Na akci CEO Summit, kterou pořádá jeden z nejvlivnějších investorů ve Spojených státech, proběhlo interview se zakladateli Googlu. Mluvili o svých začátcích i technologické budoucnosti.
Jeden z dolarových miliardářů a investorů Vinod Khosla v rámci CEO Summitu vyzpovídal zakladatele Googlu ve čtyřicetiminutovém rozhovoru. Brin a Page se v něm vrátili k začátkům Googlu, popsali svoje současné pozice ve firmě a velká část interview se točila kolem technologické budoucnosti. Dozvěděli jsme se, co si oba zakladatelé myslí o propojování zdravotnictví a technologií, co si slibují od robotiky a komu chtěli Google v počátcích prodat. Celý rozhovor si můžete prohlédnout na stránkách Khosla Ventures, kde je zároveň dostupný i kompletní přepis. My jsme z rozhovoru vybrali to nejdůležitější.
Nejistý start
Pro většinu lidí na internetu je Google v současné době domovskou stránkou a nejznámějším webem. Jeho dominantní postavení mezi vyhledávači pravděpodobně dlouho žádná konkurence neohrozí. Internet by však mohl vypadat poněkud odlišně, kdyby Brin a Page dokončili svůj původní záměr a tehdejší vyhledávač prodali některému ze zájemců.
Na úplném počátku Googlu byl PageRank – tedy hodnocení stránek, podle kterého byly později řazeny ve výsledcích vyhledávání. Nedocházelo však k indexaci obsahu webů, ale hodnotilo se podle hlaviček. Jejich metodiky si všimlo hned několik společností, mezi nimiž byla nejvýznamnější firma Excite. V té byl hlavním investorem právě Vinod Khosla. Sama provozovala vyhledávač a PageRank do něj chtěla integrovat. K finální dohodě však nakonec nedošlo a Google pokračoval jako samostatná společnost.
Experimenty v Google X
Velká část rozhovoru se točila kolem technologických projektů Googlu, které s vyhledáváním nesouvisí. Většina z těchto vedlejších činností má svoje kořeny v laboratořích, které se označují jako Google X. Jejich sídlo je vzdáleno kilometr od hlavní centrály Googlu – Googleplexu a vedení má na starosti Sergey Brin. Larry Page vysvětlil, že by bylo hloupé s jejich potenciálem a finančními možnostmi dělat pět věcí. Tím narážel na debaty, které prý kdysi vedli se Stevem Jobsem, jenž jim právě roztříštěnost zájmů vytýkal.
První prototyp auta bez řidiče z dílen Googlu a Tesla Motors
Brin poté vyložil filozofii, která stojí za projektem aut bez řidiče. Nedávno jsme si mohli prohlédnout první prototyp, ve kterém nenajdeme ani volant a byl vyroben ve spolupráci s Tesla Motors. Sergey doufá v dramatickou změnu společnosti, pokud se v budoucnu inteligentní auta bez řidiče rozšíří. Podle něj je však nutné, abychom upustili od zažitého konceptu osobního vlastnictví vozidla.
Města i silnice jsou v současné době přeplněny auty, které z třiceti až padesáti procent nejsou v provozu a jsou pouze zaparkovány. Podle Brina má však budoucnost přinést model jakéhosi půjčování či sdílení inteligentních aut, které by mohly být většinu své životnosti v provozu. Auto by zkrátka přijelo pouze v okamžiku, kdy by bylo potřeba. Nehledě pak na efektivnější využívání silnic, které by bylo možné díky vzájemné komunikaci mezi vozidly.
Podle Brina by inteligentní auta bez řidiče mohla cestovat po dálnicích vyššími rychlostmi s mnohem větší bezpečnostní. Představte si třeba variabilitu používání těchto aut. Je třeba dopravit z bodu A do bodu B dvě osoby? Přijede jedno auto. Vydává se na cestu patnáct lidí? Přijede vláček složený z pěti aut bez řidiče.
Investice do medicíny
Stejně jako by Google rád změnil způsob dopravy, chce přispět i ke zlepšení zdravotnictví. Minulý rok na podzim Larry Page ohlásil vznik nové společnosti Calico, která je zaměřena na podporu medicíny a výzkum léčiv vážných populačních chorob. Zároveň však v rozhovoru upozorňuje na překážky, kterými vlády po celém světě znesnadňují léčení i výzkum. Největším problémem je podle něj regulace a uzavřenost zdravotnických dat. Jako příklad uvedl možnost, že by každý lékař či vědec mohl nahlížet do databáze zdravotnických záznamů. Lékaři by měli mnohem větší možnosti, jak se poučit z podobných příkladů a vědcům by se otevřely nové možnosti výzkumu.
Page upozorňuje, že by databáze klidně mohly být anonymní bez konkrétních jmen. Ty by se uváděly pouze v případě, že si doktor vyžádá konkrétní data. To by se však měl dozvědět i pacient s jasným důvodem vyžádaní zdravotnických záznamů. Kdyby se takové databáze zpřístupnily, ještě v prvním roce by podle Page bylo zachráněno až 10 000 lidí, ke kterým by se dostala kvalitnější léčba. Vinou regulace to však zatím není možné.
Google v posledních letech také investuje do menších společností zabývajících se medicínou a přidruženými vědami. Své peníze vložil například do služby 23andMe, která umožňuje na dálku prozkoumat DNA.
Robotika a umělá inteligence
Rok 2013 se pro Google mimo jiné nesl v duchu nákupů robotických společností. Nakonec došlo i k pohlcení Boston Dynamics. Kromě společností, které vyvíjí fyzické roboty se však v Google X zabývají i vývojem umělé inteligence. K tomu si na začátku ledna Google koupil společnost DeepMind, která se skládá z více než padesáti nezávislých vědců či programátorů. Cílem vyvíjené umělé inteligence však nejsou jen humanoidní roboti, velké uplatnění najde například právě v autech bez řidiče. Brin vysvětluje, že se při vývoji inteligentních vozidel inspirovali lidským mozkem, který se dokáže učit podle vizuálních vjemů. Právě povědomí o okolním prostoru je pro auto bez řidiče primárním smyslem.
Robot Atlas - jeden z produktů společnosti Boston Dynamics, nyní vlastněné Googlem
Cílem Googlu je vyvinout umělou inteligenci, která nám bude rozumět a bude umět simulovat lidské uvažování včetně učení. Podle Brina prý něco takového bude možné vyvinout za několik desítek let, je však jasné, že jednoho dne se autonomních strojů s alespoň náznakem inteligence dočkáme.
