Prakticky každý den přináší něco nového a nečekaného v různých oblastech lidské činnosti. Může se přitom jednat nejen o doposud nepoznané zážitky jedince, ale také převratné vynálezy. Historie je na technické objevy velice bohatá, pojďme se proto podívat na některé významné objevy desetiletí a století minulých.
Vítejte na řádcích pilotní části seriálu, který vám každý týden přinese přehled důležitých historických událostí následujících sedmi dní. Formou kalendária se tak pravidelně dozvíte o významných výročích, jež měla či ještě stále mají vliv na vývoj ve světě moderních technologií, zejména počítačů a všeho s nimi souvisejícího. Aby se nejednalo o pouhý výpis statistik přelomových objevů či dat, přidáme vždy také poutavý, populárně naučný nástin historické důležitosti pro současnost. Jaká výročí tedy stojí za pozornost v týdnu od 20. do 26. února?
Heinrich Rudolf Hertz: elektromagnetické vlnění
Dne 22. února tomu bude 149 let od narození slavného německého fyzika Heinricha Rudolfa Hertze. Ten počátkem osmdesátých let devatenáctého století prokázal existenci rádiových vln a dále ukázal, že tyto jsou elektromagnetickým vlněním o různé frekvenci. Společně s Jamesem Clerkem Maxwellem tak položili základ moderní radiokomunikaci, která ovlivnila a nasměrovala budoucí vývoj bezdrátového přenosu.
V roce 1888 Hertz dokázal, že elektromagnetické vyzařování má vlastnosti vlnění, tedy se například láme, odráží nebo ohýbá. Mezi níže uvedenými odkazy můžete nalézt práci Nizozemce Wim van Ecka z roku 1985, ve které autor popisuje možnosti zjištění obrazu tehdejších „monitorů“ právě podle vyzařovaného elektromagnetického vlnění. Jako důkaz uvádí zachycení obrazovky při psaní v textovém editoru z auta zaparkovaného před budovou.
| Heinrich Rudolf Hertz |
| * 22.února 1857, Hamburk |
| + 1.ledna 1894, Bonn |
| - experimenty s elektromagnetickým vlněním |
| - po jeho jméně pojmenována jednotka SI pro frekvenci |
| - další objevy: fotoelektrický jev, katodové paprsky |
Další informace
www.quido.cz/osobnosti/hertz.htm
www.jya.com/emr.pdf
en.wikipedia.org/wiki/Radio
Prvopočátky telefonního spojení
V současném moderním věku digitálního zkracování geografických vzdáleností bychom se jen těžko obešli bez telefonu – kdo nevlastní mobil, jako by ani nebyl. Také historie telefonních hovorů následující týden oslaví některá výročí. 25. února roku 1927 bylo dosaženo v té době nového rekordu, a to navázáním spojení mezi kalifornským San Franciscem a Londýnem. Pokořená záoceánská vzdálenost v té době představovala nevídaný úspěch.
Touha po systematizaci provází lidstvo již odedávna, nejinak je tomu samozřejmě také v případě poskytování telefonních služeb. Vyhledání kontaktu prostřednictvím Internetu zabere pouze několik málo okamžiků, tištěným telefonním seznamům již pomalu zvoní hrana. 21. února uplyne přesně 128 let od dne vydání průkopnického telefonního seznamu, který v té době čítal pět desítek účastníků. Publikovala ho telefonní společnost New Haven Telephone Company a pamětníci by se dnes asi jen podivovali nad jeho moderní podobou.
Další informace
www.greenepa.net/~barondin/library/1927.html#feb
www.privateline.com/TelephoneHistory2A/Telehistory2A.htm
DNA a biometrické systémy
Do našich životů se stále více vkrádají moderní biometrické techniky, které doplňují nebo nahrazují přístupová hesla a PINy všeho druhu. Mezi ty nejznámější bezesporu patří otisky prstů, rozpoznání lidského hlasu, ale také duhovky či sítnice oka. Již dlouhou dobu se ve forenzní sféře využívá k identifikaci osoby DNA – deoxyribonukleová kyselina, jež spolu s RNA představuje základní nositelku genetické informace.
Dne 21. února roku 1953 britští vědci James Watson a Francis Crick objevili strukturu DNA, přesněji vzájemné spojení obou řetězců proslulé dvojité šroubovice. Jejich výsledný model párování jednotlivých nukleotidů (adenin-thymin, cytosin-guanin) je některými dokonce považován za jeden z největších objevů dvacátého století.
Většímu rozšíření techniky DNA jako biometrické metody prozatím nejvíce brání pomalá autentizace. Pokud uživatelé využívají rozpoznání otisku prstů, snímání duhovky či verifikaci hlasu mluvčího, systém je schopen ortel o shodě vyřknout okamžitě. Identifikace na základě DNA se v laboratořích provádí složitými a zdlouhavými postupy, navíc by se muselo zamezit tomu, aby případný útočník použil biologickou stopu (například vlas) někoho jiného.
Další informace
www.time.com/time/time100/scientist/profile/watsoncrick.html
www.mun.ca/biology/scarr/4241/W&C2.htm
„Rychlofoťák“ Polaroid
Digitální fotoaparáty nejrůznějších parametrů v současné době patří takřka k povinné výbavě nejen počítačových uživatelů. Vrátíme-li se proti proudu času zpět až do roku 1947, můžeme nalézt informaci o tom, že tehdy 21. února Američan Edwin Herbert Land uvedl fotoaparát známý jako Polaroid. V té době se jednalo o převratný vynález, jelikož pořizoval černobílé snímky během velice krátké doby jedné minuty.
Další informace
inventors.about.com/library/inventors/blpolaroid.htm
newton.mec.edu/bigelow/engineering_technology/examples/land/Land.htm
