Jesltli to chcete vědecky tak vám to můžu naznačit. Obecně příkon elektroniky se dá vyjádřit vztahem P = C * f * U^2, C - kapacita - závisí na počtu tranzistorů, s tím se nic dělat nedá, f - frekvence, ovlivňuje výkon chceme ji co nejvyšší a U - napětí, tam platí jedno nepříjemné pravidlo, že když chceme zvýšit frekvenci, tak musíme zvýšit i napětí, takže se to dá celkově zjednodušit na to, že příkon závisí na třetí mocnině napětí (nebo frekvence).
Vícejádrové procesory to řeší tak, že mírně sníží frekvenci jednoho jádra např. o 20 %, díky tomu klesne spotřeba o 48,5 %, a dají se tam dvě jádra, takže v součtu je příkon stejný jako u výkonějšího jednojádra, ale spojený výpočetní výkon je o 60 % procent vyšší než mělo jednojádro.
Tohle vám samozřejmě neurychlí jednovláknový proces, naopak se o těch 20 % zpomalí, ale i to se dá řešit, např. tak jak je to v nejnovějších procesorech od intelu, že při jednovláknovém výpočtu se jedno jádro přetaktuje na vyšší frekvenci a druhé se vypne, tím se zachová stejný příkon i tepelné vyzařování jako když jedou obě jádra normálně.