Open World Forum: Open-source do roku 2020 ovládne svět

Do roku 2020... Dohnat a předehnat... A já vám říkám, soudruzi - maso bude! Jo, jasně že ovládne svět. No, zasmál jsem se a jdu na svých Vističkách připravovat v Corelu hezké novoročenky - Vánoce se blíží.

+1

Hmm... Klasicky "domaci bastlic." Kazdy normalny si tie novorocenky proste kupi

Tak co ty víš, třeba je to jeden z těch, u koho ty novoročenky kupuješ

Robene vo "Vistickach" v Coreli? Vysoko nepravdepodobne

Asi bys rád napsal "robené pod Debianom v GIMPe", jenže tenhle soft je tak uživatelsky nepřívětivý, že si novoročenky raději koupíš; tomu opravdu věřím.

Linux a na něm "běžící" soft opravdu není na práci, ale jen na pubošské uhrovité prsení se že nejste součástí mainstreamu. Já dělám každoročně svoje vlastní, osobní novoročenky, něco jako ex libris a komu ji pošlu, ten si jí cení do sbírky. To "komunita" nepochopí.

Pravdupovediac, nemam vo zvyku posielat novorocne priania. Moja poznamka mala byt parodiou na hlasky o "doma zbastlenom softe," co tu tak casto poslucham. Asi bolo marne dufat, ze by to niekto z "komunity" pochopil.

Ano, a pak je bude skenovat

v tom Zive nejede, co?

http://img67.imageshack.us/img67/1701/ziveczserverem9.th.jpg

Nechci opensource fans kazit radost, ale 21. prosince 2012 nastane konec světa a bojím se, že nebude kdo by po tomto datu opensource používal.

mshaters.blogspot.com |

OpenSource nemusí nikdo používat. Čili z hlediska konce světa se situace ohledně OpenSource nijak výrazně nemění.

To se zas někdo vyžvanil ze svojí frustrace. 40% odborníků zaměstnaných v IT bude do 2020 spjato s open-source... To jako bude 40% lidí v IT makat zadarmo? Nebo je režie OpenSource řešení taková, že bude potřeba odsát téměř polovinu lidí z vývoje komerčních IT produktů a převést je na administraci? Pokud vezmem v úvahu současnou pozici Linuxu na desktopu (něco kolem dvou procent) nebo třeba OpenOffice, tak to jsem doopravdy zvědavý.

Proč zadarmo? Já dělám na open source za peníze.

No prima, tak to už máme jednoho

S vransenom sa nema cenu hadat. On ma svoj vlastny svet, ktory ho naviac neskutocne rozculuje, takze si to obcas vyventiluje v diskusii

Opensource znamena "otvorene zdrojaky", nic viac, nic menej. Hovori to naozaj len o otvorenom zdrojaku, dalsie podmienky urcuje licencia pod ktorou je tento zdojak sireny.

Existuju opensource produkty, za ktore musite zaplatit, aby ste ich mohli pouzivat. Vyhoda je prave otvoreny kod.

Open Source je oficiálně definován v Open Source Definition a tam je těch podmínek (podle kterých se i oficiálně certifikují open-source licence) rozhodně víc než že "znamená otevřené zdrojáky, nic víc, nic míň". Těch bodů je celkem deset.

Ok, vdaka za upozornenie

Znie to celkom dobre... Ale neverim tomu. Prilis vela ludi ma prilis vela penazi v prilis uzavretych "projektoch" ktore sa nedaju len tak prevalcovat. Ale co; uvidi sa

To je jako kdybych v roce 1985 prohlásil, že v roce 1998 ovládne Windows svět OS.. a stalo se tak?

to je bajecny pohled na budoucnost, nicmene mam obavy, aby ne vse bylo opensource. nektere projekty zbastlene az prilis velkou komunitou mi prijdou spise na obtiz, popripade nekonzistence jednotlivych projektu take neni uplne nejlepsi.

jinak by to bylo hezke - srandovni bugy by byly opravovany ihned, a ne az po mesici :) ... ... jinak dnes mam na svem pocitaci snad jen 4 "uzavrene aplikace" - wokynka, ms office, eset a winamp :D jinak je vse OSS - a ze toho je ;)

>> jinak by to bylo hezke - srandovni bugy by byly opravovany ihned, a ne az po mesici :)

Jé, to by bylo terno, den co den mít možnost inkasovat klienta za akutalizace s odstraněním chyb a s přínosem nových :)

Pre klienta lepsie, nez existovat s chybou mesiac... A potom stejnak zacvakat rovnaku sumu

Jenže takto má skvělou vyhlídku, že může tu sumu zacvakat i vícekrát do měsíce.

Nene. Pokud, tak cesta je právě v tom, že i opensourcy najedou na nějaký v komerčním prostředí využitelný cyklus aktualizací. Asi si dovedu představit, že by mohly existovat pravidelné updaty a mezi nimi hotfixy pro ty, kteří to budou potřebovat. Ale to už jsme u toho, jestli bude někdo schopný/ochotný binární fixy opečovávat a kolik to bude stát.

Takze podla Vas by sa pre to, pretoze si niekto dokaze vypytat za 4 male akutalizacie tolko ako za 1 velku malo vydavanie zaplat spomalit? Nehnevajte sa na mna, ale to je uplne prastene. Ostatne, cloveku/firme, ktora ma na starosti podporu nic nebrani aktualizovat dajme tomu raz mesacne. Pripadne brat za akualizacie pausal a aktualizovat vzdy, ked je to potrebne (trebars i 200 zakaznikov denne cez vzdialeny pristup.)

Víte, to je asi tak jako s ABS, ESP atd. Dobrý řidič při plné pozornosti schopný řídit lépe bez těchto systémů. Nicméně průměrný šofér v běžném případě má daleko více šancí přežít, když tyto systémy má.

S aktualizacemi je to to samé. Buďto máte IT, které bude sledovat vývojvý cyklus aplikace a bude aktivně řídit kdy jakou aplikaci aktualizovat. Anebo mu výrobce softwaru tuto práci ulehčí tím, že mu řekne, co je nutné aktualizovat ihned, co je možné aktualizovat jako hotfix a co je možné udělat až za měsíc při větší aktualizaci. A jistě cítíte, že celkově ekonomicky bude vždy výhodnější, když tento cyklus ovládá jedna osoba/organizace, výrobce softwaru, než když tisíce a miliony firem budou platit byť i jen pár minut času IT. Sečtěte si milionkrát proplýtvaných 5 minut vs. několik málo hodin, které to stojí na straně výrobce.

Tyto základní ekonomické triviality musíte přeci dokázat vstřebat, člověče.

Vy zjavne vychadzate z uplne mylnej predstavy, ze su OSS projekty absolutne neriadene a kazdy si chyby opravuje sam... Teda, nie ze by sa to tak nedalo. Vacsinou ale existuje "centralna databaza chyb," kde sa okrem ineho da dozvediet aj to, nakolko je ta-ktora chyba kriticka, pripadne aj v ktorej verzii bola opravena. A to je len ten "najhlupejsi" sposob pouzivany pri nekomercnych projektoch.

Vůbec ne. Vím, že to řízené je.

Jen to nutí fůru IT staffu sledovat to - plýtvat svým časem, musejí hledat a studovat. I kdyby to bylo jen 5 minut měsíčně, pronásobte si to počtem aplikací, počtem firem. A ohadněte, kolik tento model stojí celý svět. Kolik megawattů elektřiny tím prosvítíte a kolik zaplatíte na výplatách. Kolik ledovců tím odtaje.

Naopak zjevně Vy nechcete připustit, že ten druhý model má něco do sebe. Nedosahuje 100% kvality, ale má mnohem výhodnější poměr hodnota/cena.

> Jen to nutí fůru IT staffu sledovat to - plýtvat svým časem, musejí hledat a studovat.

To nieje pravda. Rovnako ako u uzavreteho riesenia su k dispozicii automaticke akutalizacie, pripadne newsletter pre tych, ktory ich nemozu/nechcu dovolit.

V tomto je naozaj *jediny* realny rozdiel medzi OSS a uzatvorenym riesenim v tom, ze ak spravcovi skutocne "hori za prdeIov," moze si opravu vykonat sam (aj ked je toto skor teoreticke.)

> pronásobte si to počtem aplikací, počtem firem

Len tak pre zaujimavost, Vy tak-nejak ratate s tym, ze bude cele riesenie postavene na software jednej firmy?

Tak těch vašich pět minut měsíčně, to mi přijde docela úsměvné. Neodtaje ani jeden ledovec, protože těch pět minut by se stejně dělalo něo jiného. O spotřebě nějakých megawatů navíc nemůže být řeč. Ne, vážně, kolik Wattů odebere minuta na internetu?

Promiňte, ale Vaše argumenty jsou naprosto absurdní. Viděl jste někdy, jak vypadá vývoj OS programů? A jak to vypadá na straně uživatele?

Ubuntu mi jednou za pár dní oznámí, že jsou k dispozici nové aktualizace, já kliknu na ikonku a aktualizace se stáhnou a nainstalujou. Neplatím za žádnou z těch aktualizací, dokonce ani za ten systém jsem nezaplatil. U komerčních linuxů platím pevnou částku za rok a je úplně jedno jak často se budou ty aktualizace instalovat. Takto to vypadá z pohledu uživatele.

Z pohledu správce to vypadá tak, že když najde chybu, podívá do bug trackeru daného programu, jestli už to někdo reportoval a případně ohlásí novou chybu. Pokud je schopný programátor, může rovnou zaslat i patch, který chybu opravuje.

QA tým si pročte novou zprávu o chybě a pokud ji potvrdí, zadá programátorům její opravu.

A teď mi vysvětlete, kde se tady duplikuje práce? Naopak, práce se šetří, protože neposílá tisíc administrátorů neorganizovaně reporty o chybách, nemůžou ověřovat stav jejich řešení a málokdy dostanou nějakou rozumnou zpětnou vazbu.

>> A jistě cítíte, že celkově ekonomicky bude vždy výhodnější, když tento cyklus ovládá jedna osoba/organizace,

Ved to sa nemeni, len patch nepride od firmy samotnej, ale od tretej strany. Firma len kod otestuje a vyda zaplatu. Ak by firma mala navyse verejne pristupny bug tracker, tak by usetrila mozno viac ako 60% prace. Opensource uz takto funguje dlho a tento system funguje. Napr. v pripade vacsiny linuxovych distribucii opravu VZDY vydava vyrobca systemu, aj ked je autor opravy niekto iny. M$ by si asi tiez vyrazne pomohol, ak by presiel na tento system, aj v komunite Windows existuju milony ludi, ktori su ochotni a schopni pomoct.

Zaprvé, i kdyby open source tvořil v té době většinu, stejně by šlo hlavně o placené distribuce a aplikace velkých společností ala Novell a Red Hat, čili byste měli přístup ke zdrojáku, ale stejně by jste za to museli platit. Zadruhé, ukažte mi nějaký příklad v historii lidstva, kdy by nějaká firma celosvětově ovládající 90 % ve svém segmentu najednou během 10 let přišla o své pozice.

NSDAP?

NSDAP nic neovládala 90% celosvětově a nebyla to firma.

1./ V clanku nepise nic o plateni, pise sa len, ze opensource bude mainstream, to je cele. Takze ok, mate pravdu, ale netvrdite nic, co by odprovalo clanku.

2./ Tie 2 tvrdenia sa nevylucuju, M$ moze mat aj nadalej svojich 90%, akurat, ak Boh da a Bill nezoberie, tak Windows alebo(aj) Office budu opensource a mozu byt aj nadalej platene.

Co když si zástupci velikých firem a státních organizací taky přečtou informaci o tom, že v binárních kódech Windows XP je kód ještě z MS-DOS 6 a z Windows 3.1, což v praxi znamená, že si každých pár let kupují v podstatě to stejné v nových grafických variacích? Anebo ten bohatší západ nemá peníze a proto migruje na Open Source řešení?

No to je info fááákt jak noha, že se pořád neprogramuje všechno dokola. Podívej, STL se používá tak od roku 1994 a programy na něm založené se taky opakovaně prodávají. A? Dokonce si představ, že automobilky používají už nějakých sto let princip kola nebo spalovacího motoru, který taky prodávají každých pár let v pozměněných grafických variacích. Už vidím, jak lidi přestanou kupovat auta...

Nemozte cakat, ze ak M$ otvoril kod svojich produktov, ze by ho otvoril v takom stave ako je dnes. Kvalita kodu je vizitka firmy a dnes je kod M$ v podstate uzavrety (niektore vlady maju pristup k ich kodu napr. http://www.itnews.sk/buxus_dev/generate_page.php?page_id=7086 a http://www.microsoft.com/presspass/press/2003/jan03/01-14GSPrelease.mspx ). Myslim si, ze kvalita kodu by sa este zvysila, ak by mal pristup ku kodu kazdy, aj ked aj dnes uz musi byt vysoka, vzhladom k jeho mnozstvu a programu GSP.

To, ze kod XP obsahuje pozostatky prehistorickeho kodu nemusi nic znamenat, ak je kod kvalitny, tak plni svoju ulohu rovnako dobre aj dnes. To iste funguje vsade, kod sa neprepisuje od zakladu, to si dnes mozu dovolit len opensource projekty (aj to asi nie vsetky, GNOME pri polrocnom vyvojovom cykle si to moze dovolit len velmi tazko, mozno pri prechode na major verziu (3.0 v tomto pripade)).

Máte snad pocit, že kvalita opensource kódu je bůhvíjaká? Možná byste se měl na některé projekty podívat. Těch pár velkých (linux kernel, postgresql atp.) jsou na tom obstojně, ale zbytek, těch 99%, nejenomže má kód nekvalitní, ale narozdíl od MS ani finální aplikace není dobře nasaditelná.

Váš příspěvek vypadá, jako byste neměl nejmenší zkušenost s vývojem softwaru na zakázku. Je to neuvěřitelné, ale na zakázku je primárním požadavkem to, aby sofware fungoval, aby byl rychle nasazený a rychle se začal vracet. Vnitřní kvalita je až na druhém místě - a nelze to dělat jinak. Otevření kódu by nepřineslo žádné zlepšení kvality. Kvalita se zlepší zpomalením tempa vývoje - a to nejde.

>> Máte snad pocit, že kvalita opensource kódu je bůhvíjaká?

V ktorej casti mojho prispevku je to napisane? Svet nema len ciernu a bielu farbu, ovela zaujimavejsie je to, co je medzi tym

>> Je to neuvěřitelné, ale na zakázku je primárním požadavkem to, aby sofware fungoval, aby byl rychle nasazený a rychle se začal vracet.

Prave ste trafili ste komercny softver po hlavicke

>> Otevření kódu by nepřineslo žádné zlepšení kvality. Kvalita se zlepší zpomalením tempa vývoje - a to nejde.

Dom mozte stavat len tak vysoko, kolko Vam dovolia zaklady.

Ano, suhlasim s tym, ze kvalitny kod je dnes luxux, ktori si vela firiem nemoze dovolit, ale casom sa to vypomsti. Spravidla sa netvori software, ktory by vysiel vo verzii 1.0 a potom skoncil. Predpoklada sa aj dalsi vyvoj a ten je podmieneny takou kvalitou kodu, aby tem vyvoj bol mozny. Dalej to ulahcuje udrzbu a pripadne opravy.

A ad opensource ... ak viem, ze na moj kod budu pozerat dalsi ludia, tak ho predsa nebudem robit tak, aby som sa zan musel hanbit. Takym kodom by som uskodil sebe a zaroven firme pre ktoru pracujem.

Ked budu rozdavat ceny za humor, nominujem ta.

Pokud někdo vydá nějaký SW pod licencí GPL nebo podobnou, tak si buďte jistí, že ten kód někdo vezme, překompiluje a nabídne zadarmo. Projekty jako OpenSUSE nebo Fedora (RadHat zdarma) vám nic neříkají? U open-source SW je možné vydělávat jedině na podpoře, obchodní model postavený na prodeji nemůže fungovat.

RedHat zadarmo je CentOS, nie Fedora

Kod je chraneny licenciu aj ked ho niekto prekompiluje a poskytne zdarma. Vlastne je to to iste ako ktorykolvek nelegalny sw, niekto si kupi komercny program a zavesi ho na rapidshare, pripadne aj s crackom. Opensource by ulahcilo odstaranenie pripadnej ochrany, ale nemyslim si, ze by sa kradlo viac. Uz dnes sa da takmer lubovolny sw "ziskat" zadarmo.

Priklad fungujuceho predaja opensource produktu: http://www.extjs.com/

ExtJS je sireny pod licenciou GPL, cize da sa pouzivat zadarmo, ale "neda" sa predavat komercny produkt zalozeny na ExtJS, pretoze by vysledny produkt musel byt dodavany zo zdrojovym kodom. Preto sa da kupit komercna licencia, ktora toto umoznuje. A zvlast da sa prikupit aj podpora.

Nemáš pravdu. Pokud vezmu nějaký program vydaný pod GPL licencí, tak můžu jeho binární verzi opět v souladu s GPL zadarmo šířit. Kdyby tam bylo nějaké omezení, můžu jej s klidem odstranit, zkompilovat a distribuovat takto. Není na tom nic nelegálního. Typickým příkladem je překompilování Google Chrome bez licence Googlu a jejich špionů.

Samozřejmě pokud chceš použít nějaký GPL kód, tak musíš svůj produkt vydat také pod GPL licencí. Kromě ExtJS je třeba krásným příkladem Qt. Pokud postavíš nějaký program na Qt knihovnách, musíš jej buďto vydat s GPL licencí nebo si koupit komerční licenci Qt, jako to má například Opera nebo XnView MP.

Asi sme sa nepochopili

To je vsetko jasne, myslel som na to, ze ked niekto posktne sw pod GPL, tak ten sw bude tak-ci-tak zadarmo a ked ho niekto zoberie a prekompiluje, tak zas ho musi vydat zas pod GPL. Cize vlastne nic si nepomoze. Ak jedinym zmyslom prave ta modifikacia, ako v pripade Google Chrome

Preto ak niekto vyda svoj soft ako opensource, tak licenciou moze obmedzit narabanie s kodom. Preto si myslim, ze pri vhodnej licencii by opensource mohol byt mozno aj Windows. W2k ciastocne "opensource" uz je ale neodporuca sa pozerat sa do jeho kodu. Cize bolo by to problematicke, chcelo by to este dalsie licencne upravy, napr. problem by mohli byt patenty alebo kod 3. stran. Mozno sa mylim, ale myslim si, ze teoreticky by to mohlo byt mozne.

No já jsem původně reagoval na to, že je nereálné, aby nějaká firma prodávala své programy pro koncové uživatele pod GPL. To prostě nemůže fungovat, protože takové programy je možné z podstaty licence distribuovat zdarma. To byl celý smysl mého původního příspěvku.

Je samozřejmě možné použít nějakou jinou (ale potom s GPL nekompatibilní) open-source licenci, která nebude dávat uživateli takovou svobodu jako GPL. Je ale otázkou, jestli je to to, o co lidi stojí.

Riesenim by mohol byt nejaky druh podpory, extra aktualizacie, vacsie moznosti programu alebo pod. Cosi podobne ako je teraz freeware. Zakladna je verzia cosi vie, ale ak si zakaznik kupi licenciu povolia sa dalsie moznosti. V tomto pripade by to ale musel byt plugin viazany na nejaky licencny kluc, inac by stacilo prepisat v zdrojaku "extended = true" a prekompilovat Ale inac suhlasim, programy pod GPL si kupi malokto, kniznica je nieco uplne ine.

Uz sa tu o tom pisalo, napr. otvoreny windows by mohol mhohym vela veci ulahcit, bolo by mozne prevadzkovat napr. verejny bugtracker, kod by bol bezpecnejsi niektore problemy by sa mohli riesit skor. Ale zatial je to "Sci-Fi level 2", mozno 3.

A ja budu do roku 2030 prezidentem zemekoule

Hlavni je, ze neztraceji nadeji...

about:blank | | Sókratés: Scio me nihil scire

To je fakt. V tý době už bych mohl jít do důchodu.

Upozorňuji, že státní sektor "ušetřil" 4,1 miliardy, t.j. dalších 15% za licencování cca 200 000 počítačů na dobu 5 let. Vychází mi to něco přes 23 000 za SW na počítač ročně pro Microsoft a to se určitě vyplatí. Kde je teď v období světové hospodářské krize naše Společnost pro výzkum a podporu Open Source? Anebo jim stačí stejně jako zástupům nevědomých ta informace, že 4,1 miliardy šetříme?

Nechci šťourat, ale to, co ušetříš na licencích musíš doplatit na podpoře a instalaci - vývoj OSS (těch velkých projektů) přeci není zadarmo.

To nevadí, že šťouráš, ale proto, aby 95% státního sektoru bastlilo texty a tabulky nepotřebuješ přece za 5 let proinvestovat 23 miliard na licence. Anebo se ti to zdá v pořádku?

MS 23 + 20 = 43

OSS 0 + 43 = 43

Podle téhle rovnice mi to vychází stejně.

I kdyby to bylo jak pises a cena reseny vysla nastejno, porad je to 43 mld hozenych do kapes zahranicni spolecnosti proti 43 mld investovanych do ceskych vyvojaru, ktere castecne protecou zpet do dani atd atd...

Nevím jak vzniklo těch 43 miliard. Ale třeba rusáci si instalují svůj vlastní Linux do školství. Tak proč cpát peníze jinam.

Taky nevim, rekl bych ze jako priklad;) Ale to je jedno, i kdyby to tak bylo, podstatne je, ze je lepsi nasmerovat toky penez do vlastniho rozvoje a budovat si navic nezavislost, nez nekam mimo a uvazat se na dalsi leta.

lze napsat ruzne rovnice (napr. 0 + 13 = 13, 0 + 75 = 75), lze napsat v zasade lecos, ale jde o to, zda se ta cisla, se kterymi operujete, zakladaji na pravde.

a jde take o to, co za uvedenou castku dostanete. coz nelze porovnat bez detailniho prostudovani jednotlivych navrhu.

To byl samozřejmě jenom příklad - chci říct, že i vývoj OS produktů něco stojí a firmy které ho financují chtějí ty peníze zpátky.

Podpora a instalace existuje zrovnatak i na komerčních aplikacích. Zaučení není chyba opensource, ale školství (až se bude na školách učit používat počítač a ne konkrétní aplikace od Microsoftu, lidi nebudou mít problém jednodušše přejít na něco jinýho, vždyť je to všecko stejná klikačka).

Vzdy se budes ucit na konkretni aplikaci,

Můj názor je ten, že servery se dělí stejně jako desktopy. Na jedné straně jsou "malé" servery, kde běží nějaký webserver a malá databáze. Tam je Linux vhodné řešení. A pak tu jsou enterprise řešení s obrovskými databázemi, softwarem a přístupností 99.999%. Tam už by se o OpenSource bavit nedalo, protože se vždy jedná o nějaké drahé a komplexní řešení stavěné na míru té dané firmy a Linux může slouží jen jako ZÁKLADNÍ platfoma na které běží komerční software.

Opensource nie je len linux, moze to byt napr. OpenSolaris alebo *BSD. A predpokladam, ze linux na serveroch v TOP 500 je komercny, cize dodavatel poskytuje podporu. Pozrite si napr. http://www.zive.cz/Clanky/TOP500-Petistovka-nejrychlejsich-superpocitacu-a-Amalka/sc-3-a-144531/default.aspx

... ze v tom roce 2020 bude uz opensource software opravdu pouzitelny. Nemyslim linuxove jadro, firefox, thundebird (a s primhourenim oka i openoffice), ktereuz pouzitelne jsou, ale situace ve zbytku opensource sveta je dost tristni .. na kazdou ptakovinu clovek potrebuje zretezit dvacet programu, pulka z nich nefunguje, druha pulka je tak ve stavu alfa verze , a clovek pul dne neco bastli, aby neco udelal :(

pokud bude opensource kvalitativne na urovni komercniho sw, tak pro me za me, at ma v roce 2020 treba 100%. ale pokud by to melo byt pri dnesnim stavu, tak je to snad na emigraci nekam, kde vykrikem techniky jsou psaci stroje.

Som rad, ze si Javu, Solaris, Python, JBoss, Apache, Hibernate, Eclipse, MySQL, gcc, Ruby on Rails, PostgreSQL, FreeBSD , Subversion a ine zaradil medzi alfa verzie. Ked vyjdu ako final, to bude nakladacka!

Tak nevím, jestli tohle všechno potřebuješ, ale dejme tomu.

Na těch databázích jsou dobře vidět slabiny OpenSource oproti komerčním produktům

- MySQL koupil Oracle, takže kontinuita projektu je ve hvězdách

- Ještě donedávna nepodporoval trigger, transakce atp. a to v době, kdy to spousta databází už léta uměla. Bodejť taky, za tu cenu.

- Poslední verze 5.1 není kdovíjak stabilní (aspoň podle Wikipedie)

- PostreSQL nemá pokročilé funkce typu mirroring nebo clustering. Ale na desktopu to může být dobrá hračka.

Těmito mouchami trpí bohužel hodně (neříkám všechny) OpenSource produkty.

MySQL kupil Sun, nie Oracle. Je to jednoducha databaza a je idealna na LAMP/WAMP. A vyuziva sa asi hlavne na to.

PostgreSQL clustering podporuje: http://www.slony.info/

(Pri tejto prilezitosti by som sa rad dozvedel o pozadi tohto projektu, pretoze nazov Slony a vedla obrazok slonov asi nebude nahoda, zavana to nasimi koncinami )

Jestli tomu správně rozumím, tak nějaký možná známý/neznámý produkt třetí strany podporuje clustering pro PostgreSQL. Ale PostgreSQL to nepodporuje nativně.

Slony je mimochodem z ruštiny http://en.wikipedia.org/wiki/Slony-I

Slony-I je vo Windows sucastou instalatora PgSQL, niekde pocas predinstalacnej konfiguracie sa da zaskrtnut. Opravte ma niekto, ak sa mylim.

Dalsia moznost je potom http://www.enterprisedb.com/

MySQL byl koupen Sunem, ne Oraclem.

Těmito mouchami trpí také spousta komerčních uzavřených produktů. Neříkám všechny.

Tak tím, čím trpí MySQL, to není u mainstreamových komerčních databází rozhodně běžné. To by je asi sotva někdo bral.

Dlhe vysedavanie za pocitacom ti nerobi dobre. Ak sa nezacnes hybat, bude s tebou amen. Neviem aku MySQL pouzivas ty, ale firmy ako eBay, Yahoo, Google, NASA, Sony,,, maju verzie, ktore funguju. Napriklad eBay robi 40 miliard databazovych requestov denne, 9 pentabytes dat, 6000 aplikacnych serverov, 12 000 java procesov. Presli na MySQL z Oracle a maju 2x vacsi throughput nez predtym (pri pomere 50/50 read/writes robia priblizne 13,000 TPS s 50% vytazenim CPU).

No, nejsem expert na eBay, takže jen doměnka. Na jejich byznys nemusí být úplně nejlepší "chytrá" DB se vším všudy. Pokud přešli z Oracle na MySQL v roce 2004, kdy ještě MySQL neměl spousty vyšších funkcí, tak jim stačilo celkem málo a to jim stačí zřejmě i dnes. Dejme tomu, že "chytrý" proces se stará o ukládání dat do "hloupých" tabulek. V tomto směru - velmi zjednodušeně - má největší throughout obyčejný file system a "hloupá" databáze lepší než "chytrá". Ale je to jenom doměnka, tak mě neberte za slovo.

Pravdepodobne mas pravdu http://www.sweb.cz/pichlik/archive/2007_05_27_archive.html#2731225253560581755

Dík za info. Tím se ovšem potvrzuje má původní myšlenka, že OpenSource na svoje komerční alternativy prostě nemá. Zaostává téměř vždy o několik let. Komerční SW prostě vždy zmapuje a prošlape cestu a OpenSource se potom s určitým zpožděním bez námahy přidá. Já osobně pochybuju, že OpenSource nebo, řekněme, SW zdarma je schopen do roku 2020 komerčnímu OS nějak výrazně zatopit.

Neni za co

>> Já osobně pochybuju, že OpenSource nebo, řekněme, SW zdarma je schopen do roku 2020 komerčnímu OS nějak výrazně zatopit.

To je asi prilis silne tvrdenie, vyvoj naozaj pomaly smeruje k opensource a rok 2020 je o 11 rokov. To budu nielen ine operacny systemy, ale aj pocitace. Takze zatial nepredbiehajme

Este k PostgreSQL:

http://en.wikipedia.org/wiki/PostgreSQL#Prominent_users

Je to celkom dobra hracka, ale nie len na desktope

Zkus si podobný seznam udělat pro DB2, Oracle, nebo SQL Server. Abysme měli určité měřítko. Jestli ti bude stačit tohle fórum...

Samozrejme DB2 pohana cele IBM, Oracle cele Oracle a MSSQL cele M$ a kazda z nich este "zopar" velkych serverov. Ale nejde o pocet, ide o to, ze Skype alebo Yahoo sa rozhodol pre pgSQL (aj ked upravene, v pripade Yahoo) a kazda z menovanych spolocnosti pracuje zo zaujimavym mnozstvom udajov.

PgSQL zacala byt plnohodnotna prave verzie 8.x, mozno to je jednym z dovodou preco ten zoznam nie je dlhsi, dalsi dovod moze byt jej rozsirenie, najviac informacii zozenies o Oracle, potom nasleduje MSSQL, potom by mohlo byt MySQL, DB2 a az potom PgSQL.

Proste vacsi (zoznam) neznamena lepsi

Seznam zákazníků třeba Oracle máš tady: http://www.oracle.com/customers/

K tvému překvapení to není celý Oracle, ale něco navíc. Mimochodem se to nevleze na jednu stránku, ale tyse v tom určitě zorientuješ

Co se chyb MySQL týče, zkus opravit záznam na Wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Mysql, sekce Critisism. Budou ti vděční. Do fóra se zas přihlas, až to budeš mít.

Sorry, určeno pro Zadka z Hulán o příspěvek nahoře

Neviem sice na koho a na co reagujes, ale absolutne s tebou suhlasim.

Boooooooooooooze to bude zase flame

Ad clanok, myslim si, ze kus pravdy na tom moze byt. A urcite sa na to netreba pozerat ciernobielo, ak bude open-source mainstream, tak opensource budu aj produkty M$. Nakoniec M$ uz ma 2 opensource licencie schvalene http://www.microsoft.com/opensource/licenses.mspx

PS: opensource nemusi nutne znamenat zadarmo, vsetko zavisi od licencie.

Že by rozumnej linuxák? Ale vážně - v kódu není z 99% žádný tajemství. Je to jenom spousta práce. Pokud by se třeba MS Office otevřel jako open source, tak by to vůbec nic neznamenalo. Know-how a funkcionalita se dá okopírovat a okoukat "zvenku" - což se děje dnes a denně.

Vdaka

Ja by som bol za, myslim si, ze by to dramaticky zvysilo bezpecnost produktov M$. A ulahcilo by to aj mnoho inych veci, napr. vyvoj sw podporjuci napr. Office. Je obrovska vyhoda, ked mi nieco nejde ako chcem a mozem sa do zdrojakov pozriet preco.

ja tomuto clanku velice verim, kdyz si vzpomenu, ze pred 3 rokama jsem nemel k zadnymu sw alternativy a dnes kdyz si vlezu na web, tak mi vyskoci hned 3... a ja tomu jen fandim, chces sw za prachy, tak bud lepsi nez konkurence/os