Širokou veřejnost o víkendu popudila zpráva o tom, že Facebook na svých téměř sedmi set tisících uživatelích prováděl pokusy bez jejich vědomí. Výsledkem je odborná studie o tom, jaký vliv má na rozhodování lidí obsah na sociálních sítích.
Facebook konkrétně uživatelům filtroval obsah zpráv na jejich domovské facebookové stránce. Některým zobrazoval pouze negativně laděné příspěvky, jiným zase pouze ty pozitivní. Výsledek není zase tolik překvapivý – ti lidé, kteří neustále četli pesimistické výjevy, pak rovněž tvořili podobně laděný obsah.
Lavina pohoršených článků, blogových příspěvků a statusů na sociálních sítích byla obrovská. Většina lidí dobře tuší, že Facebook s jejich daty dělá všemožné psí kusy a s tímto vědomím i jeho služby používá, když ale dojde na konkrétní příklady, vždy se strhne mela.
Je to vůbec špatně?
Je to ale mela oprávněná? Respektive, měl by za něco takového být kamenován pouze Facebook? Včera jsem narazil na zajímavý twít Chrise Dixona. Volný překlad zní takto: „Pokud provádíte A/B testování, abyste vydělali více peněz, je to v pořádku. Když ale děláte A/B testování pro pokrok vědy, je to špatně? Nechápu to.“
Je v pořádku testování pro větší výdělky, zatímco testování pro posun vědy je špatné?
Pro ty, kteří s pojmem A/B testování nejsou seznámeni, jedná se o metodu, jak co nejlépe odladit například webové stránky, mobilní aplikace či třeba marketingové materiály tak, aby měly co největší dopad na uživatele. Řeší se, kam přesně umístit logo, reklamní banner, tlačítko pro objednávku a tak dále.
K tomuto testování se, stejně jako v případě vědeckých pokusů Facebooku, využívají lidé, kteří většinou nic netuší. Existují formy testování vzhledu a fungování produktů, v rámci kterých se najmou lidé z ulice, dost často se ale nová aplikace či web testují přímo na uživatelích. Na základě jejich reakcí se pak provádí případné změny. A to zejména z toho důvodu, který byl uveden ve zmíněném twítu: aby se vydělalo více peněz. Řeči o „lepším uživatelském zážitku“ jsou většinou pouze marketingová zaklínadla.
A/B testování ve výsledku může být pro uživatele a zákazníky přínosné. Mohou se rychle zorientovat v e-shopu a netrávit minuty hledáním nákupního košíku, seznam článků dostanou v přehledné formě, na svém pětipalcovém chytrém telefonu nemusí používat v dané aplikaci obě ruce, protože se díky testování dosáhlo lepšího rozmístění funkčních tlačítek.
Pořád jste terčem pokusů
Má být ale A/B testování široce tolerováno a dokonce považováno za prestižní výzkumnou oblast, podobně jako do jisté míry rovněž manipulativní řemeslo PR, zatímco Facebook bude za v podstatě skutečně vědecké pokusy kamenován?
Pro mě osobně jsou výsledky bádání výzkumníků z Facebooku zajímavé a při občasném prolézání už nyní vlastnoručně hodně filtrovaného obsahu na facebookové zdi si zřejmě budu uvědomovat nové věci.
A že jsem se možná nevědomky stal součástí oněch pokusů? Stejně na mě neustále pokusy dělají jiní. Když mi přijde newsletter či leták do schránky, také se následné reakce vyhodnocují. Když si čtete tento článek, také se zrovna můžete trefit do doby, kdy se testuje, jak dlouhé texty čtenáři snesou a kam až dočtou. S tím, jak se marketing přesouvá do stále sofistikovanějších cloudových softwarových nástrojů, rostou i jeho možnosti.
Zároveň je dobré nezapomínat na to, že Facebook, Google a další dravé internetové firmy vždycky budou zkoušet chodit za hranu. Mají tu výhodu, že inovují tak rychle, že na tyto změny nestíhá reagovat legislativa.
