Intel: šestijádrový procesor ještě tento rok

Já myslel, že se v této branži počítá 2, 4, 8, 16, 32, 64 .....

Hehe, to víš, AMD začalo s tříjádrovými procesory, tak Intel holt musí mít šest. Klasické "já ho mám delšího"!

Dvoujádro bylo Duo,

čtyřjádro Quad.

Navrhuji Sex.

Tak pokud mě google neobalamutil, tak to bude asi sext.

Jeste ani poradne nemame soft ktery by dokazal vyuzit dvou jadra (coz je softwarova ostuda) a jsem zvedav co dokaze vyuzit 6 jader

To je relativni.

Napr.:

http://www.denniskarlsson.com/smp/

http://www.hardwaregeeks.com/board/showthread.php?t=32483

co treba gcc? pomoci site jsem kompilil apliky ze zdrojaku na 14ti CPU v praci. tesim se, az si poridim nejake levnejsi 4 ci 8 jadro, v Gentoo to dobre vyuziju, jak diky optimalizovanemu planovaci uloh, tak diky aplikacim zvladajici vice vlaknovy beh. kompilace aktualizaci pojedou jak zbesily.

Tady by asi většina lidí chtěla i něco normálního na PC dělat než kompilovat OS

ale vzdyt te nikdo nenuti, navic nevim kde beres odvahu mluvit za vetsinu. rec byla prece o tom, ze nejsou aplikace vyuzivajici vicevlaknovy beh, ja tvrdim, ze jich znam spousty.

to je ale plk, naprosta vetsina pouzivanych serverrovych aplikaci bez problemu vyuzije vicejadra namatkou Oracle, SQL Server, serverove OS Linux, Win, webservery a rada dalsich

A zkoušel jste to někdy?

Ono těch 8 jader pro databázi je moc pěkných. Ale když Vám jedno jádro zaměstná veškerou přenosovou kapacitu FSB, tak je Vám těch zbylých 7 jader úplně na dvě věci. A Intel platforma je v tomto ohledu doslova krizová - má sdílenou FSB pro všechny procesory.

a

Ahoj, moc se v tomhle nevyznám. Tak se chci zeptat někho, kdo tomu trochu rozumí, na co je dobrý mít v procesoru tolik jader? To jako příští rok se začnou dělat třeba dvanáctijádrový a pak třiceti......

Rozumím tomu správně, když to chápu takhle: čím více jader to má, tak tím víc věcí můžu dělat najednou?

No doma ti to bude pravdepodobne nanic ale pri servroch je bezne ze spracovavaju naraz desattisice poziadaviek a tam sa to pekne rozdeli medzi jadra takze realny vykon je 24x vacsi ako pri pouziti jedeho jadra. Popri si mozes spustit BOINC a naraz pocitat 24 uloh

Vícejádrové procesory jsou výhodné :

1) Pro paralelní(=souběžné) procesy - to znamená víc spuštěných procesů(=programů) zároveň.

2) Vícevláknové aplikace

viz http://en.wikipedia.org/wiki/Thread_(computer_science)

Pro domácí použití využití tolika jader moc nevidím, nevím která úloha potřebuje tolik jader. Server víc jader využije líp, zpracovává spoustu požadavků. Zvyšovat výkon dnes kvůli přehřívání moc nejde, tak aspoň na procesor nacpeme víc jader.

Klidně ať mě další doplní nebo opraví.

Většina programů, které potřebují výkon, obsahuje dobře paralelizovatelné úlohy.

To znamená, že pokud tomu programátor věnuje své úsilí, může výpočty, rozdělit na všechna jádra, tak, že se rychlost zvedne téměř tolikrát jako je počet jader.

Ve hrách například každý procesor může počítat část fyziky/grafiky/umělé intelgence. V 3d programech část objektů, nebo scény. Při kompresi část filmu či skladby, apod.

Chce to čas.

Spousta nových programů a her už dokáže z části využít více jader najednou.

Samozřejmě jsou i problémy, které lze paralelizovat obtížně, a jejich běh na více jádrech je nesmysl, nicméně v praxi jsou to okrajové úlohy.

Abych to schrnul, to jestli vícejádra mají či nemají smysl záleží jen a jen na programátorech.

Jsem také programátor a problém je právě ve větě "pokud tomu programátor věnuje své úsilí".

1) Úsilí nemusí být zrovna úměrné výslednému efektu, největší brzdou může třeba zůstat IO operace na HDD.

2) Paralelní úlohy se dost špatně představují, programují a testují -> dražší vývoj. Klíčové slova pro zájemce jsou "race condition" a deathlock

Pár odkazů k "race condition" a deathlock

http://blogs.msdn.com/davidklinems/archive/2005/10/24/484275.aspx

http://blogs.msdn.com/davidklinems/archive/2005/09/15/467827.aspx

http://support.microsoft.com/kb/317723

3) Programátor je také člověk a proč by měl řešit a ladit zbytečně vícevláknovou aplikaci, když se jí jde dost často pohodlně vyhnout a může večer místo ladění těchto příšerností strávit třeba s přítelkyní.

Jiste mas na mysli deadlock, programatore.

http://en.wikipedia.org/wiki/Deadlock

Díky, překlep a zkopírovaný překlep. To se stává, když jeden neuvažuje....

Predsudek. Jsou typy uloh, ktere se snaze predstavi i implementuji paralelne. A prave u techto "prirozene" multithreadovych aplikaci zpravidla deadlock nevyvolas. A pokud pouzijes paralelni zpracovani jen pro zvyseni vykonu - inu, tam je to tezsi, zejmena pokud si v C++ musis vystacit jen s mutexy. Pokud sahnes po C#, tak to je jazyk, ktery cloveku v tomto smeru vyrazne pomaha.

Můžete ještě uvést konkrétní příklady úloh, které se snáze představí i implementují paralelně ?

Některé úlohy se sice představují lépe paralelně, ale... ona ta paralelizace taky výkon může snížit. Pokud budu mít thready, které budou příliš výpočetně nenáročné, pak samotné vyvolání threadů a jejich přesun do jader (velká latence cache, protože thread potřebuje data, která je napřed potřeba načíst) a následná synchronizace výsledků můžou způsobit, že threadovaná aplikace poběží (klidně i výrazně) pomaleji než čistě sekvenční.

Taky je potřeba říct, že tyto "přirozeně threadovatelné" úlohy jsou většinou serverového charakteru - např. přístupy do databáze. To ale není úplně pro masy a rozhodně to neospravedlňuje pokles výkonu, který vícjádra desktop uživatelům přináší (... protože mají nižší frekvenci kvůli většímu zahřívání). Threading taky zvyšuje zátěž na RAM, což při vyvolání velkého množství threadů (třeba tisíců) už může být znát.

"2) Paralelní úlohy se dost špatně představují, programují a testují -> dražší vývoj. Klíčové slova pro zájemce jsou "race condition" a deathlock"

To je jen tím, že se i dnes používají programovací techniky z doby kamenné, jako jsou třeba explicitní thready a zámky... Existují přitom technologie, které umožňují programovat zaručeně (tj. nemožné již v teorii, natožpak v praxi) bez deadlocků. A už se do jejich výzkumu pustil i Microsoft. Respektive například zaměstnal Simona Peytona Jonese, který se zabývá výzkumem skládatelných softwarových transakcí.

Tato tvrzení jsou bohužel dost obecná a často nepřesná (pokud to řeknu taktně).

Hry - paralelizace není až tak jednoduchá, pokud si totiž uvědomíme, že počítač (umělá inteligence) by měla reagovat na reakce hráče, že fyzika taky musí reagovat na tahy hráče... ono je to hodně sekvenční záležitost, ač to na první pohled nemusí být úplně patrné. Dá se to zprasit, ale pak není zaručeno, že se hra bude chovat úplně korektně.

S kompresí to není vůbec tak růžové. Třeba takový WinRAR nepodporuje multithreading (ano, tlačítko tam je, ale zrychlení je jen asi 15% a hlavně produkuje to pak jiné soubory). Stejně tak MP3 - kodek nelze paralelizovat bez ztráty kvality. Jeden z nejnáročnějších kodeků MPEG4 AVC (H.264) také nelze paralelizovat bez ztráty kvality. Tyto úlohy jsou sekvenční a z principu komprese je to docela logické. Dá se to samozřejmě naprasit tak, že se přeruší logická posloupnout úloh, a tak se to nuceně paralelizuje - to má ale za následek větší soubory, horší kvalitu nebo jiné nepříjemnosti. Čím více jader, tím více se to musí prasit a tím horší vedlejší efekty.

Vícjádra jsou super do serverů a na některé workstation úlohy, v desktopech to mají mnohem obtížnější. A jak už tady někdo poznamenal - za vývoj těchto aplikací si budete muset připlatit a to ne právě málo. Ohánět se jazyky jako C# nemá moc smysl, protože základem každé výkonné aplikace je C++ nebo assembler a tyto jazyky vývoj multithreaded software rozhodně neusnadňují.

Jednoduse vykon. Jelikoz se v podstate na soucasne technologii narazilo na frekvencni strop, tak dalsi cesta ke zvysovani vykonu vede nyni pouze pres vicejadrove procesory.

Narazilo na frekvenční strop... takže proto si ten frekvenční strop ještě snížíme pomocí více jader (= většího zahřívání), aby výkon ještě dále klesnul. Výborně, super strategie.

Myslím, že třeba erlangisté si na tenhle způsob zvyšováním výkonu ani trošku nestěžují. A unixáři. A vyvojáři využívajíci OpenMP taktéž. A...no, ono těch technologií paralelního programování bude v mainstreamu přibývat.

Tenhle procesor je (bude) Xeon řady 7300, což jsou CPU do čtyřprocesorových systémů, jak bylo i v článku zmíněno. Jeden čtyřjádrový procesor řady 7300 stojí i desítky tisíc Kč a přitom jde o podobný procesor jako domácí čtyřjádro, jen má podporu až čtyř souběžně pracujících procesorů. Stejně jako "obyčejný" Xeon řady 5100, 5300 a 5400 má podporu pro dvojprocesorové systémy. Intel si za to nechá pěkně zaplatit, například Intel Xeon X7350 (Tigerton 2,93GHz@1066FSB 8MB cache,QuadCore) stojí nějakých 45 tis. bez DPH.

Čili nejde v žádném případě o produkt do domácích počítačů. A na co je dobré mít tolik jader? Typické použití bude třeba SQL databáze, která zpracovává mnoho souběžných transakcí a dokáže využít všechna jádra. To, co dříve zvládl čtyřprocesorový server, dnes zvládne jednoprocesorový se čtyřmi jádry. A když se do čtyřprocesorového dají čtyř nebo dokonce šestijádra, je to veliký přínos. Samozřejmě je nárůst výkonu menší než pouhý násobek a se vzrůstajícím počtem jader se nárůst výkonu snižuje, ale přinos to je. Další paralelizovatelná a snadno představitelná úloha je webový server, který také nezávisle zpracovává mnoho požadavků současně.