V rámci Evropské unie se nyní připravuje návrh, který by dal povinnost důležitým firmám hlásit každý pokus o kybernetický útok. Týkalo by se to firem zajišťující páteřní internetovou infrastrukturu, energetických, bankovních či burzovních společností apod., informuje Reuters. Evidence by prý měla zajistit lepší kontrolu a obranyschopnost evropské internetu. Odpůrci však namítají, že je to jen zbytečná byrokracie a firmy stejně nebudou útoky hlásit důsledně, protože tím se stanou veřejnou zprávou, která by pak mohla ovlivnit dojem bezpečnosti z pohledu zákazníků.
Evropští zástupci vychází z modelu, který funguje v USA, kde se informace o kybernetických útocích na významné firmy centrálně shromažďují. V Evropě je situace značně nejednotná. V některých zemích se informace shromažďují, ale například ve Velké Británii se firmy poskytování těchto informací brání a namítají, že jsou schopné se dostatečně zabezpečit i bez státní součinnosti.
Návrh by měl být dopracován a předložen v únoru. Cílem je zapojení všech zemí Evropské Unie do jednotného systému a souhrnné evidence kybernetických útoků. Ty by se analyzovaly a poté by dle představ Evropské unie měly spolupracovat dotčené firmy s evropskými úředníky na „maximalizaci bezpečnosti“. Závan nucené spolupráce s úředníky nad zabezpečením internetové infrastruktury se však některým nelíbí.
Svou snahu Evropská unie vysvětluje teoretickým nebezpečím velkých kybernetických útoků, které by mohly v krajním případě zapříčinit výpadky dodávek vody, či elektřiny, kolaps bankovního systému apod. Argumentují rovněž průzkumem veřejného mínění, podle kterého se 38% Evropanů obává platit online na internetu. Centrální zajištění bezpečnosti a k tomu daná osvěta by prý měla toto procento snížit, což by teoreticky mohlo mít příznivý ekonomický dopad. Argumenty však působí spíše jako zastrašování a teoretická hra s jedním číslem, proto bude zajímavé sledovat, v jaké podobě (a zda vůbec) se návrh objeví.
