Disky jako balónek: Helium pro větší kapacity

to by pak doma meli vsichni na disku zhavej matros a pak by nas vsechny museli pozavirat

sám sis odpověděl - vyrovnávání atmosférického tlaku a teplotního roztahování. A pevné disky mají svůj strop někde u pěti tisíc metrů nad mořem.

a jak je to vyřešeno u disků potopených v oleji?? (viz nedávný článek o serverech intelu)

Tam psali že to bude ve vzduchotěsným boxu

hmm, to jsem asi nějak přehlédl. děkuji.

Mají "spešl" boxy a SSD je to šumák.

A jak moc vadí disku tlak, co by vzniknul při přelepení 20°C disku a zahřátí třeba na 45°C? Vždyť ten rozdíl tlaku nemůže být nějak velkej vzhledem k možným provozním teplotám disků

Vzhledem k provozním podmínkám uvnitř disku, by jsi se jeho povrchem mohl začít dost rychle loučit.

Muj tip:
Rozdil tlaku muze pri rozdilu 20/45°C delat tak 0,04atm. pri rozmerech 3 1/2" disku je plocha vicka radove 100cm2. to dela zatizeni sasi odpovidajici cca 400N (40kg) snazici se disk roztrhnout... To by mohlo vest k deformacim, ktere budou mit dalsi dopad na mechaniku (pokud s tim neni pri navrhu pocitano, jakoze u dosavadnich disku nejspis neni)

Pri zmene teploty vzduchu z 20 na 80 stupnu se zvysi objem vzduchu o nejakych 16%, nevidim duvod toto neresit nejakou gumovou membranou na strane disku a tim by mohl zustat hermeticky uzavreny...Nehlede na to, ze i s heliem musi s necim takovym pocitat...

16% je docela dost. Bezny disk je opravdu hodne zaplnen a pokud by se tam mel vlizt nejaky balonek, bylo by min mista na uzitecne vybaveni. Dal, kdyz k tomu pridate, ze by disk mel fungovat i v 5km, pak tlak klesne o 50% - tzn disk by musel mit prostor na zvetseni obejmu o 100% a k tomu jeste pridejte tu teplotni roztaznost.

Souhlas, disk je relaivne zaplnen, ale objem plynu (jakehokoli) vzhledem k objemu disku je minimalni, max par cm3 (schvalne koukam na otevreny disk, voleho mista je tam poskrovnu , takze jedna membrana ma kratsi strane disku - princip stejny jako na kapalinove pumpe na predni brzde motorky - by to resil....

Názor byl 2× upraven, naposled 14. 09. 2012 20:36

Dobrá, ale proč nedržet v disku podtlak? Dokud ho někdo neotevře, je vyřešen problém zahřívání i turbulencí.

To je stejný problém jako s tím zvažovaným héliem: těsnění by nemuselo vydržet po celou dobu životnosti disku - a po jeho porušení by se (teď už mimo filtr) dovnitř okamžitě dostal bordel zvenku...

A ze s tim musi pocitat... Musi. Moznosti co mne napadaji:
1. bytelnejsi konstrukce
2. nejaky gel, ktery by plyn byl schopen absorbovat a uvolnovat a tim udrzovat konstantni tlak. (a vzhledem k moznym rozdilum vnejsiho tlaku nam tu stejne zustava hlavne ta bytelnejsi konstrukce)

Teď to nespočítám, ale 40KG je nějak moc...si vemu PETku se studeným vzduchem a nechám ho ohřát o 25°C, tak přece tam nebude tolik kg působit na roztrhnutí...

Obávám se že předřečník se o řád seknul v jednotkách, nehledě na to že jím odhadnutý rozdíl v tlaku by na 0,01m2 nehnul ani s tenkou petkou, natož pak s plechovým deklem disku... Problém by vznikal spíš při porušení těsnosti, po kterém by se s každým cyklem dovnitř dostával bordel zvenku. A tomu je levnější předejít v článku zmíněným filtrem...

Predrecnik se trosku seknul? Tak:
Pri stejnem obejmu plynu je tlak primo umerny mnozstvi a teplote plynu. 20 a 45°C je 293 a 318K. Pokud pri 293K mame 1atm v disku, pak pro 318 to bude: 1x318/293 = 1,085atm. Rzodil tlaku bude tedy 0,085atm. Tlak 1atm byval definovan jako 1kg na 1cm2. Rozmer disku je cca 10x14cm, coz jsem pak vzhledem k stenam a nejakym nepravidelnostem odhadl na 100cm2. hmmm. tak jsem zvrtal jak tlak, tak prepocet. nakonec to bude jen 8kg...no.... (100x0,08)
Teda jestli jsem nezvrtal jeste neco A k te petce: PET je extremne odolna na tah. Proto jsou plne PET lahve take temer neznicitelne. Ale nejsem si jist, co zvladne disk, kdyz mu zatizite vicko (tlak/tah)

Však píšu o řád - lepší zůstat u SI; V reálu by to bylo malinko míň díky nenulové nadmořské výšce
Jde o to že na plechovém kastlu by těch statických 8 kilo směrem ven nebylo nic - pod touhle zátěží se běžně skladují. Těch 40 kilo rozdílu je naopak celkem reálných třeba při výstupu/sestupu letadla do/z cestovní výšky - protože tlakování kabin v dopravních letadlech ~ 4000-4500 mnm. Což už se při přistání nepěkně projeví nejen v ušních bubínkách - ale i na "vypité a ve výšce nahoře zašroubované" PET láhvi...