Google kosmeticky upravil anglické znění podmínek služby (TOS). Ty české se poslední aktualizace dočkaly loni v listopadu. V anglické verzi nově přibyl stručný odstavec v tomto původním znění:
„Our automated systems analyze your content (including emails) to provide you personally relevant product features, such as customized search results, tailored advertising, and spam and malware detection. This analysis occurs as the content is sent, received, and when it is stored.“
Google tedy praví, že používá automatický systém, který analyzuje obsah uživatele včetně jeho e-mailů k tomu, aby uživateli mohl nabídnout relevantní funkce jako optimalizované výsledky hledání, kontextovou reklamu a detekci malwaru a spamu. K analýze dochází při přijetí nového obsahu, jeho odeslání a uložení.
Automatický systém Googlu je častým terčem nejrůznějších stížností, nicméně mnoho z nich pouze vychází z neznalosti samotné služby. Lidé se například domnívají, že Google jejich data prodává. Firma ale ve skutečnosti pouze využívá agregovaných socioekonomických a behaviorálních ukazatelů pro lepší cílení reklam klientů.
Pokud si tedy vyzkoušíte třeba reklamní systém AdWords a vytvoříte si novou kampaň, v cílení kampaně můžete nastavit, aby se zobrazovala lidem, kteří mají třeba specifické zájmy. Právě údaje o těchto zájmech pocházejí z podobné analýzy chování uživatelů na službách Googlu. Jako zadavatel reklamy se nicméně pochopitelně nedozvíte nic o konkrétním jednotlivci a konkrétním obsahu dat.
Druhou výtkou je samotná aktivní analýza uživatelských dat, ať už slouží k čemukoliv. Zde je však třeba připomenout, že tu z principu provádějí všechny pokročilé poštovní a další obsahové služby. Aby poštovní služba dokázala zařadit zprávu mezi nevyžádané, musí ji analyzovat – ať už primitivní kontrolou odesílatele v nejrůznějších blacklistech, tak analýzou slov, které e-mail obsahuje.
Tento argument můžeme použít i proti Microsoftu a jeho kampani Scroogled, ve které společnost poukazovala právě na tuto formu sledování dat uživatele. Nicméně Microsoft samotný ve svých podmínkách píše, že uživatel nesmí na jeho služby nahrávat třeba žádný lechtivý obsah a to včetně soukromých složek na OneDrivu, které s nikým nesdílí. Přesto v minulosti u některých uživatelů došlo k blokaci. Nabízí se tedy otázka, jak Microsoft zjistil, že mají v soukromých adresářích na webdisku cokoliv nepovoleného. Nejspíše se jednalo o analýzu obsahu, kterou Microsoft později kritizoval u svého úhlavního soka.
