Co se ví o počítačích, které v šedesátých letech řídily vesmírný program Apollo a Gemini? Že to z dnešního úhlu pohledu byly opravdové muzejní skvosty, které nezřídka fungovaly na zcela odlišném principu než současné počítače. Také o nich víme, že kdyby jen trošku šlo porovnat jejich tehdejší výpočetní výkon se současnou elektronikou, strčí je do kapsy každý mobilní telefon.
Pokud ale chcete zamířit ještě hlouběji, určitě zabrouzdejte na stránku Virtual AGC – AGS – LVDC – Gemini, kde najdete hromadu informací o vývoji emulátorů tehdejších palubních počítačů na kosmických lodích (AGC například znamená Apollo Guidance Computer).
Emulátor palubního počítače AGC na Palmu
Na webu najdete přepisy zdrojových kódu programů pro palubní počítače včetně skenů původní dokumentace a vytištěných zdrojových kódů, které pro NASA připravovala příslušná laboratoř z MIT.
Na webu najdete hromadu skenů původní
dokumentace a zdrojového kódu od MIT v PDF
Pochopitelně se nejedná o moderní programovací jazyky jako třeba C/C++, C# nebo třeba Javu, ale v podstatě o ten nejjednodušší assemblerový kód instrukcí. Tehdejší posádka sebou nevezla stohy dokumentace jen tak pro parádu, v případě kritické rekonfigurace počítačů totiž musela pročítat instrukci po instrukci. To částečně potkalo třeba známý kritický let Apolla 13.
