Komunitní síť Facebook se neustále rozšiřuje a svůj „boom“ zde po loňské lokalizaci zažila i Česká republika. Facebook dospívá a mění se v globální zájmové fórum. Všimli si toho také politikové – či spíše jejich volební a PR týmy, a tak zde dnes najdete fankluby prakticky všech uskupení kandidujících za dva týdny do Evropského parlamentu.
Zajímavou pozici pak má Facebook a internet obecně v zemích, kde jsou média málo kritická, případně hůře dostupná – internet v čele s Facebookem supluje jejich roli. A podobná situace je i v Íránu. Internetová penetrace je tu sice dramaticky nižší než ve vyspělé Evropě, na druhou stranu jsou zde podobné komunikační sítě mnohem důležitější než u nás.
Toho se zalekla i současná vláda v čele s prezidentem Ahmadínežádem, který se již brzy utká s opozicí v nových prezidentských volbách. Největším sokem je podle analytiků představitel reformní opozice Mir Hossein Mousavi, který se podle BBC a dalších zpravodajských webů těší obrovské popularitě právě na Facebooku. A to má být ostatně i hlavní důvod toho, proč začaly íránské úřady na konci týdne blokovat přístup k Facebooku a dle dalších zdrojů i k mikroblogovací službě Twitter. Ta má sice v globálním měřítku naprosto zanedbatelné množství uživatelů, informace se skrze ní ale šíří velmi rychle, na síti je totiž převaha klíčových osobností, které mají přístup do médií, případně mohou oslovit masy.
Autoři Facebooku jsou krokem Iránu znechuceni. Jedná o další případ v již dlouhé řadě, kdy je na Facebook pohlíženo jako na něco většího, než na ledajaký web pro teenagery. Tím totiž už Facebook dávno není.
