Microsoft se na sklonku letních prázdnin pochlubil vlastní výpočetní kartou pro strojové učení Brainwave, jejímž výpočetním mozkem je FPGA čip Startix 10 od Intelu.
FPGA, tedy hezky česky programovatelné hradlové pole, je dle české Wikipedie „typ logického integrovaného obvodu, který je vyroben tak, aby mohl být naprogramován až u zákazníka.“ Jednoduše řečeno se jedná o univerzální čip, který lze programově proměnit prakticky v cokoliv – ať už CPU, nebo jiný specializovaný procesor třeba pro síťovou komunikaci.
Google namísto toho vsadil na specializovaný procesor TPU (Tensor Processing Unit) a Facebook staví své servery Big Basin pro strojové učení na výkonných GPGPU kartách.
Nyní do hry vstupuje i Intel, jehož procesory Core a Xeon se pro strojové učení vzhledem k ceně používají zdaleka nejčastěji. Intelu to ale nestačí a chce mít vlastní experimentální procesor na míru, který se bude chovat podobně jako mozek.
A tak se zrodil unikátní Loihi, jehož křemíkové obvody napodobují 130 000 biologických neuronů a 130 milionů synapsí – spojů mezi neurony.
Díky specializované architektuře, kdy se neuronoy nemusejí vytvářet softwarově, ale jsou již součástí hardwarového designu, slibuje Intel několik specialit. Tou první je samozřejmě výkon. Podle měření Intelu je strojové učení u některých modelů (MNIST) až milionkrát rychlejší, avšak co je mnohem důležitější, také až 1 000× energeticky úspornější.
Zatím se jedná pouze o prototyp, takže je třeba jeho schopnosti ověřit v praktickém nasazení. Intelu v tom příští rok pomohou vybrané univerzitní týmy, které budou moci teprve ověřit, jestli je Loihi vhodnější než dosavadní přístupy.
V každém případě, pokud by se snížila energetická náročnost strojového učení až o několik řádů, technologie by se konečně mohla dostat i do kapesních počítačů.
