Před 20 lety vznikl první soubor MP3

cílové skupině diváků studia 6 je to s prominutím úplně ukradené, nechtěl jsem ani zabíhat vůbec do technických detailů a vysvětlovat jim, že slaví nesmyslné výročí, protože slavili 20 let MPEG-2 Layer 3 a ne výročí nové přípony MP3. Oni si na četce něco přečetli a chtěli někoho tzv odborníka. Tak hlavně neříkat bludy a maximálně to zjednodušit pro laiky. Opravdu si myslím, že je dnes nejdůležitější, že vás vůbec formáty audia dnes už nemusejí zajímat. Jestli přehráváte MP3, MP3Pro nebo AAC nebo OGG je úplně jedno.

To jako tohle? https://en.wikipedia.org/wiki/Mp3PRO... ?

Patrně nevíte o co jde. Když se formát MP3PRO objevil od firmy Fraunhofer, tak jsem provedl se všemi kompresními kodeky zkoušky a jen z MP3PRO vyšla křivka v programu Cool Edit úplně stejná jako u originální skladby ve WAV. A protože komprese MP3PRO byla stejná jako originální skladba, tak proto se všichni snažili o tomto formátu pokud možno nemluvit, aby se rozšířil. Je to jeden z placených kodeků v Neru od firmy Ahead. Pro zajímavost se podívejte sem: http://www.mp3prozone.com/download.htm...

Názor byl 2× upraven, naposled 14. 07. 2015 22:51

Bezstratovy bol az MP3HD, dalsia zaujimava, ale mrtva vetva MP3. Na bezstratovu kompresiu potreboval 500-900 kbps, takze MP3Pro urcite nemohol dosiahnut bezstratovost s podstatne nizsim bitrate.https://en.wikipedia.org/wiki/Mp3HD...

Sorry, ale MP3 je ztrátový kodek. Že křivka v Cool Edit vypadá na první pohled stejně, nic neznamená. Ona musí být víceméně stejná, aby to vyluzovalo stejný zvuk jako originál.

A proc by mel nekdo o takovem formatu vubec mluvit, kdyz mame(mj i svobodne) svobodne formaty, ktere(a tentokrat skutecne) umoznuji bezztratovou kompresi?

MP3Pro len umoznuje zachovat viac informacii pri rovnakom bitrate, ale urcite to nie je bezstratova kompresia.Ale bola to slepa ulicka vo vyvoji audio formatov, takze to dnes nie je podstatne.

Tehdy byla jiná doba a jiné možnosti. Občas jsem poslouchal třeba rádio přes net a to se "dalo" i na 64kbit lince, na 128 už to znělo celkem normálně. S tou tvojí limitací by člověk musel mít alespoň 256kbit linku, která v té době za normální cenu ani nebyla.

Slepy test by vas presvedcil o opaku

Já bych s tím nebyl tak jistý. MP3 značně ořezává výšky a zní ploše.

To já teda potřebuju alespoň 8Gbps, aby mi to nepřišlo placaté.

Zkus http://www.fxsound.com/dfx/...

Re: ___MP3 pro mě způsobí ztrátu prostoru a atmosféry, těžko se mi to popisuje, ale hudba jakoby zplacatí.Několikrát doma měřeno a převod do MP3 (lame a 320) nesnižuje dynamiku nahrávky. To dělají často vydavatelé na CD z poslední doby. Myslím, že jde spíš o psychiku. Já osobně bych se slepého porovnání mezi MP3 v 320 a CD i na vlastní aparatuře bál. Asi se to dá poznat při přechodu mezi skladbami, jinak dost těžko.

Je otázka, jestli si onen "hudební průmysl" někdy zasloužil něco lepšího. Ze zpěváků udělali "projekty", z potěšení hudbou "byznys" a z tantiém výpalné, aplikovatelné pomalu i na papouška - nasrat do ruk a nepustit k vodě...

Ona je to otázka ceny, pokud je rozumná nabídka a cena, tak je jednodušší kupovat než to někde stahovat v kdovíjaké kvalitě. Občas třeba kupuji knížky do čtečky a je jednodušší jednou za čas zaplatit pár stovek než to hledat na netu a pak stáhnout něco, kde je na každé stránce alespoň jeden překlep.

486 DX2 mp3 v plnej kvalite 128kbps ani neprehralo bez sekania. Aj o tom mohli v článku napísať. Do istej verzie winampu sa dala kvalita znížiť na polovicu, štvrtinu, alebo plus aj mono. Keď sa mp3 vynašlo Pentium MMX ani nebol, takže na slušné prehrávanie sa aj na PC muselo chviľku počkať

JJ, přesně na tom šlo pěkně odlišit slušný procesor od líné mrchy, kterou vychválil do nebe marketing. Tonhle označení Cyrixu mělo zákazníka upozornit na to, že i když to má méně MHz, tak že to je výkonnější než Pentium 200MHz. V praxi to blbá MP3 vytížila na 50%, jak sám uvádíš a přitom v praxi běžné 120MHz Pentium to dávalo okolo 10% procesorového času.Taky šlo na tom pěkně vidět brutální generační rozdíl mezi 486 a Pentium. 486 DX4 100MHz měla procesor vytížený na 100% už při přehrávaní MP3 s nízkým bitrate a to zvládly jen ty nejlepší přehrávače. Na Pentiu už v pohodě.

Ano, mp3 je pouze reprezentací dat v digitální podobě, stejně jako ty kraviny, co tu píšeš. Jestli s tím máš problém, začni si vyvíjet vlastní PC, který bude pracovat s daty v čisté analogové formě, doporučuju místo CPU používat myší mozek a na přenos informací používat upravené viry (myšleno biologické). Následně kontaktuj MS, ať ti udělají Win10 Bio a vše vyvíjej jako closed source, aby se ti náhodou nestalo, že to začne používat nějaký linuxácký prase. Držím ti palce, ať ti to celý dopadně dobře, protože pak si ty svoje 3,14čoviny můžeš ventilovat na svým Bionetu a nebudeš s tím otravovat normální lidi.

Pochopil niekto, jak sa ten cvok dostal od MP3 cez nepobrane vydavatelstva az k Linuxu?

Kope ze závisti, je moc blbej na to, aby si Linux rozchodil a závidí nám ho :D

Někteří k Linuxu "trefí" i poslepu. Odkudkoli.

Já jsem se dostal nejdál k Piátským stranám :)

Nám (těm nejzavilejším) samozřejmě proprietární formát .mp3 vadí ... Takže třeba wikipedie používá otevřený ogg formát ...

Kdo je u tebe prase ty řepáku? S první polovinou příspěvku bych souhlasil, ale dál si se teda projevil.

Odhadl bych to na nějakou psychickou poruchu. Co má linux společného s MP3 ty vidlácké prase? Twl dokud nebyl internet masovou záležitostí, člověk alespoň netušil, jací dementi běhají po světě. Tohle je fakt psycho, až z toho člověka chytá depka. Lidský odpad.

Ten Řepil co to je za mentála proboha?

Stárneš Ta dnešní mládež si ničeho neváží. Celá ČR bývala připojená 64kbps linkou! Když se mi načetla gopher stránka z Ameriky a stálo to jen lokální telefonní poplatek, to byl zázrak.A když jsem poprvé uviděl Yahoo!

Většinou jsem platil za Net přes Dial-Up, tak 1500 Kč a ještě jsem musel sledovat abych nebyl připojenej moc dlouho abych pak nedostal vynadaný za vysokej účet.

no jistěě 56kbps modem a nebo přetahovaní jedné MP3 na 5ti disketách v rozdělených partech....vždycky to zděšení když jeden part byl chybný

Mám tu 'nový' U.S.Robotics Courier 56K Bussines Modem, takový pěkný, hranatý. Akorát co s ním?
Už sbírám procesory a pomalu nevím kam je dávat.👣PaRi

na Winamp sem nedal dopustit ve vrzích 2.X... Od 3 to byla tragédie... Ale pak jsem objevil ameriku (foobar) a tam sem zůstal... A ten umí i grabovat, když už si za ten rok koupím ty 2-3 CD co za to stojí...

Ani to se jednoznačně nedá říct, já začal používat jako první Winamp, ale jako dogma bych si to nedovolil používat ani kdybych byl inkoust.

Zdroj: https://web.archive.org/web/20010127203400/http:/... ... Dava to zmysel. Kto iny by spravil prvy prehravac, ak nie autori formatu.Musearc zrejme najprv prehraval len MP2
Zdroj:
https://groups.google.com/forum/m/...

Dík, to vypadá jako věrohodné zdroje!

Pentium první generace na 150MHz mělo TDP kolem 12W. Tím by se v místnosti "znatelné teplo" vytvářelo dost špatně.

Nebyly první Pentia pouze 60 a 66MHz? To byly ty CPU se slavnou chybou v koprocesoru :)

Osobně jsem měl tou "první generací" na mysli vše před Pentiem Pro, protože Intel seká procesory pod značkou Pentium dodnes, takže drobit to ještě na těch pět "menších" generací už by asi bylo moc velké historické hnidopišství. Počítám, že předřečník myslel totéž, ale pokud se chceme bavit na úrovni, tak samozřejmě jde o tuším čtvrtou generaci v rámci procesorů odvozených od P5.

Nedalo mi to a mrknul jsem se... podle intelu to byla 5. generace procesorů, čímž se označovaly CPU P5 (60,66), P54 (75,90,100,120,133,150,166,200) a P55 (166,200,233) - ale to už je MMX. Navíc stejný procesory se stejným jádrem měly i jiný technologie výroby, některý skupiny CPU se vyráběly identicky a rychlost se na ně dávala až podle toho, jak se kterej kousek povedl a jak dopadl v testech (což se asi dělá dodnes?) A jinak ano, P54 na 150MHz má udávaný TDP 11,6W, a tím opravdu moc nezatopíme :)

Jasně, Pentium je pátá generace x86, proto se jmenuje Pentium. V rámci Pentia je ale 150MHz čtvrtá - klidně tomu říkejme podgenerace - Wikipedie tomu třeba říká "P54CS" :)Tak jako tak, první čím se dalo doma topit, bylo až Pentium 4 a to jsme historicky zcela jinde.

První, co umělo opravdu "zatopit" byly Durony a Athlony Vyvíjely za správných podmínek úctyhodné teploty i přes 300 stupňů, bohužel to mělo vedlejší účinky Athlony měly podobný TDP jako P4, Duron na tom byl hůř (vlastně líp), ale obsahovaly unikání featuru zachovávající TDP i při poškození nebo odstranění radiátoru (chladiče), na což blbý P4 reagovaly snížením frekvence, tudíž menším topným výkonem

No nevím, jestli to není trochu nefér. Originál Athlony a Durony začínaly někde kolem 40W a končily něco mezi 60 a 70W. Až pak XP varianta (do které jsem už nešel, můj poslední x86/PC desktop měl právě Athlon 1GHz s TDP přes 60W) na 60W začínala To když koukám na ty stropy u P4 - 85W, 115W - to je peklíčko.

Matně si vzpomínám, nebyl náhodou Athlon první CPU na 1 GHz? Jinak Duron v té době byl něco jako je dnes Intel Atom první generace, ale dalo se to. Hrál jsem na Duron 700 MHz Warcraft 3 a šlo to docela plynule.

Jj, největším zdrojem tepla v té době byl jednoznačně monitor.

Takovej Sony Wega FD Trinitron to byl obraz jak víno.

Já si vzpomínám jak jsem přes Dial-Up stahoval MP3 3-5 MB přes hodinu a jak to ještě několikrát spadlo. Dneska to trvá tak 1 sec. Nedokážu si představit jak bych streamoval hudbu např z Youtube takovou rychlostí ( zhruba 5 Kbit/s )!

Nijak.

v tej dobe začínalo aj ISDN na 128kbps, aj keď stále sa to na dnešnú dobu nechytá a ešte za tú cenu... (vzhľadom na platy)