Apple IIc je nejkompaktnější z této počítačové platformy, takže kdo zatouží prozkoumat nitro díla Steva Wozniaka, představuje pro něj tento počítač nejoptimálnější variantu.
Ano, ten hlavní důvod, proč jsem se rozhodl právě pro Apple IIc, spočívá v jeho kompaktnosti a kompletnosti. Fakt, že počítač není rozšiřitelný už dnes moc nehraje roli s jedinou důležitou výjimkou – připojení moderního hardwaru pro čtení paměťových karet na místo disku – o tom si ještě řekneme. V Apple IIc je integrováno vše potřebné, aby člověk mohl platformu zlehka vyzkoušet a vytvořit si o ní nějakou konkrétnější představu.
Nákup Apple II jiných verzí (s výjimkou GS, ale i tu v budoucnu prozkoumáme) má mnoho nevýhod. Pravda, dostane se vám do ruky přeci jen autentičtější stroj, než je IIc, na kterém se Wozniak nijak nepodílel. Pro hackery a hračičky nabízí hrátky s mnoha kartami, které můžete nakoupit a zkoumat. Ovšem pro ty méně hravé je nevýhodou právě ta stavebnicová filozofie – budete muset detailně zkoumat, co v té které nabídce vlastně je, no a doufat, že všechny karty fungují, jak mají.
Je ovšem pravdou, že většinou se nabízí počítač plně vybavený se dvěma disketovými jednotkami (tehdejší obvyklá sestava), ovšem narazíte i na samostatné počítače. Zde je ale namístě obezřetnost, protože pro smysluplné zkoušení musíte dokoupit minimálně disketovou jednotku a diskový interface, což znamená výdaje navíc a risk, že hardware po 30 létech již nebude fungovat (karty se obvykle prodávají bez záruky). Kromě toho je nevýhodou výrazně vyšší hmotnost, což se na poštovném samozřejmě podepíše.
Obvyklá sestava Apple II s monitorem a dvojicí disketových jednotek (zdroj: http://www.divini.net)
Zásadní potíž se všemi počítači z platformy Apple II spočívá ve faktu, že se v Evropě jedná o celkem vzácnou záležitost, takže i když se na evropských aukcích objevují, dokáže se jejich cena vyšplhat mnohem výše, než v USA. Na druhé straně ovšem při nákupu z USA platíte vyšší poštovné a ještě k tomu i clo. No a na třetí straně – v USA si díky většímu počtu nabídek můžete vybírat, v Evropě musíte „být jako smrt, tedy brát vše“. Americké Apple II mají k dispozice samozřejmě pouze napájení 110V, takže budete potřebovat měnič napětí, no a televizní výstup je na NTSC. Naštěstí, to už dnes není problém, protože moderní LCD podporují všechny televizní formáty.
Bez měniče napětí to nejde
Hardwaru, softwaru a literatury se v kteroukoliv dobu nalézá na ebay překvapivé množství. Můžete si vybrat ze spousty originálních disket, manuálů a různých karet, z nichž většina ale už dnes poněkud postrádá smysl. Ono přeci jenom, modemy, terminálové karty, karty s hlasovým syntetizérem, videokarty, karty neznámého určení (ano, i na to narazíte – „nevím, co to je, ale prodávám to“...), či proprietární interface pro připojení nějaké dobové tiskárny, to vše jen málokdo ocení.
Samozřejmě, v nabídce jsou i karty s rozšířením paměti, , interfacem pro myš, se sériovým/paralelním portem a mnoho jiného, ovšem – a to alespoň pro mne hrálo zásadní roli – jen málo z toho, co je nabízeno, neobsahuje Apple IIc. A pokud to neobsahuje, tak to pro mne obvykle není moc zajímavé. Jedinou výjimkou je SCSI karta (pro případné připojení harddisku) a moderní interface pro paměťové karty. Usoudil jsem ale, že kvůli tomu se plánu na pořízení Apple IIc nevzdám.
Originální manuál k Apple IIc
Navzdory této obrovské nabídce, skutečně funkčních otestovaných a případně i vyčištěných a zrenovovaných strojů moc nenajdete. Často narazíte na nabídky typu „počítač fungoval začátkem devadesátých let, tak by měl fungovat i dnes“, což je sice hezká důvěra staré technice, ale jistota žádná. Naštěstí, narazit na takové funkční vyzkoušené počítače lze, ale chce to trpělivost.
Problém je v ceně. Apple byl vždy výrobcem dražší techniky a cena sběratelských kousků na ebay tomu odpovídá. Zatímco takové Atari či Sinclair seženete za pár šupů a na poštovném zaplatíte, více, než za vlastní počítač, u Applu II je poštovné mastné pouze při koupi z USA. Problém ovšem je, že v Evropě jsou tyto počítače citelně dražší. Každopádně se připravte na výdaj stovek dolarů,v případě Evropy EUR.
Sada originálních disket dodávaných s Apple IIc
Apple IIc
Konfigurace mého Apple IIc
CPU: MOS 6502 / 1,02 MHz
ROM: 16kB
RAM: 128kB
Záznamové médium: 5¼‘‘ interní jednostranná disketová jednotka, kapacita 140kB, ta samá disketová jednotka externí.
Grafika: 40×48 (16 barev) / 80×48 (16 barev) / 280×192 (6 barev) / 140×192 (16 barev) / 560×192 (2 barvy)
Zvuk: Interní jednobitový reproduktor
I/O porty: 1×joystick, 2×sériový, externí disk, výstup na monitor a composite video
Já dal přednost vyzkoušenému počítači s originálním příslušenstvím, návody a disketami, což mne přišlo na 190 USD, ovšem dalších 150 znamenalo poštovné a clo. Velkou sadu originálních disket se spoustou softwaru jsem získal z Aljašky za pouhých 15 dolarů, ovšem dalších 60 padlo na poštovné. Externí disketovou mechaniku lze sehnat za cca 40 USD, ovšem opět se připravte na mastné poštovné. Jedině další sada disket s Holandska představovala při ceně asi tří desítek eurobabek v podstatě triviální investici. Jak je vidět, právě poštovné často u menších komponent představuje vyšší položku, než samotná jejich cena. Proto se domnívám, že koupit základní Apple II a přidávat do něj karty může jen naiva, případně hodně bohatý nadšenec...