Deezer chystá českou lokalizaci a postupně dobývá svět

Se službami pro streamovaní hudby se nyní roztrhl pytel, ale u nás máme výběr stále docela omezený. Vedle ryze českého MusicJetu se zde nejlépe daří Deezeru. A náskok hodlá zvětšovat.

Aktuálně ve světě vzrůstá obliba služeb pro streamování hudby, nabízí je už i všichni z „velké trojky“, tedy Microsoft, Google i Apple. Každý jde na to trochu jinak, ale základ je stejný – hudba se streamuje z obří databáze na serveru. Vedle toho jsou tu i zaběhlejší služby na podobném principu, jako je Spotify, Deezer, Rdio a další, musíme připomenout i český MusicJet. Podle našich přibližných zjištění je u nás nejpopulárnější službou pro streamovanou hudbu Deezer. Zeptali jsme se proto francouzských provozovatelů, jak to bude s rozvojem služby dál.

Deezer.jpg
Deezer: hledejte, nebo si nechte doporučit. Je tu 25 milionů skladeb, ze kterých si můžete poskládat vlastní sbírku a playlisty

25 milionů skladeb: vyberte si, co chcete

Deezer je u nás na rozdíl od početné konkurence standardně dostupný. K jiným službám musíte přistupovat přes VPN a zapřít svůj český původ. Nicméně i přes oficiální přístupnost v Česku a přítomnost českých interpretů v databázi není Deezer lokalizovaný do českého jazyka. „Doufáme, že budeme schopni dodat lokální službu v nepříliš vzdálené budoucnosti,“ odpověděl zástupce Deezeru na můj dotaz týkající se české lokalizace.

CZ Deezer.jpg
O české interprety není nouze, ale česká lokalizace chybí

Více než jazyková lokalizace prostředí služby je pro Deezer prioritou samotná hudební sbírka a nabídka lokálních interpretů. Aktuálně má databáze Deezeru přes 25 milionů skladeb a již předstihla známější Spotify. Pozoruhodný je ovšem způsob výběru skladeb určených k nahrání do databáze. Aby služba upoutala, musí mít kvalitní obsah, a tak pro Deezer pracuje 50 profesionálních „posluchačů“, kteří mají ve své pracovní náplni poslech hudby pět hodin každý den. Odposlechnou stovky alb týdně a rozhodují o jejich zařazení do databáze. Samozřejmě pak musí následovat jednání s vydavateli.

Někdy je ale jednání komplikované. Někteří držitelé distribučních práv k hudebním albům, typicky kapel Metallica nebo Beatles, se k digitální distribuci staví dost zdrženlivě. Zástupce Deezeru přitakává: „Právní jednání jsou složitá a mohou trvat dlouhou dobu. Musíme co nejvíc vyzdvihovat hodnotu, kterou streamování hudby může přinést, a motivovat více a více umělců, aby se k nám přidali. Nutno podotknout, že náš katalog nebude nikdy "kompletní", ale neustále dáváme pozor, aby rostl s nejlepší novou hudbou z celého světa.“

My MP3.jpg
Co v databázi chybí, to si můžete dohrát z vlastních zásob. Ale tato funkce je bohužel připravena víceméně na samostatné písničky, celá alba do knihovny zařadit nelze

Objevování, klíč k udržení uživatelů

Stejně jako pro nové konkurenční služby od Googlu či Applu je i pro Deezer velmi důležitou složkou služby objevování. Uživatelé jsou různými cestami motivování k tomu, aby si kromě svých oblíbených interpretů pouštěli i skladby doposud neznámé.

Sbírka.jpg
Nemusíte poslouchat jen to, co máte ve své sbírce

Objevování nové hudby je jednou ze stěžejních výhod obřího otevřeného katalogu a můžeme si domyslet, že také zřejmě nejsilnější zbraní, jak uživatele přimět k pravidelným měsíčním platbám – pokud si oblíbí několik nových alb, musel by si je při opuštění Deezeru koupit a byla by to docela velká jednorázová investice. To pravděpodobně raději utrousí méně bolestivých sedm eur za další měsíc předplatného na Deezeru.

Charts.jpg
Vedle různých tipů doporučení dle oblíbené hudby nebo od přátel nechybí ani klasické žebříčky

Tedy čím více nových alb objevených na Deezeru, tím silnější páka na udržení předplatného. Bezesporu také proto najdeme na Deezeru hned několik způsobů, jak se inspirovat novou hudbou – ať už tematickým automatickým přehráváním, doporučováním podobných interpretů nebo sdílení playlistů s přáteli. Těch už uživatelé Deezeru vytvořili přes 100 milionů.

182 zemí, ale bez USA

Deezer vznikl v roce 2006 ve Francii, postupně se služba rozšířila do dalších zemí. Kupodivu se ale stále nedostala na americký trh. To švédská konkurence Spotify je o dva roky mladší, ale díky rozšíření na americký a australský trh se více prosadila, získala více skladeb i uživatelů. Deezer ale i bez Ameriky ztrátu dotahuje, skladeb má aktuálně o pár milionů více a v květnu oslavil metu čtyř milionů platících posluchačů, Spotify má šest.

Do USA se ale Deezer samozřejmě chystá. „Mluvíme s potencionálními partnery, ale službu nespustíme, dokud na to nebude ten správný čas,“ dostalo se nám poněkud nekonkrétní odpovědi z centrály Deezeru k otázce vstupu na americký trh. Mezitím se služba rozšiřuje po menších trzích, aktuálně je dostupná ve 182 zemích a má 23 jazykových verzí. Po drobkách těží také z mobilních platforem, vedle Androidu a iOS má aplikaci i pro Windows Phone a Blackberry.

Deezer - podpora.jpg

Spojené státy by mohly pro Deezer znamenat docela velký skok a rychlé předstihnutí Spotify. Nicméně možná už je trochu pozdě. Poslech hudby je dnes úzce spřažen s mobilními platformami a pro ty nejsilnější je už v USA dobře zaběhnutý online prodej hudby přímo do mobilů, ať už mají Android nebo iOS. Čerstvě navíc s možností streamovaného poslechu z celé databáze a funkcemi pro objevování nové hudby. Motivací k vyzkoušení Deezeru proto Američanům ubývá.

Je 180 korun moc, nebo málo...

V Česku ale můžeme být zatím docela spokojeni. Deezer zde funguje a nabízí možnost poslechu nepřeberného množství legální a „morálně čisté“ hudby. Lokalizace bychom se mohli brzy dočkat. Asi největším nepřítelem je cena, respektive přechod ke stálé měsíční platbě (přibližně 180 Kč za možnost plného využití služby včetně stahování hudby pro offline poslech v mobilních zařízeních).

Deezer - plans.png
Nabídka tarifů Deezeru: Premim+ je za 6,99 eur (cca 182 Kč), Premium za 3,49 eur (cca 91 Kč Kč). Verze Discovery je navíc doplněna reklamou. Placené verze jsou k dispozici na 15 dní zdarma na zkoušku

Při současných cenách nových alb v rozmezí 200-300 Kč se Deezer z čistě finančního hlediska vyplatí jen těm, kteří si za rok zpravidla koupí alespoň devět alb. Takových lidí moc nebude a budou to zpravidla nadprůměrní posluchači, kterým by tak v databázi Deezeru mohlo ledacos chybět. Pro koho tedy Deezer je? Pro lidi, kteří by rádi poslouchali hudbu víc, ale tak nějak neví co…

Diskuze (31) Další článek: 4 věci, se kterými by měl dobrý antivirus umět zatočit

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,