Tento týden si z pohledu aktuálních výročí prostor v řádcích kalendária zaslouží například švédský fyzik Johannes Robert Rydberg, matematiku zase zdatně zastoupí George David Birkhoff. Před více jak dvaceti lety se také své slávy dočkal fenomén v podobě počítačových virů. Mezi oslavenci nechybí ani prohlížeč Firefox.
Rydberg ze světa fyziky
Vědecký svět v tomto týdnu více než zaslouženě zastoupí Johannes Robert Rydberg, který se do světa fyziky zapsal především bádáním na poli spektroskopie. Narodil se dne 8. listopadu roku 1854 ve švédském Halmstadu, kde také postupně získal potřebné základní vzdělání. Dveře skutečného vědeckého poznání mu však otevřela až vysokoškolská studia, díky kterým získal doktorát z matematiky.
Johannes Robert Rydberg (zdroj: Elementy.ru)
Po prvotních úspěších pak začal přednášet na lundské univerzitě, kde se již naplno věnoval matematické fyzice. Roku 1890 objevil spektrální čáry u charakteristik prvků. Přímo v názvech jednotlivých čísel a fyzikálních formulí se lze se jménem představovaného fyzika setkat například v podobě Rydbergovy konstanty. Jedná se o číslo, které je vlastní každému chemickému prvku a lze je odvodit z „nekonečné“ Rydbergovy konstanty, jejiž přesná hodnota je 1,097373156852573.107 * m-1.
V atomové fyzice se pak Rydbergovo jméno vyskytuje v takzvané Rydbergově ronici, jejíž popis a plné znění můžete nalézt například na stránkách anglické Wikipedie. Povzbuzen svými výsledky se Rydberg dále pokoušel o detailní zkoumání struktury atomů, a to takřka až do dne své smrti – ta jej nakonec zastihla dne 28. prosince v roce 1919.
Další informace:
Rydbergův životopis na stránkách anglické Wikipedie
Podobně zpracované anglické podání na serveru skotské University of St Andrews.
Matematické přínosy George Davida Birkhoffa
Druhá významná osobnost kalendária tohoto týdne své vědecké šlépěje zanechala na poli matematických výsledků. Řeč je o Američanovi jménem George David Birkhoff. Narozdíl od výše představeného fyzika J. R. Rydberga se však do kalendária dostává vzhledem k datu své smrti, která přišla 12. listopadu v roce 1944.
Birkhoff se narodil 21. března 1884, později své první akademické kroky nasměroval k Hardvardské univerzitě, kde získal doktorát za práci, jež se zabývala vlastnostmi diferenciálních rovnic. Právě zkoumání diferenciálních rovnic a jejich na první pohled skrytých vlastností patřilo mezi jeho první zájmy, jmenovitě pak stál Birkhoff například u vzniku takzvané Ergodické věty – podrobné informace o ní se můžete dočíst opět na stránkách anglické Wikipedie.
George David Birkhoff (zdroj: Wikipedia)
Z dalších výsledků stojí za pozornost práce na důkazu takzvané Poslední geometrické věty. Se jménem představovaného matematika se lze setkat také v případě Birkhoffovy interpolace, která vznikla jako rozšíření původní polynomiální interpolace. Za dosažené výsledky byl v roce 1923 odměněn cenou Americké vědecké společnosti, v níž se také později stal jejím prezidentem. Jak již bylo zmíněno v úvodu, George David Birkhoff nakonec zemřel dne 12. listopadu roku 1944.
Další informace:
Podrobný životopis na stránkách skotské univerzity St Andrews.
Ucelená biografie v podání anglické verze encyklopedie Wikipedie.
První virus a válka prohlížečů
Z událostí světa počítačů si o pozornost říká představení prakticky prvního viru, které se váže ke dni 10. listopadu roku 1983. Právě toho data totiž americký student Fred Cohen referoval o výsledcích svého projektu a definoval virus jako program, který je schopen nákazy jiných aplikací kopírováním sebe sama do jejich kódu. Pro praktickou ukázku Cohen využil grafickou aplikaci VD na minipočítači Vax, pokud se chcete dočíst více, zalistujte například řádky dřívějšího článku na Živě nazvaného Viry slaví dvacáté narozeniny.
Další událost tématicky souvisí s nedávným vydáním finální varianty Internet Exploreru 7 a druhé verze prohlížeče Firefox. Z pohledu dlouhé historie v nedávné době, přesněji dne 9. listopadu roku 2004, světlo světa spatřil prohlížeč Firefox 1.0 a stal se nedílným „druhem“ Internet Exploreru. V neutuchajících konkurenčních bojích na poli nových funkcí i svárech fanoušků se postupem času dostaly do své sedmé, respektive druhé verze – a co přinesou jejich následníci?
Další informace:
Průřez vývojem a vlastnostmi prohlížeče Firefox.
Doplňující informace na stránkách serveru SpreadFirefox.com.
