Hm, je těžké o tom diskutovat když nemáš o tématu ani páru, když se tady teď rozepíšu, tak to bude článek na mnoho hodin. Nevím kde začít, ať je to co nejkratší a nejsrozumitelnější. Takže vědci...dobrá, co to byli za vědci? Je mnoho vědců, někteří jsou totální materialisti, někteří jsou věřící (těch je naštěstí nejvíc, např. i Einstein byl hluboce věřící) a někteří jsou někde uprostřed a takzvaně tápou a snaží se najít pravdu a s přibývajícím věkem, se zkušenostmi a poznáním roste i moudrost a většinou takovým to dojde a dřív nebo později taky uvěří, protože věda je dnes tak daleko že už umí dokázat nepřímo i samotného Boha. Takže já ti teď můžu poslat vysoce sofistikované články, kde je to přesně naopak jako v těch tvých článcích.. V článcích které jsi poslal nijak nedokazují že neexistuje posmrtný život, jen dokazují zvýšenou aktivitu mozku, čemuž se dá samozřejmě věřit. Ano věřím tomu že je při klinické smrti zvýšená činnost mozku. Ale zároveň dochází k oddělení ducha od těla, protože jak by bylo jinak možné že ten takzvaný mrtvý věděl úplně přesně co se dělo o tři ordinace vedle??? To mu jako více fungoval mozek, vytvářel nějaké iluze nebo sny nebo blouznění, které se náhodou přesně shodovalo s tím co se dělo vedle na chodbě nebo třeba o patro výše??? Uvažuj! Člověk který to prožil má jasno, ví co viděl, a nějaký pseudovědec mu to s tou přiblblou hypotézou nevyvrátí. Mluvím tady o mimotělním zážitku, který se přesně shoduje se skutečností. Žádné halucinace! Většinou tito lidé o tom nemluví, protože mají strach z posměchu, ale mají jasno. Jestliže totálně nevěřící materialista prožije klinickou smrt s mimotělním zážitkem, je z něj úplně jiný člověk, protože procitne a řekne si: to jsem byl ale hlupák. Jsem s pozdravem 
