Podle mě je to vlastně úplně jedno. Osobně je mi dokonce jedno, co o mě FB ví, je mi jedno, co o mě ví Google nebo MS a co se týká drog, kdybych opravdu chtěl, vím, kde bych je pravděpodobně sehnal. Ale tohle je jen můj přístup a ne každý ho má. Řešení samozřejmě existuje, nemít FB, nepoužívat Google, nepoužívat Windows ani jiné služby od MS, všechno si to blokovat a potom brečet, že mi "nefunguje půlka internetu". Pokud se dozvím, že jsem byl někde označen, můžu požádat o odstranění, případně to hnát k soudu. Zásadním problémem je totální IT negramotnost většiny obyvatelstva. Cookies se používají už opravdu dlouho, jen poslední dobou se to prostě moc rozmazává. Ve většině případů o mě na netu neví nikdo víc, než kolik jim sám řeknu. Pokud po mě chce stránka s jídelním lístkem údaje od jména, přes telefon, datum narození až po velikost bot 20 let mrtvé babičky, tak jim ty údaje prostě nedám. A jestli dělám něco nelegálního, pak musím počítat s tím, že se to někomu nebude líbit. Hlavně si spousta lidí plete internet s anarchií, to už taky není dávno pravda. A pokud se někomu nelíbí, že se po internetu nelegálně šíří obsah, je to podle mě v pořádku. Může (a měl by) se zamyslet nad jiným distribučním modelem, ale pokud něco vytvořím a chci za to zaplatit, mám právo si svoji práci ocenit a distribuovat jak budu chtít a jestli se to někomu nelíbí, tak ať protestuje tím, že moje dílo nevyužívá. Obhajoby typu "stahování není nelegální, pokud neodesílám" mě opravdu dokážou dojmout. Případné kecy o tom, že jsem nic neukradl, že mám pouze uložený sled jedniček a nul a nikomu jsem tím nezpůsobil škodu, jsou k smíchu. Chtěl bych vidět, jak by se lidi tvářili, kdyby nedostali výplatu. Přece jim nikdo nic neukradl, o žádné zboží nepřišli, tak o co jde? A že musím krást, protože je to moc drahý a nikomu to neublíží, protože přece ty firmy mají peněz dost? Když na to nemám, tak na to nemám. Tím to končí. A je úplně jedno, jestli je to drahý, nebo nekvalitní, nebo blbě barevný, pořád to není důvod to ukrást. Shrnul bych to asi tak, součástí sociálního chování je to, že o sobě něco řeknu a na oplátku vím něco i o ostatních. To jsou vztahy. Jestli se nechci chovat sociálně, nepolezu na sociální sítě. Jestli mi vadí, že se toho o mě na internetu ví moc, je to většinou moje blbost, neměl jsem ty údaje sdělovat. A ne, nechci tvrdit, jsem čestný a nemám se za co stydět, nemusí o mě každej vědět všechno, ani kdybych byl etalonem slušnosti. A jestli jsem paranoidní, protože se ne vždy chovám správně? No tak to o sobě taky nebudu říkat, nebudu se chlubit v diskuzích, že mám v PC ukradený programy za milion a 10TB filmů a hudby k tomu.
