Přestože se na to už zapomíná, prvními programátory počítačů nebyli geekové, ale elegantní dámy – ať už alespoň v teoretické rovině hraběnka z Lovelace, nebo matka všech vývojářů Grace Hopperová, která stvořila první kompilátor, zpopularizovala termín „debugging“ a stála u zrodu prvních programovacích jazyků, ze kterých se později zrodil COBOL.
Grace Hopperová u počítače UNIVAC, c. 1960 (Zdroj: Wikimedia, CC-BY-SA)
The Guardian nyní vzpomíná na éru žen-ajťaček v galerii, kterou v druhé polovině 60. let pořídil provozní manažer v Bellových laboratořích Lawrence Luckham.
Jak ve své knize Inovátoři píše Walter Isaacson, ženy se k programování dostaly z docela prozaického důvodu. Na rozdíl od mužů svižně ovládaly psací stroj, měly matematické vzdělání a první konstruktéři počítačů ještě netušili, že s rozvojem technologie význam softwaru mnohonásobně převýší nad hardwarem.
Přečtěte si více o průkopnicích programování:
Pánové jednoduše žili v mylné představě, že výsadní postavení má hardware a tvorbou softwaru mnozí decentně opovrhovali jakožto podřadnou prací pro sekretářky.
Programátorky a operátorky počítačů z 60. let minulého století (Zdroj: The Guardian)
Zlom nastal v 80. letech, kdy se z jedné ryze softwarové společnosti stala jedna z nejbohatších korporací světa, která na sklonku 90. let dosáhla tržní hodnoty 617 miliard dolarů, což po přepočtu inflace odpovídá současným 879 miliardám dolarů. Takto vysoko se na veřejné burze zatím nevyšplhal nikdo jiný včetně Applu. Chytří už tuší, že mám na mysli Microsoft.
Microsoft jednoduše v 80. letech ukázal, že počítač samotný je jen spotřební zboží s relativně malou přidanou hodnotou, zatímco zlatý důl se schovaný v tom, co z oněch plošných spojů udělá až software uložený na disketě.
