V pátek 25. 4. 2003 byla udělena čestná ocenění „Nejlepší protipirátský bojovník“ za rok 2002. Ocenění udělila Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) vybraným pracovníkům státních orgánů za velmi dobré výsledky v činnosti při potírání hudebního pirátství.
Hlavním zástupcem ČNS IFPI při této příležitosti byl její ředitel Karel Kučera, který udílení cen zahájil, ceny vyhlásil a poté zodpovídal dotazy. Zúčastnila se i zpěvačka Helena Vondráčková, která ceny, tvořené čestným certifikátem a věcným darem, předávala. Dalším účastníkem udílení cen byl mimo jiné také mjr. Vávra z Odboru duševního vlastnictví Policejního prezídia, který po samotném udílení cen rovněž odpovídal na některé dotazy.
A cenu získává…
Ceny byly uděleny ve třech kategoriích:
- Policie České rebubliky – cena v této kategorii byla udělena kpt. Miroslavu Zahálkovi z Policejního ředitelství Litoměřice
- Celní správa – v této kategorii byla cena udělena Romanu Šťovíčkovi, řediteli Celního úřadu v Chebu
- Česká obchodní inspekce – oceněným se stal Pavel Pobok, sekční šéf České obchodní inspekce v Ústí nad Labem
Kritériem hodnocení při volbě oceněných byly zejména důslednost a efektivita boje proti hudebnímu pirátství, vyjádřená především kvantitativními výsledky. Dalším kritériem byla rovněž kvalita spolupráce s ČNS IFPI.
Statistiky odhalených případů
Podle statistik ČNS IFPI bylo v roce 2002 odhaleno 763 případů hudebního pirátství (zhruba 10% tvořilo odhalení přímo výrobny či velkého distribučního centra), z toho 128 případů na Internetu. Jedná se o rekordní výsledek ČNS IFPI – dosavadní rekord z roku 2001 představoval 521 odhalených případů. Těchto 763 odhalených případů v roce 2002 představuje více než 370 000 kusů zadržených pirátsky vyrobených hudebních nosičů – drtivou většinu z nich tvoří CD, audiokazet bylo zadrženo jen kolem 2000 a u DVD šlo o 1055 kusů – celková škoda způsobená hudebním vydavatelům těmito případy představuje více než 120 milionů korun.
Digitální média a počítače - morová rána pro hudební průmysl
Případy nabízení pirátských hudebních nosičů (či jejich doplňků, např. bookletů) byly v loňském roce odhaleny i na Internetu (128 případů) – ovšem tento počet pro ČNS IFPI ještě není natolik dostatečný, aby zavedla kategorii „Nejlepšího protipirátského bojovníka“ i pro Internet.
Internetové případy se v ČNS IFPI řeší primárně nekriminalizujícím způsobem, tzn. při zjištění případu a potvrzení jeho nelegálnosti je nejprve správci (vlastníkovi) daného serveru zaslán „varovný dopis“ – pokud na výzvu k zanechání nelegální činnosti správce (vlastník) nereaguje, teprve pak je proti němu zahájeno trestní řízení. Tento postup se dle ČNS IFPI osvědčil zejména už v době první velké vlny „školního“ Internetového hudebního pirátství, jehož původci byli zejména středo- a vysokoškoláci – apel (ve spolupráci s MŠMT) na jednotlivé „piráty“ i školy, na jejichž vybavení svou činnost provozovali, z velké části onu první vlnu utlumil.
Je pirátství jen problémem legislativy?
Z vyjádření představitelů ČNS IFPI vyplývá, že stav legislativy v oblasti duševního vlastnictví je z jejich hlediska celkem uspokojivý (např. autorský zákon je dle nich velice moderně koncipovaný), i když samozřejmě vždy je co zlepšovat. Problémem je však nízké povědomí o této legislativě (a to i v rámci odborné veřejnosti), a zejména také samotné naplňování této legislativy v praxi ze strany orgánů státní správy.
A co korupce?
Na tom, že „určité srůstání pirátské sféry s orgány státní správy“ (tzn. že za dobrý peníz se na úřadě dá leccos přehlédnout) se v této době děje, se ředitel ČNS IFPI Karel Kučera s majorem Vávrou (který je v této oblasti kompetentní) shodli. Dle slov mjr. Vávry se toto nejen děje, ale i prošetřuje – k nějakým poznatkům už se dospělo, ale prozatím (samozřejmě) není možné nic zveřejnit.
A není náhodou hudební pirátství důsledkem příliš vysokých cen nahrávek?
Nakonec (protože nakonec patří to nejlepší) se podíváme na stanovisko ČNS IFPI ke vztahu hudebního pirátství a cen a také na to, zda je u nás hudba předražená, či nikoliv. V druhém případě je odpověď dle Karla Kučery jednoduchá: ceny hudebních nosičů se u nás pomalu blíží minimální hranici, která je pro vydavatele ještě únosná – na vyšší ceně se však patrnou měrou podílí také 22% sazba DPH a 25% maloobchodní marže. A co se týče cen a pirátství: snižování cen legálních hudebních nosičů pirátství dle K. Kučery vůbec neřeší – dostatečně to dle něj dokazují například případy Thajska či některých jihoamerických zemí, kde ceny jsou na minimu, ale z celkové produkce hudebních nosičů je odhadem 75-95% nelegálního původu (jenom pro zajímavost: u nás na jeden legálně prodaný hudební nosič odhadem připadá jeden nelegální).
Více informací o problematice hudebního pirátství můžete nalézt na stránkách ČNS IFPI.
