BitTorrent po měsících příprav zveřejnil betaverzi prohlížeče Maelstrom, který umožňuje surfování skrze P2P. Najde uplatnění, nebo se stane jen předmětem studií?
Nejprve o tom začali mluvit lidé z Pirátské zátoky, pak se s prvními prototypy přidali nadšení jednotlivci a loni na podzim převzala iniciativu společnost BitTorrent, která zastřešuje vývoj populárních P2P klientů a posledních pár let se snaží s pomocí hromady projektů dokázat, že stejnojmenný protokol nemusí sloužit pouze k šíření warezu, ale i k instantní komunikaci nebo třeba synchronizaci souborů podobně jak to umí Dropbox a další.
Poslední dítě od BitTorrent Labs je však přeci jen jiné, tentokrát se totiž jedná o projekt decentralizovaného WWW distribuovaného skrze P2P. V prosinci vývojáři oznámili práce na uzavřené alfa verzi prohlížeče, který vedle surfování po běžném World Wide Webu zvládne načítat i stránky, které nehostuje žádný server dostupný třeba na adrese zive.cz, protože je hostuje sama komunita uživatelů na svých počítačích ve formě vcelku běžných torrentů.
Chromium + BitTorrent = Maelstrom
Prohlížeč získal jméno (Project) Maelstrom a na sklonku minulého týdne jej autoři uvolnili ve veřejné betaverzi. Zatím je k dispozici pro Windows, přičemž na obzoru je i verze pro jablečný OS X.
Na první pohled se jedná o vcelku běžný Chrome 37 – jen s jiným názvem a ikonou
Po instalaci zjistíte, že se v praxi jedná o vcelku běžné Chromium (open-source verze Chromu), takže jej můžete opravdu používat stejně jako každý jiný prohlížeč. Oproti těm ostatním se ale liší v tom, že má v sobě zabudovaný bittorrentový klient.
Na rozdíl od běžných bittorrentových klientů ale Maelstrom stahuje torrenty, které obsahují soubory statických webových stránek, tedy soubory HTML a jeho libovolné přílohy. Když tedy zadáte do adresního řádku magnetický link torrentu magnet:?xt=urn:btih:E53FF14754C5E7384CC5735F82F93D9C5A4EC45A, klient jej stáhne a zobrazí, protože se jedná o web hudebního rádia. Obsahem torrentu jsou základní statické soubory a Javascript. Samotné nahrávky pak tvoří MP3 soubory, které se opět na vyžádání stahují skrze P2P protokol.
Bittorrentové stránky Northwest Fresh. Namísto staženíHTML kódu z webového serveru jsem jej stáhl od ostatních uživatelů bittorrentové sítě.
Webovým serverem jsou samy počítače surfařů
Jakmile Maelstrom stáhne web, zapojí vás do sítě a vy se tedy stáváte dalším z mnoha serverů, kteří torrent nabízí dalším surfařům. Čím populárnější web, tím je i dostupnější, protože jeho kopii drží vícero zcela nezávislých počítačů.
Takové webové stránky jsou pak technicky prakticky nezničitelné. Nelze je vypnout, protože nejsou na žádném centrálním serveru. Nelze je zablokovat, protože nemají žádnou doménu a IP adresu. V bittorrentovém světě jsou dostupné jen skrze svůj unikátní DHT identifikátor – magnetický link. A to je koneckonců i hlavní důvod, proč se o podobnou technologii tak dlouho zajímá i The Pirate Bay a některé další weby, na které byl již před lety vyhlášen hon především všemožnými autorskými svazy.
P2P WWW se načítá pomaleji, prohlížeč totiž musí zjistit, kdo v síti má hledaný obsah, stáhnout jej a teprve poté zobrazit
Pokud by je jejich autoři dokázali přepsat do statické podoby a dostatečně zmenšit, mohli by je vypustit právě do Maelstromu. I statická stránka napsaná v HTML a Javascriptu přitom může s pomocí AJAXu zvesela komunikovat se světem.
Abyste mohli vyslat svůj experimentální web do světa P2P World Wide Webu, musíte jeho torrent vytvořit s pomocí jednoduchého pythonového skriptu generator.py, který autoři zveřejnili na GitHubu. Skript k torrentu připojí některé popisné informace pro Maelstrom a ten pak bude moci soubory torrentu stahovat ve správném pořadí, které je klíčové, nejvyšší prioritu má totiž stažení souboru index.html, aby se v případě nekvalitních spojení dostalo do prohlížeče alespoň něco.
A další zkušební P2P webová stránka. Tentokrát virtuální glóbus napsaný ve WebGL.
Hotový torrent z převodního skriptu pak stačí nabídnout světu skrze uTorrent, nebo BiTorrent (případně jiný klient, ačkoliv autoři garantují funkčnost jen v těch svých) a sdělit jejich magnetickou adresu, respektive DHT identifikátor. Pomocí něj najdou torrent první zájemci, stažením vytvoří kopie a sami se stanou servery pro další surfaře.
Jelikož je magnetický link přeci jen hodně komplikovaný, lze předpokládat, že mají autoři v plánu i nějaký alternativní a decentralizovaný doménový systém. V takovém případě by každému DHT identifikátoru mohlo odpovídat nějaké srozumitelné doménové jméno. DHT si lze tedy představit jako paralelu k IP adrese. Jenže zatímco IP adresa zpravidla identifikuje nějaký konkrétní počítač v síti, DHT identifikuje unikátní data v P2P síti, nehledě na to, kde a v kolika kopiích se na internetu nacházejí.
K čemu je to vlastně dobré?
Maelstrom a jeho technologie si jistě zaslouží uznání, nemohu se ale zbavit otázky, k čemu to má vlastně celé sloužit. Značka BitTorrent sice dává projektu jistou kredibilitu, troufám si ale tvrdit, že drtivá většina surfařů bude raději brouzdat na běžném internetu s jeho kompletním servisem a vysokou rychlostí. Nehledě na to, že náruživý surfař by během několika týdnů stáhl tolik torrentů s weby, že by mu na počítači nezbylo žádné volné místo. A pokud by torrenty smazal – stejně jako prohlížeče mažou svoji vyrovnávací paměť, šel by vlastně proti celému principu P2P WWW, protože kdyby to takto udělal každý, torrent s webem by opět nabízel pouze první uživatel, který jej vyslal do komunitní sítě.
Tyto šachy jsem stahoval dobré tři minuty. Na běžném webu by se zobrazily prakticky okamžitě.
Na stranu druhou ale může Maelstrom a decentralizovaný web nabízet určitou alternativu stávajícím systémům jako Tor a I2P, které si našly oblibu například v režimech, které omezují svobodu slova. Stránky opozice distribuované skrze BitTorrent by nemohla žádná autorita snadno blokovat, leda že by blokovala samotný P2P protokol, VPN a další nástroje, pomocí kterých lze bittorrentovou komunikaci skrýt před operátorem i kýmkoliv jiným.
Nechme se tedy překvapit, jestli se Maelstrom a jeho technologie skutečně nějakým způsobem prosadí, anebo naopak zapadne jako sice zajímavá ale naprosto nepraktická libůstka, která najde ohlas leda tak v rámci akademických studií věnujících se distribuovaným internetovým systémům.
