Ono těch, co nevidí od narození, bude mnohem méně než těch, co o zrak přišli až v průběhu života. A těm není třeba nic vysvětlovat, prostě si oblohu velmi dobře pamatují. Nicméně byl bych hodně opatrný s generalizací dokonce i u těch, co oblohu nikdy vidět nemohli, nějakou představu, a dost možná velmi přesnou, si mohli udělat i ti. Když nad tím totiž tak přemýšlím, je to jen otázka intuice a délky používání určitého termínu, namátkou mne napadá vektorový prostor, na ten si také nikdo nikdy nesáhl, a přesto si jej dovede představit a pracovat s ním každý matematik. Zpočátku jsem absolutně nechápal, o čem vektorový prostor je, přišlo mi to prostě šíleně abstraktní, a pak si to nějak sedlo, a dnes mi tenhle termín žádné potíže nedělá, stejně jako jeho používání. A to jsem ze školy již nějakých 15 let a matematice se nevěnuji... Tipuji, že dost podobným způsobem bude vnímat oblohu či barvy či cokoli jiného i od narození nevidomý člověk; jednoduše proto, že o nich každý den slýchá, a dokáže si vytvořit dost přesnou představu, jak asi vypadají. Apropos, dost podobně IMO bude fungovat i naučení se cizímu jazyku. Teď myslím bez jakékoli učebnice a bez jakéhokoli učitele. Po nějaké době člověk prostě pochopí, o čem ti druzí hovoří, a začne být schopen ten jazyk používat také, ač jej to nikdy nikdo neučil (sám jsem to zažil, vím, o čem mluvím). Howgh
