Na řádcích aktuálního kalendária bude prostor věnován nizozemskému astronomovi a matematikovi Willemu de Sitterovi, jenž úzce spolupracoval i s Albertem Einsteinem. Historii magnetického záznamu pro změnu připomene dánský inženýr Valdemar Poulsen a zkrátka v tomto směru nepřijde ani Edisonův fonograf.
Astronomie Willema de Sittera
První osobností, která si tento týden říká o připomenutí, je Holanďan Willem de Sitter. Narodil se dne 6. května roku 1872 v nizozemském městečku Sneek, takže do aktuálního kalendária se dostává vzhledem k datu své smrti, která jej potkala 20. listopadu v roce 1934. Zasloužené místo na poli vědeckého uznání si získal především díky objevům v oblastech matematiky a fyziky.
Všechny důležité znalosti nabyl díky studiu matematiky na univerzitě v Groningenu, kde se také později stal členem astronomické laboratoře. Po krátkém pobytu v Africe se vrátil do Leidenu, kde předsedal tamější observatoři. Jak se můžete dočíst na níže odkazovaných stránkách, navrhl Willem de Sitter několik zajímavých teorií a inspiroval k práci také další vědce. Některé z jeho výsledků vznikly na základě předchozí korespondence s profesorem Ehrenferstem, na dalších se podílel ve spolupráci s Albertem Einsteinem – o jejich společném bádání se můžete dočíst na níže odkazovaných podrobných stránkách skotské univerzity v St. Andrews.
Na základě této vzájemné spolupráce nakonec vznikl takzvaný Einstein-de Sitterův kosmologický model, o jehož podrobnostech vás informují například
tyto formální webové stránky. Podle společného výsledku tak
vznikla teorie, že „vesmír je expandující podle Hubblova zákona (nikoli statický, jak předpokládaly Einsteinovy modely) a hustota hmoty byla v počátcích nulová“. Z de Sitterova osobního života stojí za zmínku jeho syn Aernout de Sitter, který se v otcových stopách vydal po cestě astronomie. Jak již bylo předznamenáno v úvodu, William de Sitter nakonec zemřel dvacátého listopadového dne v roce 1934.
Telegrafon v podání Valdemara Poulsena
Z dalších předních osobností vědecké historie tento týden vyčnívá dánský inženýr Valdemar Poulsen. Do kalendária se dostává díky datu svého narození, tedy 23. listopadu v roce 1869, a svět vědy rozšířil o důležitý magnetický záznam – ač se v jeho případě jednalo zejména o záznam zvuku, technologie tohoto ukládání později výrazně ovlivnila celé počítačové dění.
Valdemar Poulsen si v roce 1898 oznámil nový způsob magnetického záznamu hlasu pomocí ocelového drátu a tento svůj vynález pojmenoval jako telegrafon. Podél zmiňovaného drátu svinutého do cívky se pohybovalo vlastní zařízení záznamu a (jak se můžete dočíst na níže odkazovaných stránkách) rychlost tohoto pohybu dosahovala více než 2 metrů za sekundu. Zachycené zvuky se tak uchovaly díky magnetickému poli a za použití odpovídajícího čtecího zařízení je bylo možné později rekonstruovat.
Po tomto svém úspěchu později s asistentem P. Pedersenem pokračoval ve zdokonalování magentického záznamu, od ocelového drátu přešli také k páskám a této oblasti se věnoval až do své smrti, která přišla dne 23. července v roce 1942. Bezbřehé internetové vody jsou plné rozličných materiálů na téma magnetického záznamu dat – obecnými články počínaje a například klasickými pevnými disky konče. Za všechny jmenujme například stránky
The History of Magnetic Recording, kde naleznete i podrobnosti o zmíněném telegrafonu, nebo
Pevný disk a diskety na serveru Esphere.cz.
Fonograf i od Edisona
Také v rámci přpomenutí významných historických událostí je možné zůstat o vynálezu fonografu, jelikož dne 21. listopadu v roce 1877 Thomas Alva Edison oznámil svůj vynález tohoto stroje. O Edisonovi jako vynálezci jste se mohli dočíst již v dřívějším pokračování kalendária, jmenovitě se jednalo o díl
Edisonova dřina a Babbageovy neúspěchy.
Jakmile sestrojil první funkční fonograf, postarala se o primát v podobě záznamu hlasu jeho manželka, když odříkala a „zvěčnila“ krátkou dětskou básničku. Edisonův fonograf používal jako médium pro ukládání hlasu malé válečky a obsahoval dvě jehly – jednu pro záznam a druhá sloužila k přehrání dříve uložené nahrávky. Díky svému světově proslulému vynálezu byl Edison pozván také do Bílého domu, aby zde předvedl fonograf tehdejšímu americkému prezidentovi Rutherfordovi Hayesovi. Počátkem roku 1878 pak založil společnost Edison Speaking Phonograph Company pro širokou nabídku a prodej fonografu. Navrhl také několik dalších způsobů využití fonografu, například propojení s telefonem pro záznam hovoru, automatické oznamování času, možnost diktování dopisu v záznamu apod.
