Každý úspěšný web potřebuje měřit svoji návštěvnost. Etalonem pro analýzu návštěvnosti se stala služba Google Analytics. I ta má však svá úskalí, o kterých je dobré vědět.
Pro většinu lidí je symbolem webové analyticky aplikace Google Analytics. Jedná se o výkonný nástroj, který používá pro analýzu svých webů mnoho provozovatelů. Všichni, kdo na Google Analytics spoléhají, by se ale měli mít na pozoru. V Analytics totiž narazíte na několik nejasností, které mohou vést ke špatnému pochopení výsledků. Tento článek se snaží na hlavní chytáky Google Analytics upozornit. V prvních několika bodech je inspirován přednáškou Jana Tichého.
Návštěvník vs. návštěva
Zcela elementárním problémem může být pochopení rozdílu mezi pojmy „návštěvník“ a „návštěva“. Návštěvník samozřejmě na webu může vykonat celou řadu návštěv, přičemž návštěva je ve výchozím nastavení Google Analytics definována jako sled zobrazení stránek (pageviews), mezi kterými neuplyne více než 30 minut.
Řešením tohoto problému není tedy nic víc, než si všímat při práci s jakoukoliv metrikou toho, zda se pracuje s návštěvníky nebo návštěvami, a brát tento rozdíl vždy v úvahu. Dobré je také vědět, že definovanou dobu mezi návštěvami lze Google Analytics měnit. Tímto zásahem se samozřejmě změní i počet návštěv za dané časové období, ačkoliv reálně se nic ze strany návštěvníků nezmění.
Průměrná doba trvání návštěvy
Celková průměrná doba trvání návštěvy, kterou každý nalezne v základním přehledu Google Analytics je problematická zejména s ohledem na dva nedostatky v jejím měření. Oba přitom způsobují její výrazné podhodnocení.
Prvním problémem je, že do celkové průměrné doby trvání návštěvy jsou zahrnuty i návštěvy, které si prohlédly na webu pouze jednu stránku a posléze odešly (poměr těchto lidí k ostatním návštěvníkům ukazuje metrika míry opuštění, tzv. bounce rate). U těchto návštěv je započítána doba návštěvy jako nulová. Velké množství lidí s nulovou dobou samozřejmě celkový průměr absolutně znehodnotí.
Google Analytics nemusí vždycky říkat pravdu, například průměrná doba trvání návštěvy se po odstranění návštěv z okamžitého opuštění liší téměř o polovinu, přitom je ale stále podhodnocena
Druhým souvisejícím problémem je nezapočítávání poslední zhlédnuté stránky (pageview). I kdyby tedy návštěvník na poslední zhlédnuté stránce vydržel několik minut, tato doba se do celkového průměru nezapočítá. Přitom na některých webech právě na poslední stránce nalezne návštěvník to, co hledal, a u tohoto obsahu zůstane nejdéle.
Přiblížit se k o něco více reálné hodnotě průměrné doby trvání návštěvy lze použitím pokročilých segmentů, díky kterým lze pozorovat průměrnou dobu trvání návštěvy bez návštěvníků „z bounce rate“. I tak ale hodnota zůstane stále podhodnocená, protože korekce nezahrnutí poslední zhlédnuté stránky zatím v Google Analytics není možná.
Nový vs. vracející se návštěvník
Velmi zavádějící metrikou je procento nových návštěv resp. číslo udávající, kolik procent návštěvníků bylo na Vaší stránce poprvé za uvedené časové období. Právě definice časového období zde komplikuje klasické přemýšlení o této metrice. Ať totiž zvolíme jakékoli omezené období, neukazuje nám to, zda je to opravdu návštěvníkova první návštěva webu.
Jedinou možností, jak problém vyřešit je samozřejmě změřit všechny návštěvy od prvního dne spuštění webu, což je pro většinu použití značně problematické. Jakousi alternativou je využít kohorty, „označit“ si pomocí vlastní proměnné datum první návštěvy uživatele a sledovat návštěvníky, kteří prvně přišli na náš web v daném období. Toho lze dobře využít zejména při analýze akvizičních kampaní.
Bounce rate
Hodnota bounce rate nedělá problémy jen v jiných metrikách, ve kterých je zahrnuta, ale také s interpretací sebe sama. Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, co bounce rate doopravdy ukazuje. Je jasné, že se jedná o procento lidí, kteří opustili web po zhlédnutí jediné stránky. Ne vždy ale vysoké procento bounce rate musí znamenat problém. Je nutné se na tuto metriku dívat v širší souvislosti.
Nejprve je třeba zohlednit povahu webu, která může vysokému bounce rate nahrávat bez jakékoliv újmy. Jedná se například o zpravodajské weby, kde se může jednat o příchod z odkazu nebo RSS a přečtení jediného článku, které je vlastně cílem. Naopak vysoká hodnota bounce rate u webů, kde se předpokládá průchod více stránek (např. eshopů) je většinou nežádoucí.
I zde ale mohou existovat výjimky. Druhou věcí, kterou je třeba v tomto zohlednit, je totiž celkové množství návštěv. Zejména návštěvy z jednorázových kampaní nebo dobré umístění ve vyhledávání mohou hodnotu bounce rate, stejně jako například i konverzní poměr hodně ovlivnit, ačkoliv ve výsledku se nemusí jednat o zhoršení „absolutních čísel“, resp. výnosů.
Jeden návštěvník - více zdrojů
Návštěvníci nepřicházejí jen ze svých PC, ale také z jiných počítačů, z mobilních telefonů, tabletů atp. Jak ale poznat návštěvníka, pokud přichází opakovaně z různých zdrojů? K vyřešení tohoto problému svítá naděje s nástupem Universal Analytics, ale ani tato služba není samospásná. Ačkoli spojení různých příchodů jednoho návštěvníka UA umožňují, jeho identifikaci si musí každý web vyřešit sám.
Uživatelé stále více používají pro návštěvy webu i mobilní zařízení (zelená výseč), ve většině případů se přitom jedná o stejné uživatele, kteří na web přistupují i z počítače - díky UA lze návštěvy jednoho uživatele z různých zařízení spárovat
Postupovat lze tak, že každému návštěvníkovi přiřadíte unikátní ID. Pokud přijde na web znovu, můžete ho pod toto ID opět zařadit. Návštěvník ale samozřejmě musí na webu provést nějakou akci, která ho identifikuje (např. přihlášení k účtu), což je bohužel to nejtěžší. Pozitivní ale je, že zařazení probíhá i zpětně. Jakmile uživatele rozpoznáte, budou pod jeho původní ID zařazeny i veškeré předešlé návštěvy tohoto uživatele.
Článek pokračuje v další kapitole, kde se dozvíte něco o konverzích, zdrojích návštěvnosti, nebo o záludnostech při stanovení přístupů z vyhledávání