TV stanice stále více expandují do internetového prostoru. Chtějí u toho být i České Radiokomunikace, pro které je provoz sítí pro televizní a rozhlasové vysílače stále stěžejní.
Televizní stanice stále více expandují do internetového prostoru. Chtějí u toho být i České Radiokomunikace, pro které je provoz sítí pro televizní a rozhlasové vysílače dosud hlavním zdrojem výnosů. „Nová strategie, kterou jsme letos přijali, nás vede k tomu, že začneme propojovat televizní vysílání s telekomunikačním byznysem a informační a komunikační služby s datovými službami,“ říká generální ředitel firmy Michal Čupa.
Rozhovor je zaměřený zejména na budoucnost televizního vysílání, formát DVB-T2 a podobně. Plány ohledně expanze v datových centrech, cloudu a informačních technologií, a role internetu právě v televizním vysílání Michal Čupa rozebírá v pořadu Connected. Tam popsal i zájem o to odkoupit od operátorů mobilní věže, což by mohl být obchod až za miliardy korun.
Obchod za miliardy: ČRa dokončují jednání o převzetí mobilních věží
Na začátku září jste spustili zkušební vysílání zemské digitální televize ve vyspělejším formátu DVB-T2 (Digital Video Broadcasting Terrestrial), který tady dosud zavedený není. Co vás k tomu přimělo?
Zavedený není, ale v každém případě bude. Potřeba tohoto standardu je naléhavá. Chceme, aby jeho zavedení bylo pro televizní stanice, nás i diváka příjemné. Proto chceme celý technologický řetězec otestovat, aby v roce 2015 – kdy si myslíme, že bude zahájen přechod na DVB-T2 – šlo vše hladce.
Proč je to tak naléhavé?
Nynější standard DVB-T a jeho kapacita je téměř vyčerpaná. To se týká jak umístění dalších stanic v éteru, tak kvality jejich obrazu. Televizní stanice již běžně produkují pořady ve vysokém Full HD rozlišení, lidé mají doma televize s Full HD – ale my musíme v zemském vysílání stále vysílat ve standardní kvalitě, protože nejsou kmitočty.
V čem je přínos DVB-T2?
Umožní televizním stanicím umístit do zemského vysílání ještě více programů. Divákům tak nabídne větší možnost výběru. Umožní také vysílání Full HD a lepší kvalitu zvuku. Možná časem přibude i extra vysoké rozlišení označované jako Ultra HD nebo 4K. DVB-T2 ale také umožní interaktivitu. Možná se tady dokonce objeví nové médium, které vznikne propojením televize a internetu, takže se nám televize během pěti let zásadně změní. Standard DVB-T2 je pro to nutnou podmínkou.
Proč je součástí testů i placené vysílání? Od počátků televize až dosud bylo pozemní TV vysílání v Československu a Česku vždy zdarma.
To, že jsou u nás všechny zemské stanice zdarma, je do určité míry anomálie. Ve světě tomu tak nebývá. My jako poskytovatel televizního a rozhlasového vysílání bychom měli mít ve svém portfoliu i nabídku pro televize, které by si přály nabízet kanál v placené formě.
Je pravda, že placené zemské televizní vysílání existuje již ve všech okolních zemích.
Ano. Většina kanálů bude ale i nadále stále vysílána v režimu free-to-air a placena z reklamy nebo z koncesionářských poplatků. Ale pro určité tematicky úzce zaměřené kanály může mít placená forma vysílání smysl. Pro diváka je to nabídka navíc. Mimochodem v Praze je nyní již asi 35 volně přístupných stanic, takže jejich výběr je skutečně bohatý. A přesto stále máme frontu neuspokojených zákazníků, kteří by chtěli vysílat další programy, ale není kam je umístit.
Chtějí všichni vysílat celoplošně? To není levná záležitost.
Některé kanály má smysl vysílat celoplošně a některé se možná dají vysílat spíše na bázi regionálních sítí. Ale může nastat i situace, že bude mít smysl začít vysílat na regionálních multiplexech a postupně přejít na celoplošné. V každém případě poptávka po celoplošných kanálech tady je a bohužel nejsme schopni ji uspokojit.
V testu placené zemské televize se ocitly Eurosport a Film Europe Channel HD. Tuzemské stanice zájem neměly?
Jsou to spíše stanice, které se typicky v režimu placené televize vysílají a nabízejí. Ale neomezuje se to pouze na ně. Zda budou mít zájem i ostatní televize, zatím není jasné.
Jednali jste s Novou, která provozuje placenou stanici Nova Sport?
Samozřejmě. Ale sám vidíte, že televizní trh se nyní poněkud přeskupuje. Nova je v nějaké situaci, Barrandov bude měnit segment, na který chtějí mířit… bude se to hodně vyvíjet. Vývoj u nás byl trochu odlišný než jinde. V zemích, kde je zvykem mít velké množství placených kanálů, je to zejména proto, že se mezi ně tradičně umisťovaly sportovní programy. Tamní zákazník byl ochoten platit za fotbalové a další přenosy. V Česku jsou ale tyto programy volně přístupné. U nás jde vývoj trhu trochu jiným směrem.
Přechod od analogového zemského vysílání k nynější digitální formě DVB-T trval zhruba sedm let (2005 až 2012). Potrvá přechod k DVB-T2 delší dobu?
To je rozhodnutí regulátora (Českého telekomunikačního úřadu – pozn. aut.). Do určité míry je to i rozhodnutí ekonomické, protože přechodné období, kdy se bude vysílat v obou standardech, bude stát peníze. My se domníváme – vzhledem k tomu, že se například zkracuje inovační cyklus televizorů –, že přechodné období bude nyní kratší. Ale záleží to na regulátorovi a také na tempu, s jakým si budou lidé pořizovat televizory, které DVB-T2 umí. Také záleží na tom, jak atraktivní bude nabídka a jaký bude rozdíl mezi tím, co zákazník dostává v nynějším DVB-T a co získá v DVB-T2. Zákazník musí vidět nějaký smysl, musí tam být něco atraktivního, aby si novou televizi koupil. Určitě proto záleží i na výrobcích televizorů, aby dali zákazníkovi něco, co jej povede k nákupu nové televize. Pokud zákazník neuvidí jasnou výhodu, přechod potrvá dlouho. Čím větší výhodu uvidí, tím kratší bude přechodné období.
Televizory, které umí rozpoznat DVB-T2, se již na trhu prodávají. Není to předčasné?
Ony se neprodávají.
Ale jsou takto označené.
To je podstatný rozdíl. Můžete si koupit televizor za 20 tisíc, protože je označený, že umí DVB-T2. Ve skutečnosti ale nebude v budoucnu v DVB-T2 fungovat. Například proto, že se teprve musí udělat rozhodnutí o použitém kodeku, tedy o standardu, jakým bude televizní signál kódován. To je zrovna jeden z důvodů, proč se snažíme ukázat naléhavost rozhodnutí o tom, kdy se přejde na DVB-T2 a jakým způsobem. Byl jsem u nejmenovaného prodejce televizorů a říkal jsem, že si na Vánoce chci koupit televizor s DVB-T2 a která že to je. Bylo mi řečeno, že to jsou všechny. Ale nebyla to žádná. Obávám se, že lidé si již nyní kupují takové televize a neuvědomují si, že mohou velmi rychle zastarat.
Když se přecházelo od analogového zemského TV vysílání k digitálnímu, významnou měrou se na tom podílel stát – mimo jiné spustil a financoval informační kampaň. Měl by přispět i nyní na přechod k DVB-T2?
Na přechod musejí přispět všichni. My na něj přispíváme tím, že musíme zcela změnit svoji síťovou infrastrukturu a investovat do ní. Je to přes sto milionů korun, tedy velká investice. Televizní stanice už dnes vytvářejí programy v kvalitě Full HD, takže pro ně je to možná trochu jednodušší. Zákazník, jak bude přecházet od starého televizoru k novému, do toho také investuje. A stát do toho bude muset investovat také.
Jak?
Například zaplatit ono souběžné vysílání ve standardu DVB-T a DVB-T2. Dříve to platily televizní stanice, ale jejich situace nyní není taková, aby si to mohly dovolit. Zadruhé je tady evidentní motivace státu zajistit přechod i proto, aby mohl část dosavadních televizních kmitočtů nabídnout mobilním operátorům. Bylo by jen logické očekávat, že pokud stát nedávno vydražil frekvenční spektra pro mobilní operátory za 8,5 miliardy, bude z toho také sanovat požadavky na uvolnění kmitočtů. Stát by měl zaplatit dobu vysílání v obou standardech a podílet se na informační kampani. Proto by také měl mít zájem, aby přechodné období bylo co nejkratší a nemusel platit šest let, ale třeba jen čtyři.
Ještě pomalejší je přechod k rozhlasovému digitálnímu vysílání ve standardu DAB. Kdy se to pohne z místa?
Otázka je, zda se to vůbec pohne z místa. U přechodu na DVB-T2 jsem byl schopen vyjmenovat řadu výhod, které to má pro konečného uživatele a diváka. Když se mě zeptáte, jakou výhodu má pro posluchače přechod z FM vysílání na DAB vysílání, moc toho neřeknu. Já je tam nevidím. Není k tomu žádná motivace ze strany státu, že by například chtěl dát více rozhlasových frekvencí mobilním operátorům. Že by rozhlasové stanice v Česku byly v bůhvíjak růžové situaci, to také nejsou a více peněz z reklamy nedostanou. Nechci mluvit za průmysl rozhlasového vysílání, ale velký zájem ze stran rozhlasových stanic nevidím. A hlavně nevidím ani žádnou vizi, která by, co se týče DAB, existovala.
Lidé jsou také zvyklí si kupovat čas od času novou televizi, ale nové rádio příliš ne.
To je také jeden z citlivých bodů. Životní cyklus televizoru je pět šest let, takže drtivá většina lidí jednou přejde na standard DVB-T2, aniž by je to stálo peníze navíc. Inovační cyklus u rádia je ale několikanásobně delší a takových přijímačů je v Česku možná 18 milionů. Mají životní cyklus deset, možná 15 let. A najednou někdo přijde a řekne, ať ty přijímače hodíte do popelnice a koupíte si jiné, ze kterých bude hudba znít stejně jako z FM přijímače, který máte nyní? To si nedovedu představit. Regulátor sice nyní připravuje jakési výběrové řízení na licenci pro celoplošnou síť DAB. Co ale postrádáme, je nějaká vize, proč by se to mělo udělat a v čem je výhoda. Dělat něco, v čem není pro nikoho výhoda, je nesmysl. V zásadě jsme ale na přechod k DAB připraveni, a pokud takové rozhodnutí padne, budeme na ně reagovat.
