizace a konečně i mód prezentace. Jde o mód, v němž je uložena alternativní konfigurace správy napájení, sekundárních monitorů a například i tapety na ploše. Je určen speciálně na veřejné prezentace, kde nechceme, aby se počítač každé dvě minuty neaktivity uspával, či nechceme kolegům ukazovat fotografii rodiny, kterou běžně máme na pozadí pracovní plochy.
Windows Mobility Center
Správa napájení je ve Windows Vista nově řešena pomocí plánů spotřeby, které nahrazují starší profily. Každý lze samozřejmě konfigurovat nezávisle, přičemž se nabízí i podrobná konfigurace jednotlivých funkcí pro úsporu energie včetně nastavení tlačítek pro vypnutí či uspání, nebo zavření víka notebooku apod.
Editace plánu napájení i s otevřenými podrobnými nastaveními
Konfigurace tlačítek napájení
Spotřeba energie
Kdo očekával, že Windows Vista, která používají pro vykreslování grafického prostředí Aero, mají větší spotřebu energie, nebude zklamán. Pomocí měřiče spotřeby jsme proměřili příkon testovacího počítače označeného ve druhém díle recenze jako Desktop. V jeho popisu chybí použitý zdroj: Jde o Fortron Silent 350W.
Systém po instalaci s přidanými ovladači čipové sady (jen u WXP) a grafické karty spotřebovává ve Windows Vista opravdu více elektrické energie. Příkon počítače se při běhu pod Windows XP v klidu bez zátěže ustálí na hodnotě 103 W, zatímco ve Windows Vista jen v případě extrémně dlouhé nečinnosti systému klesne pod 115 W, nikdy však níže než pod 113 W. Záměrně zmiňujeme Windows Vista, nikoli rozhraní Aero. Příkon počítače je totiž stejný jak při použití Aero, tak při použití vzhledu Windows 2000, Windows Classic. Při aktivitě na ploše, například při intenzivním pohybu oken, zejména pak při použití funkce Flip3D (Win+TAB, ale i u klasického přepínání oken Alt+TAB), vystoupá příkon až ke 123 W.
Ze zvýšené spotřeby ve Windows Vista můžeme dovozovat i kratší životnost notebookových baterií. V době přípravy tohoto článku jsme však bohužel neměli možnost vyzkoušet Windows Vista i Windows XP na jednom notebooku a porovnat výdrž jeho baterie pod oběma systémy.
Multiboot prostředí
Možnosti tweakování bootmanažeru jsme se věnovali již ve druhém díle naší recenze. Zapomněli jsme však na popis instalace Windows Vista do počítače, kde uživatel chce zachovat i Windows XP.
Podmínkou něčeho takového je samozřejmě existence nejméně dvou oddílů na pevném disku. Na jednom z nich budou nainstalována starší Windows a na druhém Windows Vista. Pokud dva oddíly nemáte, je třeba je vytvořit. Tento proces je sice bez ztráty dat možný, avšak nebezpečný. Měl by jej tudíž provádět pouze zkušený uživatel. Využít lze například programů Acronis Disk Director Suite nebo Symantec Partition Magic.
Jelikož Windows (Visty nevyjímaje) mají tu nepříjemnou vlastnost, že bez ptaní přepisují Master Boot Record pevného disku, je potřeba s tímto počítat a abychom se vyhnuli problémům s opravou MBR, instalovat systémy v pořadí od starších k novějším - proto, abychom zajistili, že aktuální záznam v MBR spustí bootmanažer, který je schopen starší verze Windows detekovat a spustit.
Typická bude zřejmě konfigurace Windows XP + Windows Vista. Teoreticky by nemělo záležet na pořadí diskových systémů na diskových oddílech, z hlediska výkonu je však žádoucí instalovat na první dva oddíly od začátku disku. V případě, že při instalaci Windows Vista na první a Windows XP na druhý oddíl narazíte podobně jako my při jednom z testů na problém s nemožností Windows XP spustit, zkuste Windows na oddílech prohodit.
