Synonymem domácí linuxové distribuce je pro mnohé už roky Ubuntu. Jsou tu však i další velcí hráči – třeba Fedora s prostředím Gnome 3. Podívejte se, jak vlastně vypadá.
Když jsme před pár dny na Živě.cz popisovali své zkušenosti s instalací dvou linuxových distribucí na notebook střední kategorie, někteří z vás to komentovali slovy, že jsme si konečně vzpomněli i na jiný systém než Ubuntu. Měli samozřejmě na mysli Fedoru, která nám sice způsobila menší neplechu při instalaci, to však nic nemění na tom, že si určitě zaslouží připomenutí.
Ačkoliv dnes Fedora žije ve stínu mediálně snad trošku známějšího Ubuntu, její vývoj zastřešuje obří Red Hat – svým způsobem takový Microsoft linuxového světa. Historie Fedory sahá do roku 2003, kdy Red Hat ukončil vývoj stejnojmenné legendární distribuce a začal nabízet výhradně podnikový a široce podporovaný Red Hat Enterprise Linux.
Náhradou za starý RHL se v roce 2003 stala právě Fedora a její Fedora Project – tedy zastřešující orgán, který koordinuje další vývoj. Vedení projektu je složené ze zástupců široké komunity a zaměstnanců Red Hatu, který má zároveň poslední slovo. S Fedorou tedy vznikla zajímavá symbióza. Komunita dostala prostor a prostředky od velké korporace k vývoji distribuce, ze které pak zase čerpá podnikový RHEL, který je fakticky její odnoží.
Brněnská pobočka Red Hatu je největším vývojářským centrem společnosti na světě
Z českého pohledu je pak celý Red Hat zajímavý i tím, že má v Brně velkou vývojářskou pobočku, ve které programátoři pracují i na hromadě dalšího populárního open-source.
Tolik tedy k povinné teoretické omáčce a nyní se už pojďme podívat na aktuální Fedoru 20 z trošku většího detailu. Obrázek vydá za tisíc slov, naše připomenutí Fedory se tedy ponese v duchu komentované galerie, protože o úspěchu moderního desktopového systému dnes stále častěji rozhoduje to, jak vypadá jeho grafické uživatelské prostředí a jestli autoři při vývoji mysleli i na kvalitní UX.
Zatímco Ubuntu používá vlastní grafické prostředí Unity, Fedora vsadila na osvědčené prostředí Gnome v jeho nejnovější třetí generaci. Ačkoliv má za sebou hromadu let vývoje, dodnes stejně jako Unity vzbuzuje silné emoce a kontroverze, i Gnome 3 totiž rozbijí některé doposud zažité návyky, jak má vypadat desktopový systém. Pojďme se na to celé tedy podívat pod drobnohledem.
Za oponou
Než se přihlásíte, systém vás přivítá oponou. Ta má vlastní tapetu, kterou můžete zvolit v nastavení prostředí, v jejímž středu svítí aktuální čas a datum. Roletu stačí vytáhnout stejně jako na Windows 8 a konečně se zobrazí přihlašovací formulář.
Takto vypadá zamčený desktop – schovaný za oponou
Oponu stačí vytáhnout myší, nebo stiskem libovolné klávesy
Trošku jiná plocha
Po přihlášení se před vámi objeví plocha, spíše než Windows se ale podobá právě Unity z Ubuntu. Ve výchozím stavu zde nenajdete žádné ikony zástupců a dokonce ani žádný dok jako třeba na OS X. Obrázek přerušuje jen úzký proužek při horním okraji.
Absolutní purismus podle Fedory. Tapetu přerušuje jen jeden úzký proužek v horní části.
V levém rohu narazíte na odkaz Činnosti, který teprve zobrazí hlavní ovládací velín. Kombinuje v sobě pohled na všechna otevřená okna plochy stejně jako kdysi jablečné Exposé (dnes Mission Control), vertikální panel s oblíbenými aplikacemi, vyhledávací pole a zcela vpravo se pak schovává seznam s miniaturami virtuálních ploch – tolik typické funkce téměř každé grafické linuxové distribuce.
Činnosti – tedy hlavní velín Fedory a Gnome Shellu
Na obrazovku Činnosti se samozřejmě ještě podíváme, ale teď zpět na hlavní plochu. Uprostřed v horní liště svítí aktuální čas. Když na něj klepnete, zobrazí se docela hezký miniaturní kalendář s přehledem událostí. Kalendář je propojený s pošťákem a správcem kontaktů a času Evolution a zároveň s mnoha webovými službami. Po připojení k účtu Googlu se zde tedy budou zobrazovat události z jeho stejnojmenné služby a podobně lze napojit i firemní Exchange.
Minikalendář, který po napojení webových služeb načte události z Googlu, Exchange aj.
Konečně zcela vpravo se nachází indikátor internetového připojení, hlasitosti a baterie. Nejedná se však o klasickou oznamovací oblast jako ve Windows, Gnome totiž namísto toho používá notifikační systém. Notifikace vyjíždějí ze spodního okraje plochy a jejich přehled je dostupný opět v pohledu Činnosti.
Indikátor a rychlý ovladač sítí, zvuku aj.
A to je vlastně vše. Tedy ještě zbývá kontextová nabídka. Ta je v tomto případě ještě spartánštější než celá plocha, nabízí totiž jen změnu tapety a přechod do pokročilé konfigurace
Jednoduché kontextové menu plochy a změna tapety
Činnosti, tedy velín
Jak už jsem napsal výše, to nejzajímavější se odehrává v sekci Činnosti. Najdete zde dok s oblíbenými programy, který můžete libovolně upravovat, a pohled na miniatury spuštěných oken. Když některé z nich vyberete, můžete jej přímo odtud i ukončit.
V Činnostech najdete miniatury všech otevřených oken. Můžete je odtud i rychle ukončit a najdete zde také všechny minimalizované aplikace.
Dok s ikonami oblíbených aplikací a šachovnice všech programů včetně zobrazení složky s programy
Pokud chytnete miniaturu okna myší, lze jej přetáhnout zcela vpravo do seznamu virtuálních pracovních ploch. Ve výchozím stavu se plochy přidávají dynamicky podle potřeby, stejně tak si ale můžete napevno určit, že budete používat třeba jen dvě. Okno programu pak můžete na konkrétní pracovní plochu přenést i z jeho kontextové nabídky.
Okna programů na předchozím snímku jsem přetáhl myší do jednotlivých virtuálních ploch v seznamu vpravo. Vytvořil jsem tedy tři další virtuální monitory, mezi kterými mohu přepínat.
Třetí částí je vyhledávač. Funguje stejně jako v Ubuntu, Windows 8 a dalších systémech, po přepnutí do Činností tedy rovnou můžete začít psát a vyhledávač bude interaktivně našeptávat možnosti. Jelikož Činnosti spustíte i klepnutím na klávesu Windows, stačí pro nalezení třeba kalkulačky sekvence Win+Kalk+Enter.
Rychlé vyhledání a spuštění kalkulačky
Vyhledávač nevyhledává pouze programy a osobní dokumenty, ale také kontakty v adresářích a případně i v dalších aplikacích, pakliže to podporují. V nastavení samozřejmě můžete určit i libovolně nestandardní adresáře.
Vyhledávač umí našeptávat třeba i mezi kontakty
V Činnostech nakonec najdete i oznamovací oblast jako na Windows. Ta se zde ale nenachází v rohu u systémového času, ale právě v Činnostech zcela dole. Rychlé notifikace třeba po přijetí nového e-mailu a zasunutí USB disku se pak zobrazí na ploše opět dole v podobě bubliny.
Oznamovací oblast v Činnostech a rychlé notifikace
Trošku jiná okna
Specialitou Gnome Shellu je i trošku jiné chování oken. Ve Fedoře mají v horním pravém rohu jen křížek pro zavření, chybí ale tlačítka pro maximalizaci a minimalizaci okna. Okno můžete rozprostřít na celou plochu poklepem na jeho rám, pro minimalizaci slouží klávesová zkratka Win+H. V tom případě se okno doslova skryje z plochy a najdete ho opět pouze v Činnostech v přehledu miniatur.
Okna mají v pravém horním rohu jen křížek. Chybí tlačítka pro maximalizaci a minimalizaci, k dispozici je ale kontextová nabídka a klávesové zkratky.
Na hlavním horním panelu se třeba na rozdíl od Windows zobrazuje vždy jen indikátor právě spuštěného okna. Pokud to aplikace podporují, může tento indikátor nabízet rozbalovací nabídku s dodatečnými nástroji. I proto mnoho předinstalovaných aplikací nemá menu přímo v okně, ale právě v této rozbalovací nabídce. Funguje to tedy podobně jako na OS X a Ubuntu.
Okna aplikací často nemají menu, to je totiž schované v rozbalovací nabídce v hlavním panelu
A podobně jako v ostatních systémech i ve Fedoře funguje změna velikosti okna přetažením k okraji. Když jej přetáhnete k pravému/levému okraji, okno vyplní polovinu monitoru, když k tomu horním, vyplní celou obrazovku atd.
Doplňky
Pokud vám Gnome Shell připadá příliš jednoduchý, můžete jej funkčně rozšířit pomocí doplňků. Jejich seznam najdete na adrese extensions.gnome.org a v seznamu nechybí třeba počasí, které se bude zobrazovat v horním panelu vedle času, různé sledovače výkonu, dodatečné rozbalovací nabídky třeba pro rychlý přístup ke složkám a tak dále. Doplňky se instalují efektně přímo z prohlížeče.
Doplněk Gnome Shellu, který přidá na hlavní panel předpověď počasí
Katalog s doplňky a ještě dvě ukázky: doplněk přepínače virtuálních ploch a doplněk rozbalovací nabídky s uživatelskými složkami.
Aplikace
Fedora je po instalaci vybavená základním setem programů včetně prohlížeče Firefox a kancelářského balíku LibreOffice. Vše ostatní můžete instalovat z grafického „Storu“, případně z textové konzole pomocí programu yum.
Store s programy podle Fedory
Kategorie a vyhledávač programů
Jak už jsem napsal výše, některé programy umějí komunikovat s centrálně přihlášenými webovými službami. Ve společném správci tedy připojíte účet Googlu, Facebooku, ICQ aj. a budete pak moci bez jakéhokoliv dalšího nastavování používat instantní komunikátor Empathy, pošťáka Evolution a další.
Centrální správce připojených webových ekosystémů
... A jejich využití třeba ve správci kontaktů, pošťákovi Evolution a dalších
Nechybí samozřejmě ani pořizovač fotografií a videa z webkamery jménem Cheese, hudební přehrávač Rhytmbox, který umí přehrávat muziku i z hromady internetových rádií nebo třeba správce času včetně budíků a odpočtu.
Nastavení
Nakonec nesmím nastavit na nastavení. Pokročilý uživatel samozřejmě vše zvládne levou zadní v textovém terminálu, pro nás ostatní tu je ale docela stručný konfigurátor podobající se Ovládacím panelům z Windows. Nastavit zde můžete Bluetooth periférie, externí monitor, lokalizaci a další.
Ovládací panely podle Fedory a Gnome
Nastavení lokalizace a externího monitoru
Nastavení automatického mazání koše a uživatelů počítače
V nastavení můžete aktivovat i všemožné asistenty včetně čtečky obrazovky a softwarové klávesnice, která však postrádá české znaky.
Hezké, ale určitě ne bez chyb
Fedora s prostředím Gnome Shell působí sjednoceným a čistým dojmem. Vše k sobě barevně ladí a jde poznat, že při návrhu někdo opravdu přemýšlel a nebyl to programátor, ale opravdový designér. Na stranu druhou, způsob používání Činností nemusí vyhovovat každému a ti, kteří byli zvyklí na klasický hlavní panel z Windows a nabídku Start, budou asi ztraceni úplně.
Ani Fedora není bez chyb. Jejich seznam začal praskat ve švech už po pár minutách
Jakkoliv je Gnome Shell vizuálně hezký, ani Fedora a její programy nejsou bez chyb a jen během psaní tohoto článku mnoho z aplikací zamrzlo, nebo rovnou havarovalo. Svědčí o tom i zaplněný seznam chybových hlášení. Právě chybovost hromady aplikací je jedna z kotev mnoha linuxových distribucí. Ty vznikají díky krátkému vývojovému cyklu velmi rychle, čili nezbývá čas na opravdu poctivé testování.
