Pro Oracle jsou čipy od Intelu jenom bokovna, kterou nechce zásadně podporovat. Co nejvíce softwarových funkcí chce naopak převést do vlastních čipů SPARC. Oracle integruje vše.
Když šéf Oraclu Larry Ellison zhruba před rokem a půl představoval první výsledky spojení se společností Sun Microsystems, ve své řeči mimo jiné vytyčil jeden cíl: porazit IBM v oblasti mikroprocesorů, jeho údajně nejsilnější oblasti. Serverové čipy SPARC od Oraclu tak měly hrát protiváhu proti čipům POWER od IBM, na pozadí ale tato součást Ellisonovy firmy ale hraje mnohem zásadnější roli, než pouhé přestřelky s konkurencí.
Naopak, v celkové strategii Oraclu představují vlastní procesory zásadní roli a firma do jejich vývoje a výroby posílá značnou část peněz z pětimiliardového (v dolarech) rozpočtu na výzkum. Oracle je něco jako Apple a také se snaží propojit veškeré své produkty do jednoho celku, pouze namísto spojování tabletu, operačního systému a aplikací propojuje servery, úložné systémy, sítě, databáze a další podnikový software.
„Když se podíváte na naši strategii propojování, je jasné, že chceme co nejvíce softwarových funkcí zabudovat přímo do silikonu, přímo do čipu,“ popisuje v rozhovoru pro Connect.cz úlohu čipů SPARC viceprezident Oraclu Luigi Freguia. Jedna z největších IT společností světa tak chce v budoucnu co nejvíce urychlit chod aplikací a databází tím, že mnoho jejich prvků přenese na úroveň procesoru a ostatní části pak úzce propojí a vzájemně přizpůsobí.
Intel jenom okrajově
Na nejspodnější úroveň se bude přesouvat také síťová komunikace. Oracle minulý rok koupil společnost Xsigo Systems, která umožňuje pracovat se softwarově definovanými sítěmi (SDN). Její produkty sice prozatím prodává samostatně, pracuje ale na těsném začlenění do svých systémů.
Oracle takto těsně integruje hardware a software na všech vrstvách a i proto si firma věří, že v tomto propojování je až 4 roky před konkurencí a že vyvíjí servery, které jsou „nejrychlejšími byznysovými stroji na světě“.
Konkurencí pro Oracle v této oblasti je například již zmiňované IBM, které se s modely PureSystems rovněž snaží integrovat vše do jednoho balení. „IBM do propojení jednotlivých částí neinvestovalo tolik, jako my. Jsou dobří a úspěšní v prodeji služeb, ale my máme díky koupi Sunu a jeho duševnímu vlastnictví všechny části více propojeny,“ míní Freguia. PureSystems jsou podle něho pouze propojením sítí, storage a serverů a přizpůsobení samotného softwaru pokulhává.
Stejně jako v případě Applu, tak i u Oraclu mnozí oslovení zákazníci na integrovaných strojích mají rádi právě jednoduchost a přizpůsobený výkon. Databáze Oraclu nebo Java je v mnoha případech skutečně výrazně rychlejší na hardwaru od Oraclu, než kdekoliv jinde. Součástí SPARC serverů je přizpůsobený systém Oracle Solaris, virtualizační nástroje Oracle VM a další.
„To je ten důvod, proč to SPARCu tolik investujeme,“ říká viceprezident společnosti. „Se standardním hardwarem nemůžete software tak těšně přizpůsobit.“ Oraclu ale tento systém zajišťuje také vyšší marži, než na jakou by dosáhl při použití serverových čipů od Intelu.
V Oraclu v současné době testují novou generaci čipů SPARC nazvanou T5. Ty mají přijít na trh nejdříve v příštím roce, oproti současné 40nm výrobní technologii budou vyráběny 28nm technologií, počet jader naroste z 8 na 16, bude využíváno PCIe 3.0 a takt se zvýší na 3,6 GHz. V souvislosti s tím se objeví také nová generace čipů řady M a dojde také na updaty systému Oracle Solaris.
Oracle sice stále prodává několik serverů běžících na platformě x86, je to ale okrajová záležitost, kterou firma podědila po Sunu a levnějších přístrojů se postupně zbavuje. Některé „intelovské“ stroje jsou udržovány také kvůli tomu, když zákazníci Intel nutně potřebují. „Máme omezené množství systémů na Intelu, ale není to věc, kterou bychom chtěli zásadně podporovat. Chceme investovat do věcí, kde můžeme vytvářet přidanou hodnotu,“ konstatuje Freguia. „Nejevíme o tuto oblast (Intel) příliš velký zájem.“
Ne hardwarový, ale systémový byznys
Oracle chce prodávat produkty, které jeho inženýři sami postavili, a firma se snaží zbavovat závislosti na jakýchkoliv jiných dodavatelích, kteří snižují marži a propojení jednotlivých částí. Krátce po koupi Sunu proto Oracle například oznámil, že už nebude nabízet storage systémy od partnerského Hitachi, ale nahradí je systémy vlastními.
Vymezit se proti konkurenci je jenom jedna část SPARCu. Jinak je to základní stavební část produktů Oraclu.
Oracle kvůli úzkému propojování ani netvrdí to, že figuruje v hardwarovém byznysu. „Děláme kompletní systémy, které nejsou tradiční komoditou,“ říká Freguia.
Oracle je v integraci jednotlivých částí do sebe takový pionýr, podobné produkty ale připravuje také konkurence v podobě IBM, HP, Dellu a dalších. Pro zákazníky je přesto někdy spojení hardwaru a softwaru neobvyklé. „Naše kompletní systémy pro ně (zákazníky) občas vypadají jako vetřelci z jiného světa,“ říká Freguia. „Jsou zvyklí na to, že musí zvlášť platit za různý hardware a zvlášť za software.“
Pohled do čísel dává jeho slovům za pravdu. Po celém světě se za rok za IT utratí zhruba 3,5 bilionu dolarů, většina těchto peněz ale není utracena za samotné fyzické produkty, ale za služby, které zajišťují nasazení, integraci, propojení, migraci dat a podobně.
Příjmy Oraclu z hardwaru klesají, firma ale neustále zdůrazňuje to, že jde pouze o přechodný stav a je nutné odepsat všechny levnější části s nízkou marží. Servery SPARC už ostatně běží ve 3 tisících společnostech a solidní čísla představuje rovněž prodej integrovaných databázových strojů Exadata, kterých Oracle za posledních 17 měsíců jen v oblasti Evropy, Blízkého východu a Afriky prodal přes tisíc.
„Právě teď v tomto regionu uzavíráme ochody na dodávky několika stovek těchto systémů,“ říká Freguia. Velice aktivní jsou v nasazování zejména rozvíjející se země, které často nejsou zatíženy dřívějšími investicemi do IT a mohou stavět na zelené louce.
Oracle: Máme 4 roky náskok a koupě Sunu se vyplatila
Navíc na těchto trzích často chybí odborníci, kteří by měli znalosti komplexních IT systémů a propojování jednotlivých částí, takže raději sáhnou po hotové „krabici“. Výrazně se to projevuje zejména v Africe a Turecku. „Roli hraje také to, že se v rozvojových zemích často nebojí podstoupit riziko a zkusit něco nového,“ popisuje své zkušenosti Freguia.
Česko nicméně tradičně zůstává konzervativní. „Například Exadata v Česku prodáváme, nasazování ale není tak rychlé, jako jinde,“ říká zástupce Oraclu. Svou roli jistě sehrává fakt, že kompletní systémy od Oraclu nejsou zrovna nejlevnější a v Česku není tolik velikých firem, které by podobnou investici zužitkovaly.
„Stroje od Oraclu se do Česka dostanou zejména přes centrály nadnárodních firem, které je nakupují a chtějí mít IT sjednocené,“ věří viceprezident firmy. Typickým zákazníkem hardwaru Oraclu jsou velké banky a také energetický sektor.
