reklama

Když se LCD panel porouchá

Pří přípravě testu LCD panelů do Computeru jsme se podívali i na to, jak si panely vedou v servisu. Položili jsme čtyři otázky, které se často vyskytují v diskuzních fórech, přímo panu Davidu Sedláčkovi, který pracuje pro servisní středisko Elsin (www.elsin.eu), jež se zabývá opravou zobrazovací části LCD monitorů. Můžete si tak udělat obrázek například o tom, co se s panelem při opravě děje nebo kdy se vyplatí jej ještě po záruce opravovat.

1) Co je nejčastější závadou u LCD panelů?

Nelze jednoznačně říci, jaká závada je nejčastější, neboť každý výrobce a model displeje má svá slabá místa. Obecně však lze říci, že nejčastěji se vyskytující výrobní vadou je problém s podsvícením, a to jak problém se samotnými CCFL výbojkami, tak i problém s podsvětlovací jednotkou, která zajišťuje rovnoměrnost podsvícení. Častou závadou je také nečistota v podsvětlovací jednotce. Neméně častou vadou jsou linky a celé bloky, jež na vadném displeji svítí, nebo naopak nesvítí, a to jak vertikální, tak horizontální a v různých barvách. Zde se většinou jedná o problém s koncovým driverem, který je pomocí speciální technologie připojen přímo na sklo LCD panelu. Tato technologie je velmi náchylná na čistotu a přesnost provedení, neboť rozteč vývodů u tohoto spojení je 15–50 tisícin milimetru v závislosti na rozlišení a rozměru displeje. Další častou vadou, jakou si však způsobují zákazníci sami, je poškození či poškrábání povrchu LCD. V tomto případě je nutné vyměnit vrchní vrstvu LCD panelu, tzv. polarizační filtr. Jedná se o náročný úkon vyžadující speciální technologii a celý proces je citlivý na čistotu prostředí. Každé smítko prachu, jež by ulpělo mezi sklem a novým polarizačním filmem, by se neblaze projevilo na výsledném obraze. Většinu oprav LCD panelů je nutné provádět v prostředí se sníženou prašností (tzv. Cleanroom).

2) Co všechno se na panelu ještě vyplatí opravit a kdy je lepší vyměnit jej za nový?

Rozhodnutí není jednoznačné. Rentabilnost opravy LCD záleží spíše na ceně a dostupnosti zařízení, z něhož displej pochází. Je jasné, že například opravovat vertikální linky na displeji ze stařičkého 15" monitoru asi nemá příliš velký smysl a cena opravy by pravděpodobně byla stejná nebo jen o něco nižší, než je dnes cena nového například 17" monitoru. Situace je zcela jiná v případě, že se jedná o 15" displej například z průmyslového zařízení. Zde již ani není možné sehnat nový displej a cena opravy nehraje zásadní roli. Uvedený příklad je extrémní, ale podobné je to i u současných monitorů či notebooků. Zjednodušeně řečeno – oprava displeje se vyplatí u přístrojů novějších a u přístrojů střední a vyšší cenové kategorie.

3) Jak opravujete vadné subpixely/pixely?

Bohužel toto je jedna ze závad, která patří do kategorie neopravitelných a jedinou možností je výměna celého LCD panelu. Ovšem pozor, je třeba si uvědomit, že jeden či dva vadné subpixely na jednom displeji nelze brát jako závadu. Výrobci displejů uvádějí ve svých specifikacích toleranci počtu a druhů vadných pixelů a podle toho je displej zařazen do příslušné kvalitativní kategorie. Není divu, že se výrobci touto specifikací chrání. Například pokud je u displeje s rozlišením 1 280 × 1 024 px, který má 3 932 160 subpixelů, jeden subpixel vadný, znamená to, že byla obrazovka vyrobena s úspěšností 99.999975 % a chyba je pouze 0,000025 %, což je obecně solidní úspěšnost výroby. Pravděpodobně jen málokterý výrobce z jiného oboru má tak vysokou úspěšnost výroby.

4) Jak dlouho vydrží podsvětlovací zářivky a jaká je křivka poklesu jejich svítivosti?

Často je prodejci a distributory uváděna životnost CCFL výbojek 50 tisíc hodin. Tento údaj je však zavádějící. Takové životnosti může výbojka dosáhnout pouze v ideálních podmínkách, pokud ji nebudete vypínat a zapínat a pokud se spokojíte s poloviční svítivostí oproti nové výbojce v konci její životnosti. V běžném provozu však displej běžně vypínáme, čímž životnost výrazně klesá, a rozhodně nelze říci, že by byl displej při provozu v ideálních laboratorních podmínkách, jak uvádějí specifikace výrobce. Skutečná životnost CCFL výbojek v běžném provozu je tedy na hony vzdálena uváděné hodnotě 50 tisíc hodin. Ještě v horší situaci jsou výbojky v displejích pro notebooky. Zde se o ideálních podmínkách nedá hovořit už vůbec, a protože to výrobci displejů vědí, uvádějí životnost CCFL výbojek u displejů pro notebooky výrazně nižší. Navíc ve většině těchto displejů je pouze jedna výbojka, takže se může jeho intenzita podsvícení dost nevyzpytatelně měnit. Stanovit křivku životnosti výbojek je proto možné teoreticky, ale v praxi je tento údaj málo využitelný pro velké množství faktorů, které jej ovlivňují.

Článek byl připraven pro velký test LCD monitorů do Computeru 2/09

 

Témata článku: Hardware, Časopis Computer, Rozhovory, LCD, Tolerance

21 komentářů

Nejnovější komentáře

  • UfON232 15. 5. 2013 18:36:40
    Jak se projevuji ty nafoukle kondenzatory? Event. muzou zpusobovat i...
  • Ondřej Matějka 24. 5. 2012 23:08:54
    Nesouhlasím, nejčastější závadou jsou nafouklé kondenzátory ve zdroji -...
  • Voiasa 29. 10. 2009 0:36:56
    tip na servis LCD Praha -...
reklama
Aktuální číslo časopisu Computer

Stavba 3D tiskárny

Výbava domácí elektrodílničky

Budoucnost 5G sítí

Velké testy microSD karet a vodních chladičů

Přehled mobilních tarifů

reklama
reklama