Standardní transaction isolation level je i na MSSQL read commited, problém je výchozí read consistency model založený na shared locks, což prakticky činí z MSSQL v tomto nastavení single user databázi. MSSQL sice podporuje i snapshot model, ale v praxi jsem neviděl žádný systém, který by ho na MSSQL používal, i produkty Microsoftu samotného používají shared locks, takže jiné než OLTP dotazy používají dirty reads. Takže např. pro finanční aplikace je to zcela nepoužitelné.
Další MSSQL katastrofa je lock manager a lock escalation, protože velmi záleží kolik řádků/index entries se zamyká. Oracle toto řeší úplně jinak, lock manager vůbec nemá a lock je součást dat samotných, taktéž lock escallation v Oracle neexistuje. V MSSQL je každý lock pamětová režie. Pro Oracle je klíčová vlastnost concurrency a scalability, kdysi dávno používali rovněž shared locks, ale opustili je už v roce 1985.
Vetší VARCHAR2 než 4000 B (ta velikost není fixní, aspoň u CLOBu, dá se nastavit mezi 0-4000 B) je skutečně interně uložen jako CLOB, ale narozdíl od skutečného CLOBu s ním fungují všechny funkce, které už na CLOBu nefungují.
A je toho mnohem, MNOHEM, víc.
