Doplněno: IBM vyrobilo superrychlý tranzistor s frekvencí 500 GHz

Vzorek v testovací kryogenní komoře.
Od kdy se tmavším spolupracovníkům říká vzorek?

Tak to by se fakt hodilo na pocitani BOINC.

Snad na tom pujde spustit linux....
Tusim,ze patice je S3 (nova 3 pin verze zpetne kompatibilni s s478)

 jj na cpu sestaveném z těch tranzistoru už by se linux(sux) mohl pomalu ale jistě hejbat..

Linux 2.6 provozuju na 200 MHz procesoru, pico, windows si o necem takovem mohou nechat zdat.

Jsem to myslel jinak....ze by se jadro predelalo
Kdyby de dali 2 tranzistory,tak by to bylo dual core
//sranda musi byt

No, ja jsem tuhle nainstaloval XP na 166 MHz, asi 192 MB RAM a taky docela dobry . Jen to proste chrousta, jak holt je ramky malo...

On myslel specielně upravené jádro Linux-Pico. To jede i na 386@25MHz

no flame plz... win 95 nebo 3.xx to zvladne taky...imho nejsem zadnej "linux sux"

AMD, IBM Team on Speedier Chips

New forms of strained silicon bolster 65-nanometer chip-making technique.


Advanced Micro Devices and IBM have added two new forms of strained silicon to their jointly developed 65-nanometer chip-making technology, which should improve the performance and reduce the power consumption of future processors.
http://www.pcworld.com/news/article/0,aid,123850,00.asp

Fab 36 will produce future generations of AMD products using its third-generation Automated Precision Manufacturing (APM 3.0) manufacturing techniques. AMD and IBM are developing 65nm processes together, and the fab will be nearly identical to the 65nm equipment installed in IBM's East Fishkill fab in New York.
http://www.semiconductor-technology.com/projects/amd/

Holt Co ma IBM ma aj AMD

Jsem jediný kdo tu novinku nepochopil? Jak může být tranzistor rychlejší než procesor? viz. "je 100x rychlejší než nynější nejrychlejší počítačové čipy". Jestli je řeč o spínání/rozepínání tranzistoru, což by tranzistor zvládl teoreticky 500 000 000 000x za sekundu, tak bych to chápal, ale takhle to zní, jako by stačilo vyměnit současný CPU, dát tam tento tranzistor, a máme 100x rychlejší počítač.
Takže by šel udělat závěr, že tento tranzistor dokáže spínat cca 100x rychleji než tranzistory v dnešních čipech. To je ale taky zavádějící, protože tranzistori v procesorech nepracují tak rychle jak mohou, ale s rezervou. Jaká je ale jejich maximální "rychlost" nevím, ale dozajisté daleko vyšší.

Ja mam pocit, ze ten kdo nepochopil, je predevsim autor teto novinky.

Ja zase nechapu tvoji gramatiku, placat na zive moudra umi kazdy 12ti lety skolacek.

OK, mám tam chybu. Je mi proto 12?
Moudra to nejsou, nebo když napíši názor, že tranzistor nemůže srovnávat s procesorem, tak je mi 12?
Jestli myslíš, že plácám, tak raději napiš v čem plácám.

----
Škoda je, že nás „obchodníci“ AMD a Intel nechají hodně dlouho čekat a budou si pěkně prodávat každý rok maximálně o jeden GHz rychlejší procesory. Vývoj nezastavíš, ale můžeš ho brzdit (a vydělat tak víc).
----
Nesmysl, Intel a AMD preci nejsou jedine firmy na svete a kdyby slo delat mnohem rychlejsi procesory, tak je nekdo uz dela. Rozdil je ale v objevu a v alpikaci. Mezitim je treb jeste rozsahlych vyzkumu, jejich vysledky se neukazou ze dne na den. Proto filmy radeji delaji male krucky, ktere jsou schopny zaplatit. Az nastane doba, tak budeme takove cipy mit. Casem ten trazistor nalezne uplatneni, stejne jako trojrozmerne, nebo opticke cipy.

V originále se píše: "OK, it only managed that speed when they cooled the room to absolute zero, but it still ran at 300 gigahertz at room temperature, which is not bad."
Absolute zero není 0°C, ale teoreticky i prakticky nedosažitelných -273,15° C. Co mohlo překladatele zmást a jaká je pravda se asi nedozvíme. Přesto velmi oceňuji, že je v článku uveden odkaz na původní zprávu.
Na http://www.dsl.sk/article.php?article=2086 sice odkaz na původní článek není, ale teplota uváděná pro 500 GHz je -268,3° C

http://www.eurekalert.org/pub_releases/2006-06/giot-gtt061706.php uvádí teplotu 4,5 Kelvinů, tak to si zive jen trochu ulehčuje práci.

Dekuji za upozorneni opraveno.

No ale jako tranzistor se to bude urcite prodavat, tak co ti brani postavit si vlastni procesor z tranzistoru Jen to chce mit dostatecne velke pole

Teda není mi úplně jasné, k čemu takové rychlosti jsou. Z konečné rychlosti světla jasně plyne, že při frekvenci 10GHz vidí tranzistor teoreticky maximálně okolí 3cm a při těch 500Ghz je to nějakých 0,6 mm. Tohleto je ovšem teoretické maximum, pro realistický běh čipu bych považoval tak jednu pětinu nebo spíš desetinu téhle vzdálenosti.
 
Vzhledem k tomu, že vše mimo okruh viditelnosti nemůže jaksi dodávat data a instrukce ke zpracování v reálném čase, je sice tahle miniaturizace zajímavá pro výzkumníky, tohle je ale asi tak všechno...

dnesnim limitujicim faktorem (krome spotreby) je opravdu rychlost spinani, protoze frekvence procesoru je omezena hlavne delkou jednotlivych casti pipeline (cim jsou kratsi tim vyssi frekvence) ... u p4 to resili extremni delkou pipeline 25-35 (kazdy stupen tak mohl byt velmi kratky) ... core ma myslim jen 14 ... dulezite je aby signal v jedne stage stihl i pri nejdelsi trase dobehnout ze zacatku na konec a nejvetsi drzdou je prave rychlost spinani

Hmmm to znamena ze dva tranzistory nemozu byt od seba dalej ako tych 0,6 mm aby sa "videli"?

Bohužel..
 
Nejde ale jen o dva tranzistory, že? Odněkud se musí brát data a instrukce

V roce 2001 byl vytvoren tranzistor pracujici na 210GHz. V roce 2002 na 350GHz. V roce 2006 na 500GHz? K cemu je rychlost jednoho tranzistoru, kdyz jich jsou potreba miliony?

Co znamena "pracuje na frekcenci 500GHz"? Ze ma zesileni pro nejaky signal s mezni frekvenci 500GHz? Nebo snad ze kdyby se z techto tranzistoru sestavil procesor, pracoval by na 500GHz?

Nehlede na to, jeho spotreba bude asi dost vysoka - vysledny procesor by mohl vyzadovat radove GW, mozna TW.

řekl bych, že to bude max. frekvence spínání toho tranzistoru

spinani ceho? takoveto zpravy jsou uplne na prd. to bych taky mohl rict ze muj infracerveny primotop pracuje na 500GHz, takze uz nekolik let jsem pred intelem.

tranzistoru voe ne? nechapes? do baze privedes napeti/proud a sepne to takze mezi kolektorem a emitorem vede xnasobek spinaciho napeti/proudu. uz chapes ?

přesně tak :)

Pokud zustaneme u CMOS technologie...

Zajimava zprava, ale nasledujici kecy si autor mohl odpustit. Jen navazuje dojem, ze nema ani sajnu o logickych obvodech. Vubec nemluvim o tom, ze sestrojit procesor je trochu jina liga nez nez z tranzistoru postavit D klopny obvod.

"Škoda je, že nás „obchodníci“ AMD a Intel nechají hodně dlouho čekat a budou si pěkně prodávat každý rok maximálně o jeden GHz rychlejší procesory. Vývoj nezastavíš, ale můžeš ho brzdit (a vydělat tak víc)."

Taky si myslim ze to bude trosku rozdilne udelat jeden trandik a nebo nekolik milionu na jednu desticku :) Navic s tim zrychlovanim o 1 GHz za rok je taky hloupost. Neustale plati neci vzorec (nevim jak se ten hejhula jmenuje), ale tvrdil ze vykon pocitacu se kazdy rok zdvojnasobi a zatim ma pravdu. Ale taky tvrdil nejaky teoreticky maximalni vykon, ktery uz bude bzy pokoren, nebo ho uz IBM pokorilo svym nejnovejsim "serverem" Blue Gene.

U frekvence to už neplatí. Frekvence se prostě už delší dobu nezrychluje. Nejrychlejší Pentium 4 570J bylo uvedeno někdy v listopadu 2004 a má frekvenci 3,8 GHz. Od té doby nepřekonáno...

Mozna to bude zpusobeno tim, ze rozviji jinou technologii (Intel).

A co s frekvenci? Si to pletes. Byla rec o vykonu a to je neco uplne jineho.

Kdysi jsem mel pocitac s procesorem 68030/50MHz, ten jsem pak nahradil procesorem 68040/25MHz a mel jsem 2x vykonejsi kompl nez pretim.

V době, kdy zpracování drtivé většiny důležitých instrukcí zabere 1 takt (už asi tak deset let), je frekvence naprosto rozhodující faktor a vždycky tomu tak bylo.

tak ty jsi uplne mimo

aha?

Tak mi řekni, proč Intel už 2 roky nezvedl frekvenci procesorů, ale stále se zvyšuje výkon.

Protože frekvenci už zvedat nejde (viz poznámky o rychlosti světla dole). Kdyby to šlo, tak to samozřejmě dělat budou a výkon by tím šel nahoru víc a levněji, než návrhem nového vícejádrového čipu, na který je ještě třeba přepsat zgruntu software.

ty woe, ty ouvrklokeri, to sou asi naky magove, kdyz jim to jde...

Mozna jste poslednich par let spal, ale Intel i AMD uz prosli krokem, kde zmenili architekturu, snizili frekvenci a jednojadrovy cip mel vyssi vykon nez ten puvodni (Core totiz neni vicejadrove).

Jinak existuje procesor bez hodinoveho signalu, pracuje asynchronne. Dal jsou v navrhu/vyrobe? napriklad procesory Cell, ktere zase diky jine architekture (a inteligentnimu prekladaci do VLIW) taky teoreticky mohou dosahnout vysokeho vykonu (a to jen diky optimalizaci toku dat, frekvence muze byt nizka).

No a posledni vec. Vykonani vetsiny dulezitych instrukci trva 1 takt tak maximalne na RISC procesorech coz dnesni PCcka teda rozhodne nejsou (a zase je to o pouziti jine architektury a v tomto pripade na optimalizaci poradi instrukci prekladacem).

Možná, že vy pořád spíte.
 
O kolik a jak dlouho se tak asi dá zvyšovat výkon jednojádrových procesorů pouhou změnou architektury při snižování frekvence?
 
Jinak jestli procesor má hodinový signál nebo ne, víte, světlo asi nepřesvědčíte, aby se přesunulo z bodu A do bodu B rychleji, ale to vás zatím nemusí trápit.
 
Co se týče rychlosti vykonávání instrukcí, podívejte se do manuálu k x86 architektuře, kolik zabere třeba MOV, ADD, XOR nebo FMUL

věř še fyzikání beriéra rychlosti světla neni na 3,7GHZ...

No mě to nevysvětluj, to řekni hlavně těm procesorům a klukům z Intelu, proč je od roku 2004 nepřekonaných 3,8GHz

teplo vole a neefektivita,... 7GHz po natakování jde..... takže vidíš ....

Jo, to je pravda 7 sekund to jede, to je pravda a věřím, že tobě to musí stačit. 

to o tych instrukciach vam pisal uz MarSik - procesory su uz davno superskalarne

Správně, už dávno, a ke zvyšování výkonu se i tady dlouho používalo zvýšení frekvence. Abych byl přesný, tak řekněme od roku 1970 tak do roku 2004. Už?

uhmmmmmmm, ako tak vidim asi budes architekt procesorov, pretoze si asi kazdy rok kupujes novu masinu a vsetko vies... takym sa tazko nieco vysvetluje... ostan vo svojom svete, a za par rokov si to tu precitaj znova.. urcite sa pobavis

Už to čtu od roku 2004 ...

a ver tomu, ze svetlo se da presvedcit, aby se z bodu a do bodu b dostalo rychleji, a to dokonce delsi cestou. Existuji materialy, ktere presne toto zpusobuji a jmenuji se trans......, no a jak dal, to si nevzpomenu. Ale nekde na netu se to urite bude valet, mozna jsem to cetl na www.osel.cz neobo na astro .cz, fakt si nevzpomenu a to to nejni tak dlouho . Prakticke vyuziti zatim 0, ovsem plkalo se cosi o "plasti neviditelnosti", jelikoz svetlo "obtece" zakryty objekt a ten je pote pro pozorovatee "neviditelny. Hlavne me prosim nekamenujte.

No mě to nevysvětluj, to řekni hlavně těm procesorům

O kolik a jak dlouho se tak asi dá zvyšovat výkon jednojádrových procesorů pouhou změnou architektury při snižování frekvence?
Dlouho pomerne hodne, ostatne mate pocit, ze vsude je treba tahat balvana CISC x86 CPU? Mate pocit, ze by se Itanium nebo PowerPC honilo za GHz aby udrzelo vykon? A co vykon GPU, ktery je dnes uz radove jinde nez CPU.... GPU neni nic jineho nez procesor... VLIW procesory zazivaji renesanci (na svete je mame uz nejake to desetileti!), co treba ARM a jine? To nejsou procesory? Co treba patenty a technologie Transmety?

Spravne jste radsi nerekl, co myslite marketingovym vyznamem "jednojadrovy procesor"... zadny procesor uz dlouhou dobu neni jednojadrovy ve smyslu, ze je postaven s nekolika stavebnich elementu... na venek se tvari a je videt stale pouze jako jeden procesor, ackoli uvnitr uz to davno tak byt nemusi, at uz virtualne nebo proste faktem zvanem spekulativni vyhodnocovani a podobne technicky zvysujici vykon.

To není zapotřebí.

http://web.archive.org/web/20020806132234/http://colorforth.com/25x.html

Chuck Moore své stránky bohužel moc neudržuje, musel jsem to vytáhnout z archivu.

A jak asi ten výkon zvyšuje, když dle tebe instrukce trvá takt a frekvence se nezvyšuje?

No právě. U single proces aplikací - a takových je pořád hodně - docela problém.
 
Dopředu se dá hnout jen jen psaním složitějších vícevláknových nebo víceprocesových aplikací, což předtím nemuselo vývojáře až tak zajímat

heh, niekto to je odbornik take veci ako spekulativne vykonavanie instrukcii, hyperthreading a pod. - pozname? =) nefunguje to sice stale, ale ked clovek (=architekt procesoru) dobre zvladne heuristiku, ake instrukcie (a v akom poradi) sa pouzivaju v beznych programoch, funguje to celkom dobre...

ale ked je niekto prasa a napise kod v asembleri tvoreny iba instrukciami skoku, je to jeho hnoj.. ma programovat v basicu radsej :o))

No a někdo holt odborník není. Co se dá dělat, že?

jo.. aplikacie su vacsinou vsetky single process, skor maju viac threadov (vlakien)... a moderne OS vacsinou podporuju preemptivny multitasking, to potom moze pocitat viac procesov naraz.. bonus :o)

Sice hezky, ale spusta programů je single-process, třeba Lame. Jasně, že hodně úloh jde rozložit na multi-process, ale vyžaduje to přeprogramování stávajícího kódu, na což spoudta programátorů zatím kašle.
 
Doufám, že je jasné, že ani tak není výkonost stejná jako při srovnání se single-process na ekvivalentní frekvenci

v labakoch intelu uz DAVNO MAJU aj 10ghz procesory jadra netburst, problem je, ze maju spotreby blizko k 3kW

Ale jo, nicméně těch 10 GHz je asi fakt hranice, kdy to má ještě smysl a ani tak si nejsem jistý, jestli by byl nárůst výkonu aspoň zhruba lineární. Jak píšu, kdyby to bylo tak jednoduché, tak se zvyšování frekvence nezastaví na roce 2004 u 3,8 GHz. Jinými slovy, 500 Ghz můžem rovnou zapomenout

A co třeba to, že procesor vykoná za jeden takt více instrukcí, předpovídání skoků. Chache paměti atd. Já nejsemžádný oborník na hardware, jenom něco vím ze střední školy a už 386 vs Pentium na stejný frekvenci měli asi 35x větší výkon, tak tu neplácej kraviny.

No právě proto, že nejsi žádný odborník, bys sem radši neměl psát. Jestli třeba náhodou nedošlo změnou architektury k tomu, že spousta základních instrukcí se ve strovnání s 386 vykonává za použití méně taktů
Nicméně, specielně pro tebe a pro spoustu dalších, pod jeden tak se to fakt dělá dost těžko

Asi jsem větší odborník než ty, protože už Pentium jedna mělo dvě instrukční fronty, což umožňovalo za určitých podmínek (následující instrukce nesmí být závislá na předcházející a obě musí být jdnoduché(nejsou prováděni microprogramově, ale hardwarově)) provést dvě instrukce najednou.

vsetci ti veria, ze si poctivo cital "pocitac pre kazdeho" alebo nieco... ale snad urobis lepsie ked si toho precitas viac...

tak napr. - tvoj argument, ze zmenou architektury sa pouziva menej taktov na zakladne instrukcie... ved si sam odporujes - ako mozes skratit instrukcie ked uz tak trvaju jeden takt, hm? a keby aj niektora povodne trvala 2 ci 4 takty - ako zrazu moze byt procesor 10x vykonnejsi pri rovnakej frekvencii?

precitanie napr. http://www.svethardware.cz/art_doc-A9983418410CC15CC1256EF000393AF8.html alebo http://ulita.ms.mff.cuni.cz/pub/predn/pp/pp-07-cpu.ppt by ti to mohlo objasnit... alebo sa zapis na VS technickeho smeru, kde su aj prednasky o procesoroch.. mozno sa tam dozvies nieco, co ti rozsiri obzory a prestanes vysmievat vsetkych co ti to chcu normalne vysvetlit. howgh

Ještě doplním takový malý výtah z wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/DEC_Alpha_21264

Procesor Alpha EV6 (21264) je vyroben na matrici šestivrstvou CMOS technologií 0,35 mikronu. V roce 2000 by měly nové procesory postupně dospět k technologii 0,25 a 0,18 mikronu, což umožní výrazně zvýšit výkon a snížit výrobní náklady. Procesor obsahuje celkem 15,9 miliónu tranzistorů (Alpha 21164 měla 9,3 miliónu tranzistorů). Jeho superskalární jádro dokáže zpracovávat až šest instrukcí během jediného taktu (čtyři instrukce jsou načteny do čtyř jednotek pro výpočet v pevné čárce a další dvě instrukce jsou prováděny dvěma jednotkami pro výpočet v plovoucí desetinné čárce).

Tak mi řekni, kde je problém s vykonáním více instrukcí v jednom taktu. Když o problému nic nevíš, tak se nehádej, mohlo by se stát, že budeš vypadat jako blbec.

Podívej, když někdo tvrdí, že už 386 vs Pentium na stejný frekvenci měli asi 35x větší výkon, tak to je těžko odponovat. Pro zjednodušení si to spočti sám a příště tady neplácej kraviny
 
80386DX, 16 MHz (5 - 6 MIPS), rok výroby 1985
Pentium, 60 MHz (100 MIPS), rok výroby 1993
 
Když o problému nic nevíš, tak se nehádej, mohlo by se stát, že budeš vypadat jako blbec

Cituju:
"V době, kdy zpracování drtivé většiny důležitých instrukcí zabere 1 takt (už asi tak deset let), je frekvence naprosto rozhodující faktor a vždycky tomu tak bylo."
"Nicméně, specielně pro tebe a pro spoustu dalších, pod jeden tak se to fakt dělá dost těžko"

Příde mně, že nechápeš že moderní procesory dokážou zpracovat víc instrukcí za jeden takt, takže výkon single core procesoru lze navýšit tím, že zvýšíš počet instrukcí vykonaných za jeden takt bez navýšení frekvence. A nesouvisí to s dual a více core, vícevláknovejma aplikacema apod.

Proti zpracování dat mimo pořadí nic nenamítám, nicméně to není řešení na všechno a současný posun k vícejádrové architektuře to jen potvrzuje.

Tady vůbec nejde o to, jaký jsem řekl číslo, spíš jde o to, že frekvence není rozhodující faktor, viz mnou zmiňovaní DEC Alpha, který může vykonat až 6 instrukcí během jednoho taktu myslíš, že to bude stejně výkoný, když bude umět jen jednu instrukci během taktu?

Celkem dodně určuje výkon i úspěšnost předpovídání skoků, což ovlivňuje pnění front instrukcí a dat a jejich předzpracovávání.

Pořád jsi mi nebyl schopen odpovědět, jakto, že Intel už 2 roky nezvedl frekvence a přesto mu jde výkon nahoru a to i u jednojádrový CPU.

Taky by jsi mi určitě mohl vysvětlit, proč Celerony a Pentia na stejný frekvenci nemájí stejný výkony, když je ta frekvence tak rozhodující.

Proti architektuře jsem tady neřekl ani slovo, takže nevím, proč mi to pořád vkládáš do úst.
 
Nicméně možnosti jednojádrových čipů jsou vyčerpány. Asi nemá smysl rozšiřovat počet paralelně zpracovaných instrukcí v jednom taktu, když hodně operací je na sobě stejně závislých. Co se týče předvídání skoků a zavedním L1,L2 cache, nutnost je opět dána frekvencí jádra, kterému nestačí zbytek okolí dodávat ani data ani instrukce a tak se musí předvídat, odkud co načíst.
 
Frekvence rozhodující byla, a byla by stále, kdyby to šlo hnát stejným tempem dále. 100MHz a 1GHz je snad rozdíl? Proč si myslíš, že do roku 2004 se šlo pořád nahoru? Nebo se snad domníváš, že na frekvenci 4GHz můžeš řekněme deset let vylepšovat jednojádrové čipy a násobně zvyšovat výkon?
 

"Nicméně, specielně pro tebe a pro spoustu dalších, pod jeden tak se to fakt dělá dost těžko"

Tak dobře... Speciálně pro tebe, který to asi jako jediný nechápeš: Jednička nemá jako hodnota througputu instrukcí za jednotku času žádné výsadní postavení.

"V době, kdy zpracování drtivé většiny důležitých instrukcí zabere 1 takt (už asi tak deset let), je frekvence naprosto rozhodující faktor a vždycky tomu tak bylo."

Nezabere. Zpracování instrukce trvá pořád několik taktů. Jen se to dá šikovnými postupy skrýt před programem, odstranit závislosti a vykonávat jich několik paralelně. Až to vypadá, že instrukce trvá jeden takt...nebo i méně než jeden takt, třeba 3-4 instrukce na takt. Najdi si ve slovníku slovo "zřetězení". Pak si uvědom, že odstraňování závislostí a paralelizace provádění je v posledních desetiletích setrvalý proces. A pak, až ti to dojde, se s tou svojí připomínkou jdi zahrabat.

Existuje hned několik "naprosto rozhodujích faktorů".

To je pekna hovadina :) procesory sa delia do 2 zakladnych skupin RISC a CISC a ak sa preberaju procesory AMD a intel tak mame na mysli architekturu CISC (intel sice vyraba aj RISC) a CISC znamena komplexna instrukcna sada tj. ze ma mnoho instrukcii a ich dekodovanie trva ovela dlhsie ako RISC. a spracovanie v jednom takte dokazu len RISC procesory. CISC to zvladne tak za 12 tikov

Rec o Moorove zakone a ten puvodne nemel nic spolecneho ani s frekvenci ani s vykonem, jednalo se o pocet tranztoru v cipu (zvojnasobi se 2x za 1,5 let)

Zakon se jmenoval Mooruv zakon, podle hejhuly Gordona Moora

Ten "hejhula" zakladal IBM.

No ten "hejhula" zakladal Intel, ale to je jedno. Vice zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Moorův_zákon

Tak IBM nebo Intel? :D se dohodnete :D Pro me je to hejhula.

Pry nechaji cekat - tak by to bylo, kdyby existoval jenom Intel. Nebo jenom AMD. Diky tomu ze nastesti mame konkurencni prostredi, tak se nebojim, ze by se vyvoj nejak moc brzdil. Vyvoj se poradne zabrzdi, pokud jedna z firem zkrachuje.

kde by byl svět teď, kdyby všechny hi-tech firmy daly na trh svoje "esa v rukávu" :)

Na českym rozhlase o tom už bylo interview někdy před 14ti dnama. Problém s nasazením do nových procesorů je v tom, že by se musela změnit technologie výroby, zlepšit výzkum a snížit dosavadní cena toho tranzistoru (což prý by jim trvalo cca 10 let). Takže do deseti let stokrát (on tušim v rádiu, ale říkal tisíckrát) rychlejší procesory. Stejně ten procesor by zatim brzdili ostatní periferie a nevyužil by se ten jeho potenciál.

zakladem je tranzistor, tim zvysis vykon vseho (CPU,GPU,MB,RAM atd.) ten potencial se da vyuzit vzdy

za 10 let to podle jistého de facto zákona vychází skoro přesně stokrát: 2^(10/1,5). jen si počkat :)

řek bych že je to spíš o tý technolodii, a taky o tom že když investujou do novejch továren na výrobu 65 nm tak nebudou vyrábět něco jinýho

Javurek javurek. To co vidis je vysledek aplikovaneho zakladniho vyzkumu. Vyrobit nekolik tranzistoru je trosku neco jineho nez vyrobit a pro vyrobu pripravit cip s 100 000 000 techto tranzistoru.

Tak to je snad jasny taky neni zadna rec o cipu ale jen o tranzistoru, uz davno existujou tranzistory s THz frekvenci ale ty jsou silne podchlazene, tenhle dokaze pracovat pri bezne teplote.

No prave autorovi takove "drobnosti" zrejme unikaji.

Ja jsem autor

mno jestli jes autor tak bys mel vedet ze rec na intel/amd cip=procesor svadis ty: "a budou si pěkně prodávat každý rok maximálně o jeden GHz rychlejší procesory." nebo jsi to nenapsal ty? namesicnost? Slysel jsi nekdy o SiC polovodicich?

To si ale pletes se supravodici chlapce, to jsme pak nekde uplne jinde.

A ty si pleteš pojmy s dojmy. Supravodič je materiál, jehož elektrický odpor se limitně blíží nule, nikoliv tranzistor.

A Josephsonovy přechody jsou co? Pomalé?

"Škoda je, že nás „obchodníci“ AMD a Intel nechají hodně dlouho čekat a budou si pěkně prodávat každý rok maximálně o jeden GHz rychlejší procesory. Vývoj nezastavíš, ale můžeš ho brzdit (a vydělat tak víc)."

Autorovi to evidentně jasné není, pokud pouští z huby takovéhle kecy. Že laboratorní prototypy jsou o dva řády rychlejší než sériová velkovýroba s rozumnou výtěžností, o tom jsem byl poučen již na konci osmdesátých let. Od té doby se fyzikální zákony nezměnily. To jen autorovi článku zbývá uvědomit si, co je všem zřejmé.

Ano, tak jednoduché to zase není, prostě vzít 200 milionů těchhle tranzistorů a sestavit z nich procesor s frekvencí 500GHz. Například jedno úskalí: takt procesoru řídí generátor hodinových pulsů. Elektrický proud se šíří rychlostí světla, tj. necelých 300 milionů m/s. Pokud bude takt procesoru tak rychlý, že elektrický impuls nestihne za tu dobu "přeletět" procesor, činnost procesoru se rozsynchronizuje a konec. Pro frekvenci procesoru 500GHz by tudíž žádné prvky procesoru nesměly být od sebe dál než 0,6mm, což je trochu problém.
To je mimochodem i jeden z důvodů, proč sběrnice má daleko nižší frekvenci než procesor- je totiž mnohem delší než dráhy v procesoru a signál ji musí pořád stihnout přeletět v jednom taktu.

A krom toho, takovýhle tranzistor nejspíš není schopný komerčního nasazení a pokud v dohledné době bude, tak za naprosto neakceptovatelné ceny.
Takže bych neobviňoval AMD nebo Intel, že zdržují vývoj (nehledě na to, že výzkumníkům prostě někdo musí zaplatit náklady na vývoj).

A mimochodem, zdroj zprávy je the Inquirer, obecně považovaný za něco jako "Blesk pro ITčkáře"

Zajimave ze by se uz i IBM zacalo zivit bulvarem? http://www.ibm.com/news/cz/cs/2006/06/cz_cs_news060623.html

"Elektrický proud se šíří rychlostí světla, tj. necelých 300 milionů m/s."

To je rychlost světla ve vakuu. V reálném prostředí je menší (poměrem je dielektrická konstanta) - u běžných polovodičů na bázi SiO2 je ro cca 10 - tedy rychlost je cca 3E7 m/s a při frekvenci 5E11 Hz (doba taktu 2 ps) je to cca 60 um.


"Pokud bude takt procesoru tak rychlý, že elektrický impuls nestihne za tu dobu "přeletět" procesor, činnost procesoru se rozsynchronizuje a konec"

Nemusí přeletět celým procesorem - stačí, aby se ustálily hodnoty v jedné jednotce a mezi jednotkami už se může synchronizovat s menším taktem.


Horší to ale bude se spotřebou. Kapacitní impedance je nepřímo úměrná frekvenci, tj. proud - a tedy i výkon při stejných rozměrech je přímo úměrný frekvenci. Při stonásobném zvýšení frekvence by se buď zvýšila spotřeba také 100x nebo by se pro stejnou spotřebu musely rozměry zmenšit 10x (plocha 100x). A to je nereálné. Zatím.

No dobře, já to nechtěl zas tak pitvat, protože pak bych zase vyplodil komentář delší než původní článek
Princip toho o co mi šlo je tak jak jsem to tam napsal. Nicméně uznávám, že na vyšší frekvenci by mohly běžet jen některé jednotky procesoru;
Každopádně ale to co jsem chtěl říct, že mít tranzistor zvládající 500GHz ještě neznamená možnost vyrobit procesor s frekvencí byť i blížící se 500GHz. Dokonce to ani automaticky neznamená možnost vyrobit rychlejší procesory než jsou ty dnešní.

Mám pocit, že autor ví o tématu asi stejně jako já. A já nevím nic.

Tahle zpráva má asi podobný význam, jako když řeknu kamarádovi: "Ty vole, prej už vyrobili tranďák s frekvencí 500GHz!!" "Fak, jo?? Ty krááávo, tak to je hustýýý!!!!"

No prostě hodnotná informace žádná.

skoda ze tu neni bodovani, mel bys bod za uzitecnejsi informaci nez je v clanku