Freescale uvedla první komerční MRAM paměťové čipy, nahradí pevné disky? * Jak snadno uložit padesát terabajtů dat? Na DVD s proteiny! * Intel připravuje na rok 2010 procesor se 32 jádry. * Klávesnice Optimus mini z ruského designérského studia Art. Lebedev se třemi OLED tlačítky jde do prodeje.
O technologii, která by nahradila z principu nespolehlivé mechanické pevné disky, sní miliony uživatelů počítačů již dlouhá léta. Zase je k tomu o krůček blíž. Společnost Freescale uvedla do prodeje první MRAM paměťové čipy. Za zkratkou MRAM se skrývá termín magnetoresistive random-access memory. U tohoto typu paměti jsou data uložena za využití magnetického principu, narozdíl od jiných druhů pamětí, u kterých nese informaci elektrický náboj. MRAM má oproti běžným RAM pamětem tu výhodu, že informace v ní uložené zůstávají po dobu asi deseti let i v případě, že dojde k odpojení proudu.
Touto technologií se již dlouhou dobu zabývá spousta velkých výrobců včetně IBM, ale Freescale je první společnost, která nabídla hotový čip, který je prakticky využitelný v dnešních elektronických zařízeních. Freescale tak odstartovala novou éru paměťových technologií. To, že se podařilo výrobu těchto pamětí úspěšně realizovat, bude jistě motivovat ostatní výrobce, kteří se o produkci čipů pokoušejí. Úspěšné završení vývoje je zřejmě nejvýznamnějším krokem ve vývoji počítačových pamětí za poslední desetiletí.
MRAM umožňuje oproti technologii FLASH vyšší rychlost čtení i zápisu (až 200MB/s). Paměti FLASH vyžadují pro zápis milisekundy, MRAM čipy potřebují 35 nanosekund. Na rozdíl od technologie FLASH při zápisu nedochází k opotřebení, paměti zvládnou prakticky neomezené množství (1015) zapisovacích cyklů. Celkový odběr proudu, který potřebují MRAM paměti pro zápis je oproti FLASH pamětem také menší, to bude mít pozitivní vliv zejména na bateriemi napájená zařízení.
Jelikož je továrna schopna produkovat pár stovek 200mm waferů měsíčně, bude se zpočátku orientovat na zákazníky, kteří vyžadují rychlý a proti výpadkům zabezpečený provoz pamětí a momentálně využívají SRAM systémy zálohované bateriemi. Jsou to především systémy zabezpečující provoz sítí či sloužící pro ukládání datových struktur. Také ceny MRAM paměťových čipů jsou pro běžné zákazníky vysoké, cena je stanovena na 25$ (cca 550 Kč) za čtyřmegabitový (512 kB) čip.
Pro nás budou opravdu zajímavé v okamžiku, kdy ceny klesnou natolik, aby mohly nahradit pevné disky a napájenou paměť RAM alespoň pro provoz operačního systému. Start počítače se tak zkrátí na několik sekund i v případě, že jej, narozdíl od současných úsporných či stanby režimů, skutečně vypneme.
50 terabajtů na DVD
Profesor V. Renugopalakrishnan z Harvard Medical School v Bostonu pracuje na vývoji DVD pokrytých světlocitlivou vrstvou proteinu, která dovolí uložit až 50 terabajtů dat na jediné médium. Tato technologie může poslat všechny současné magnetické disky na věčnost.
Protein, aktivovaný světlem, se nalézá na membráně mikroba Halobacterium Salinarium a je znám jako bacteriorhodopsin. Dokáže zachytit sluneční světlo a přeměnit jej na chemickou energii. Energie ze světla je transformována na sérii molekul s unikátním tvarem a barvou, která se liší od jejich základního stavu. Jelikož tyto molekuly měly životnost pouhých několik dní, vědci modifikovali DNA buňky a molekuly dosahují nyní životnosti několika let.
Nová technologie má proti současným optickým technologiím ohromný náskok, rozměry molekul jsou mnohem menší, nežli rozměry běžně používané například u Blu-ray. Na tato média půjde zaznamenat nejméně dvacetinásobek objemu dat, který se dá uložíte na moderní Blu-ray disky.
Technologie je ve velmi raném stádiu vývoje, proto lze jen těžce odhadnout, kdy se začne používat v praxi.
Intel - 32 jádrový procesor v roce 2010
Intel plánuje na rok 2010 uvedení serverového procesoru, jehož výkon má být asi patnáctkrát vyšší oproti současné novince, serverovým procesorům Xeon založeným na architektuře Core (známější pod kódovým označením Woodcrest).
Procesor s kódovým označením Gulftown má mít osm procesorových uzlů, každý se čtyřmi jádry. Každý z osmi uzlů má mít k dispozici sdílenou LLC (Last Level Cache) o velikosti 3MB, každé jednotlivé jádro má mít 512KB L2 cache. Jádra mají být propojena architekturou ring ve tvaru prstence. Dohromady má mít procesor 24 MB vyrovnávací paměti. Má zvládat zpracování 128 softwarových vláken najednou. Z toho vyplývá, že Intel hodlá nadále pracovat s technologií Hyperthreading, kterou u procesorů Core 2 opustil.
Procesor má být přímou konkurencí plánovanému serverovému procesoru Niagara III od firmy Sun.
OLED klávesnice Optimus mini jde do prodeje
Miniaturní klávesnice Optimus mini se třemi tlačítky bude od poloviny srpna v prodeji. Říkáte si, co je na ní tak zvláštního? Každá klávesa je malý OLED displej zobrazující aktuální funkci klávesy. Klávesnici můžete umístit horizontálně i vertikálně, a zobrazení symbolů otočit v dodávaném softwaru. V něm si můžete vyrobit i vlastní obrázky, které se budou na klávesnici zobrazovat.
OLED displeje mají životnost 5 000 hodin. Klávesnice má i úsporný režim, který má životnost displejů prodloužit. Klávesy jsou zality v polykarbonátu. Ten má zabránit mechanickému poškození displejů. Klávesnice je podporována v aplikacích přes zásuvné moduly (pluginy). Záleží tedy především na tom, je-li kód aplikací otevřený a naprogramování pluginů možné. Klávesnice má tyto technické parametry:
- Rozměry: 118×51,8×18 mm
- Rozměr klávesy: 32×32 mm
- Konektor: USB
Parametry displeje:
- technologie OLED
- rozměr: 20×20 mm
- rozlišení: 96×96 pixelů
- počet zobrazovaných barev: 262 000
- rychlost animace: 5 snímků/s.
- pozorovací úhel: 160°
Klávesnice je v nabídce za speciální zaváděcí cenu 101 Euro (asi tři tisíce korun), po 1. srpnu pak zdraží na 128 Euro. Tři klávesy s obrázkem za čtyři tisíce, které vydrží při osmi hodinách svícení denně dva roky? No nekupte to.
