Ježíš omlouvám se, ale musel jsem se zasmát. Měl jsem před očima obrázek jak to ... kde jsou ty časy, co hudebníci courali od vesnice k vesnici, od města k městu a byli rádi, že dostali něco k snědku, pár drobných a měli kde složit hlavu. Porovnání s z dnešním stavem velkých pánů, opakovaně prodávající jednu a tutéž kopii, dědická práva přesahující několik generací. Vidíte, už mě ten smích přešel.