O kvalitu řízení stroje a člověka tam nejspíš vůbec nejde, spíš o rozdíl v úsudku člověka a stroje. A zákonodárci evidentně nejsou zcela přesvědčeni o tom, že je stroj schopen uvažovat stejně jako lidský řidič. Člověk je schopen zahrnovat do hodnocení rizikovosti situací i věci, které stroj nemůže vědět. Příklad: člověk bude sedět v hospodě a ví kdo tam chlastá. Jelikož ty lidi zná, ví kdo s čím jezdí. Ráno když sedne do auta a jede do práce, uvidí auto jednoho z kumpánů. Jelikož si vybavuje, že těch piv a kořalek dotyčný předchozí noc dal docela dost, vyhodnotí dané vozidlo jako docela zásadní bezpečnostní riziko, protože dotyčný do rána sice mohl víceméně vystřízlivět, ale určitě je nevyspalý. Takže tomu přizpůsobí svou jízdu, protože tam je výrazně zvýšené riziko toho, že dotyčný udělá nějakou naprostou blbost a způsobí naprosto nepředvídatelnou situaci. Stroj to nemůže vědět, takže pojede jako obvykle s předpokladem logického chování ostatních účastníků provozu.
