Mikroskopická čidla přímo v těle a další miniaturizace počítačů. O to se možná zaslouží bakterie

Trendem současnosti je miniaturizace a zvyšování výkonu elektronických zařízení. Napomoci tomu může úspěch výzkumníků z Úřadu námořního výzkumu ve Washingtonu. Podařilo se jim geneticky upravit bakterii, která produkuje nanovlákna schopná vést dostatečně silný elektrický proud. Informaci vědci publikovali na oficiálním webu úřadu.

Středem pozornosti výzkumníků byla bakterie z rodu Geobacter, která nese na svém těle velmi malé výběžky. Měří jen 1,5 nanometru, což je 60tisíckrát méně než tloušťka lidského vlasu.

Pomocí výběžků bakterie přenášejí volné elektrony do okolních železitých minerálů. Takto je rozkládají, čímž přispívají k recyklaci anorganických látek v přírodě. I když Geobacter nese dostatek elektřiny pro vlastní přežití, proud je na využití lidmi slabý, ale dostatečně silný, aby byl změřitelný.

Miniaturní vodivé výběžky bakterií jsou složeny z proteinů a ty z aminokyselin. Výzkumníci bakterii geneticky mírně upravili. Dvě aminokyseliny ve vláknech nahradili jednou, tryptofanem. Ten dokázal zlepšit transport elektronů až dvetisícnásobně ve srovnání s původní bakterií.

Díky miniaturní velikosti se na velmi malou plochu podařilo vměstnat velké množství proud vedoucích nanovláken. Nový systém přenosu elektrického proudu má široké možnosti uplatnění od extrémní miniaturizace klasických počítačů až po zmenšení různého druhu senzorů na mikroskopickou úroveň. Ty by mohly být umístěny nejen na povrchu, ale i přímo uvnitř těla a umožnily by tak monitorovat doposud neměřitelné parametry.

Diskuze (3) Další článek: Nové ZenBooky jdou na český trh. Když chcete pěkný notebook s neošizeným výkonem, zbystřete

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,