Kdysi byl legendou, používal jej skoro každý. A vlastně by mohl legendou i zůstat, kdyby se ale jako klíště nedržel počítačů i po dlouhých deseti letech. Teď se konečně zdá, že IE6 zvoní hrana.
Je to skoro rok, co se Microsoft připojil do kampaně za brzkou smrt prohlížeče Internet Explorer 6. Ten je výchozím „surfovacím prknem“ na Windows XP a zejména v rozvojových zemích a firmách s konzervativnějším oddělením IT se drží dodnes. A to už způsobuje problémy prakticky každému autorovi webových stránek včetně Microsoftu, vyvíjet weby se zpětnou kompatibilitou až do roku 2001 je totiž stále nákladnější.
Stařičkému „IEčku“ naštěstí definitivně zvoní hrana. Meziročně jeho tržní podíl opět poklesl a pomalu překonává psychologickou hranici jednoho procenta – tedy jak kde. Ve vyspělých zemích světa se stává zajímavým softwarovým muzejním exponátem a autoři webu na něj konečně nemusí brát ohledy.
Microsoft při této příležitosti vytvořil roztomilá trička. O tři kousky si budete moci zasoutěžit i vy už tuto neděli v Týdnu Živě.
O stejné tričko budete moci soutěžit v nedělním Týdnu živě
A jaký má tedy IE6 tržní podíl? To není vůbec jednoduchá otázka, protože vždy záleží na tom, jakou metodiku použijete. Podle StatCounteru se dnes jeho globální tržní podíl pohybuje okolo dvou procent. Podle dat od českých surfařů ve službě Rankings.cz se pak jeho tuzemský podíl v těchto dnech pohybuje pouze okolo jednoho procenta.
Tržní podíl IE6 podle Microsoftu a Net Applications
A to už víceméně odpovídá analýze Microsoftu, kterou zpracovala společnost Net Applications. Podle ní sice IE6 letos používalo na celém světě 8,3 procent surfařů, u nás ovšem pouhé procento. Západní svět je na tom velmi podobně, za velkým celosvětovým podílem totiž stojí především Čína. Tam dle Net Applications surfuje v IE6 prakticky každý čtvrtý návštěvník World Wide Webu.
Devět verzí Internet Exploreru
V souvislosti s postupným zánikem Internet Exploreru 6 stojí za to připomenout životní dráhu celého prohlížeče. Ačkoliv jej mnozí vnímají jako neschopného otloukánka, je třeba připomenout, že je to z těch největších současných hráčů kontinuálně nejdéle vyvíjený prohlížeč – vždyť je to program, který je starší než kdejaký středoškolák! V tomto směru se mu může vyrovnat pouze norská Opera, jejíž první veřejná verze 2.0 se na trhu objevila v roce 1997.
Internet Explorer přežil Netscape Navigator a jeho hrobníkem se přes původní odhady nakonec nestala ani Mozilla a její Firefox. Dnes mu sice na paty šlape Chrome od Googlu, který má přinejmenším ambice současný řád věcí nadobro změnit, ovšem aby i nadále několik let rostl stejně dravě jako doposud, musí někomu podíl odebírat. Otázkou zůstává, jestli za takový rok, dva bude moci ještě komu brát. Podle mnohých je tedy nejpravděpodobnější ta situace, že se tržní podíly víceméně vyrovnají a velká trojka IE, Firefox a Chrome bude oscilovat někde okolo třiceti procent.
Internet Explorer 1 (16. srpen 1995)
První verze prohlížeče od Microsoftu se na trhu objevila v létě roku 1995 společně s příchodem Windows 95. Nebyl prvním svého druhu, první prohlížeče vznikaly už na počátku devadesátých let a první Netscape se objevil o rok dříve, nicméně jméno si zachoval dodnes. Prohlížeč toho tehdy moc neuměl, dokázal zobrazit základní textové formátování a jednoduché tabulky a grafiku, nicméně tak také tehdy web vypadal. Javascript a další pokročilé technologie měly teprve přijít.
Internet Explorer 1
Internet Explorer 2 (22. listopad 1995)
Z internetu a webu se stal trhák, Microsoft tedy zareagoval poměrně rychle a po pouhých třech měsících uvedl druhou verzi. Ta už uměla pracovat s cookies, jednoduchým SSL šifrováním a k dispozici byla jak pro Windows, tak pro Macintosh od Applu.
Internet Explorer 3 (13. srpen 1996)
Třetí generace IE už připomínala moderní prohlížeč a získala si výrazně větší popularitu, přestože směr tehdy ještě několik dalších let udával Netscape Navigator a Internet Explorer byl poměrně okrajový prohlížeč. Trojka se každopádně jako jeden z prvních prohlížečů naučila stylovací jazyk CSS – no tedy spíš jeho základy a zavedla podporu pro JScript. JScript byla v podstatě microsoftí verze Javascriptu, se kterým přišel právě Netscape už na podzim roku 1995 a Microsoft se chtěl změnou názvu vyvarovat případných sporů o obchodní známku. IE3 dále představil technologii ActiveX a podporoval také zobrazování Java appletů.
Internet Explorer 4 (září 1997)
Čtvrtá generace byla ve znamení propojování vykreslovacího jádra prohlížeče a jeho komponent s operačním systémem, čehož se Microsoft z velké části drží dodnes. Jinými slovy, okno prohlížeče začal používat Windows i pro svůj Průzkumník, což později vedlo k dlouhým monopolním soudním tahanicím. Internet Explorer byl pevně svázaný se systémem a okolo roku 1998 se z hlediska tržního podílu definitivně vyrovnal Netscapu, který nezadržitelně směřoval k tržní nule. Před čtrnácti lety tedy došlo k něčemu podobnému, co se dle mnohých děje i dnes – roli nešťastlivce však nehraje Netscape, ale právě Internet Explorer.
A na závěr roztomilá perlička. Internet Explorer 4 byl vzorný multiplatformní prohlížeč, k dispozici byl totiž jak pro Windows, tak pro Macintosh a unixové systémy.
Internet Explorer 5 (18. březen 1999)
V roce 1999 už Microsoft udává tón a jeho Internet Explorer je s osmdesáti procenty podílu nejsilnějším hráčem na trhu. Firmu Netscape kupuje AOL, už je ale příliš pozdě. Vítězí Internet Explorer. Z dnešního úhlu pohledu je nejdůležitější novinkou Pětky tehdy něco zcela okrajového – technologie XmlHttpRequest. Právě tato technologie, která umí na pozadí běhu prohlížeče komunikovat s cizím webem, v pozdějších letech zcela proměnila web, objekt XmlHttpRequest dal totiž život asynchronnímu chování webových stránek – Ajaxu. Internet Explorer byl prvním prohlížečem, který moderní Ajax nabízel a Microsoft stvořil také první skutečnou asynchronní aplikaci – Outlook Web Access, tedy webovou podobu populárního groupwaru. Vyvíjí se dodnes.
Symbolem Ajaxu je samozřejmě všudypřítomné točící se kolečko... Na pozadí se něco děje.
Internet Explorer 6 (27. srpen 2001)
S příchodem Windows XP vydal Microsoft šestý Internet Explorer. Tou dobou se IE pomalu blížil svému historickému maximu, kterého dosáhl někdy v letech 2002 – 2003, kdy jej používalo okolo 95 % všech surfařů na světě. Šestka sama o sobě nenabídla žádné převratné novinky, ale soustředila se na podporu nových verzí standardů.
Tím v podstatě webové tažení Microsoftu skončilo a z nepochopitelných důvodů si na další roky vybral obrovskou dovolenou. Zbytek už znáte. V mezidobí zaútočila Mozilla, posléze Firefox, který se stal technologickým lídrem, a tržní podíl Internet Exploreru začal skoro po deseti letech klesat.
A konečně Internet Explorer 6 (Zdroj: Wikipedia)
Internet Explorer 7 (18. říjen 2006)
Internet Explorer 7 se na trhu objevil společně s vydáním Windows Vista. Po pětileté přestávce pouze doháněl konkurenci, naučil se surfovat v panelech a modernizoval své prostředí a vykreslovací jádro, náskok konkurence byl ale obrovský.
Internet Explorer 8 (19. říjen 2009)
Podobně nemastná a neslaná byla také Osmička. Sice nabídla opět o něco lepší podporu webových standardů a výrazně se zrychlilo i zpracovávání Javascriptu, který se stal v poslední dekádě naprosto klíčovou technologií, nicméně hlavní novinkou prohlížeče byl okrajový mikroformát WebSlices a doplňky pro kontextové menu Accelerators.
Internet Explorer 9 (14. březen 2011)
Pak však vývojáři z týmu IE konečně dostali vánoční prémie a světe div se, Microsoft se začal měnit. Internet Explorer 9 se na trhu objevil relativně brzy po Osmičce, jako prvnímu se mu podařilo zpopularizovat akceleraci vykreslování stránek pomocí grafické karty a konečně se také začal zajímat o pomalu se rodící standard HTML5. Pomyslnou lahůdkou bylo nové uživatelské rozhraní.
Internet Explorer může potkat osud Netscapu, nebo se naopak velká trojka (Internet Explorer, Firefox, Chrome) vyrovná a po letech skončí prohlížečové války (Zdroj: Wired)
A teď hořká součsnost. Ačkoliv Microsoft skutečně zapracoval a i novináři byli vděční, že se konečně v Redmondu něco děje, s dynamikou tržního poklesu Internet Exploreru to skoro nic neudělalo. Do hry totiž masivně vstoupil Google, pro něhož je webový prohlížeč klíčový produkt, a Microsoftu tak trochu připomněl, že nestačí držet krok s konkurencí, ale že je třeba být nejlepší. Z webového prohlížeče se totiž v průběhu let stal nejpoužívanější program na počítači, a jak se neustále zvyšuje penetrace internetové populace a průměrná rychlost internetového připojení, jeho význam nadále poroste. Jednou bude webový prohlížeč možná skutečně důležitější než samotný systém. Pokud by v takovém souboji Microsoft prohrál, mohlo by to pro něj být katastrofální. Zatím k tomu máme daleko, ale za dalších deset let může být situace úplně odlišná.
Útlum a definitivní odchod Internet Exploreru 6 ze scény tak má i určitý symbolický rozměr, jednou by totiž mohl ze scény odejít i celý Internet Explorer. Stejně jako dříve Netscape Navigator.
