Levné odhlučnění skříně za jedno odpoledne

Většina z nás už asi někdy uvažovala, že by nebylo na škodu konečně provést něco s hlučností počítače. Od dob experimentování s koberci jsme už přece jen o něco dále a tak si povíme o tom, kterak elegantněji, levně, snadno a rychle odhlučnit počítačovou skříň.
Kapitoly článku

Pokud pomineme výběr vhodných komponent, chladičů a ventilátorů, což je asi nejdůležitější předpoklad pro stavbu tichého PC, která by vydala na řadu samostatných článků, je ještě více než vhodné vystlat skříň tlumící hmotou – zvukový projev počítače se tím docela zkultivuje. Nečekejte od této úpravy zázraky – počítač se nestane neslyšným. Také trochu narostou teploty ve skříni – a to i v případě, že jste si mysleli, že se to díky slušnému proudění vzduchu nemůže stát. Přesto stojí za to obětovat pár stovek a jedno odpoledne.

Pro jistotu připomínám, abyste se do této úpravy nepouštěli, dokud nemáte dostatečně vyřešené proudění vzduchu ve skříni – pokud chladíte jen ventilátorem zdroje, dokáží chladiče uvnitř skříně s dvoucentimetrovou vrstvou molitanu řádně zatopit a ujišťuji vás, že dříve vlažné plechy bočnice jsou s molitanovou izolací na omak docela studené.

 

Zřejmě nejdůležitější věc, o kterou je zapotřebí se postarat ještě předtím, než se do odhlučňování skříně pustíte, je uspořádat kabely tak, aby nepřekážely ani tlumící hmotě, ani proudícímu vzduchu.

Při stoupajících nárocích na napájení komponent a rostoucím počtu kabelů je právě jejich uspořádání stále složitější. U dražších a prostornějších skříní už se počítá i s tím, že budete chtít datové a napájecí kabely někam uklidit – k optimálnímu vedení kabelu slouží celá řada otvorů s lemovanými hranami v plechu nad deskou či kolem mechanik a míst, kde se nejčastěji konektory základních desek nacházejí. Také bývá dostatek místa právě mezi plechem, na který se montují desky, a plechem bočnice.

Pokud nemáte v tomto ohledu zrovna ideální skříň, jako v našem případě, je nejjednodušší rada nastrkat vše někam k pozicím pro mechaniky a do prostoru nad mechanikou, kde je alespoň nějaké místo v drtivé většině skříní. Občas se dají přebytečné napájecí kabely uklidit také za zdroj, kde ale není v našem případě také žádné místo.

 

Široké hlavní a přídavné napájecí svazky kabelů veďte pokud možno co nejdále od desky a pamětí, abyste snížili riziko rušení od elektromagnetického záření.

Se zavedením rozhraní Serial ATA pomalu odpadá potřeba používat pro proudění vzduchu asi největší překážku – široké paralelní ATA kabely. Ty ještě lze nahradit kulatými, které se ale dost prodraží, pokud je nenajdete už ve výbavě základní desky. Levnou alternativou je proříznout a stáhnout levnější ploché kabely – kvůli uspořádání vodičů 80žilového kabelu je zapotřebí řezat po sudých počtech, protože je vedle sebe vždy jeden datový a jeden stínící kabel.

Pro objemné kabely je zase dobré použít plastovou spirálu. Najdete ji ve většině obchodů, které se věnují i výrobkům pro tuning PC, přesto ale doporučím raději poohlédnout se v prodejnách s elektroinstalačním materiálem, ve kterých, na rozdíl od těch počítačových, pořídite desetimetrovou spirálu za necelou stovku.

Nejelegantnější úpravou tenčích svazků kabelů bez nutnosti rozebírání konektorů, na kterou jsem přišel, je omotat svazek tenkou elektrikářskou bužírkou – dražší, ale asi nejtenčí, je bužírka smršťovací. Určitě nedoporučuji často vídané a levné řešení pomocí izolační pásky – už po pár dnech je z lepidla amorfní, nepříliš držící, ale zato velmi dobře ulpívající hmota, které se člověk zbavuje jen s velkými obtížemi. Další možnosti – plastové svazovací pásky či širší prstýnky smršťovací bužírky navlečené přes konektor.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,