Asi takhle: záruky nemám žádné. Ale ty nemá nikdo nikde k ničemu. Pro mne je dostatečnou zárukou to, že mi to řeknou Amíci. Protože když podepisovali odzbrojovací smlouvy, dodrželi je, alespoň podle veřejně dostupných informací, jak Rusové, tak Amíci. Takže z tohohle pohledu je samotný kredit obou zemí dostatečný na to, abych se nestaral o možnost, že se mne bude někdo pokoušet "napálit".
Ale důvodů mám daleko více a daleko pragmatičtějších: Amíci mají stejně jako Rusové strategické balistické rakety dlouhého doletu schopné svými megatunovými ekvivalenty TNT svých vodíkových hlavic dosáhnout na kterékoli místo na zemi (přesnější by asi bylo vymazat kterékoli místo na zemi z mapy, a možná ještě přesnější vymazat celou mapu celé Země). Jejich výzbroj stála doposud v řádu bilionů USD (myslím opravdu tisíce miliard, čili 10^12, tedy to, co Amíci nazývají již triliony) a nenapadá mne důvod, proč by si měli hrát na schovávanou s nějakou pidizemičkou v Evropě a rozmisťovat tam potajmu útočné zbraně, když je dokážou použít na kterékoli místo na zeměkouli jak ze svého kontinentu, tak i z jaderných ponorek či "běžných" lodí. To bych viděl jako asi opravdu nejvážnější důvod proč věřit, že nám nikdo nevěší bulíky na nos. Nevěšeli nám je konec konců ani Rusové, když u nás rozmisťovali útočné jaderné zbraně a nevidím jediný důvod, proč by se Amíci měli chovat jinak. Čili tady jde opravdu o včasnost zachycení, kvůli doletu to v Evropě stavět nemusejí, dolet mají více než dostatečný už hoodně dlouho...
No a poslední důvod je spíše technologický, neříkám, že ale nepřekonatelný. Ta antiraketa má přeci jen nějaké parametry. Za prvé dolet, ten není strategický, ale jen střední (což pořád je několik tisíc kilometrů) a předělávka na dlouhý dolet je prakticky nemožná bez totální změny nosiče a tím samozřejmě i velikosti. To samé samozřejmě platí i o hlavici. Hlavice jaderné pumy váží typicky několik set kilo a zabírá samozřejmě nějaký prostor...
Poslední věc je reakce na jiný příspěvek: byla tu otázka na to, co se stane, když raketa tu svou kolegyni úspěšně trefí a ono to ... něco udělá. Bouchne, nebouchne? Nejsem vojenský odborník, ale tohle bych si myslím ještě opravdu mohl dovolit okomentovat: za prvé, nebouchne. Ve chvíli, kdy ta antiraketa demoluje svou kinetickou energií onu jadernou raketu, poničí ji natolik, že ta už nedokáže sepnout. Protože jeden z nejzásadnějších úkolů, jak zařídit, aby došlo k jadernému výbuchu, je jak dostat kritické množství co nejblíže k sobě na dostatečně dlouhou dobu. Dělá se to konvenční náloží, která vystřelí jednotlivé části podkritických množství proti sobě (existují i jiné způsoby, ale princip je stejný). Tohle je kupodivu opravdu velký oříšek, nestačí prostě k sobě dát dvě půlky Uranu a čekat, že to bouchne. Protože když je dáte rukama k sobě, dojde k neřízené reakci, začne se to rychle ohřívat, teplo udělá výbuch a výbuch ty jednotlivé kousky odmrští od sebe. Jenže to není pořádný "opravdový" výbuch jaderné bomby, ale jen takový "pšouk". Člověka, který by ty podkritické půlky dával k sobě, to samozřejmě zabije, natolik energie takové zahřátí určitě vyvine (nehledě na to, že radiace by ho pohřbila v každém případě), ale už to jaksi nestačí na vypaření města o velikosti dejme tomu Plzně či Českých Budějovic. Takže pro spuštění výbuchu je nutná opravdu obrovská preciznost toho iniciačního konvenčního výbuchu, a u zdemolované rakety není možný. A jak to dopadne dál? Raketa buď vydrží řádově v kuse a dopadne na zem z obrovské výšky, ale daleko spíše se rozpadne na několik kousků ať již při samotné ráně či při následném pádu atmosférou. Jenže dolů dopadne jen radioaktivní "meteorit", což je svou nebezpečností věc sice lokálně opravdu nepříjemná, ale ohrožuje tak maximálně jednotlivce, pokud vůbec někoho. Se zamořením je to otázka - pokud se štěpný materiál rozdrobí na malinkaté kousíčky v atmosféře, mohlo by to být nepříjemné, ale s největší pravděpodobností s následky menšími než co zařídil Černobyl.
No a kdyby ta bomba přeci jen bouchla? Tak si to vezměme: jsme ve stratosférické výšce, několik desítek kilometrů nad zemí. Radiace klesá nejméně s druhou mocninou vzdálenosti, ale předpokládám, že ve skutečnosti ještě o něco rychleji (kvůli vzduchu, ve vakuu by klesala se čtvercem). I když ta bomba bude mít 100x větší sílu než hirošimská (ta měla 20 kilotun, 2 megatuny už je celkem solidní termonukleární hlavice), bude určitě desetkrát dále při výbuchu (čili se 100x menším účinkem) než jaká byla vzdálenost z míst, kde již lidé měli slušnou šanci přežít. Nikdo neříká, že bez následků, ale drtivá většina lidí by přežila. Tlaková vlna by byla asi také velká, ale u ní netuším, jak aspoň hrubě odhadnout účinky. Předpokládám, že v řádově stejně hustém prostředí by slábla opět s druhou mocninou, ale atmosféra stejně hustá zdaleka není a ve stratosféře už nemá v porovnání s atmosférou při zemi skoro žádný obsah.Nicméně tam, kde žádný vzduch, který by se dal ohřívat a pak šiřit jako tlaková vlna, není, lze uvažovat jen to tepelné záření, a to slábne jistě se čtvercem (a vzduch prostě ohřeje "o něco dále"). Čili předpokládám, že pokles se čtvercem vzdálenosti by byl opět řádově realistický a tak i skýtal slušnou šanci na přežití. V Hirošimě zbyla poslední velká část mrtvých ještě na poslední třetí efekt, a to na následné požáry, které si myslím, že můžeme vzhledem k předchozím dvěma zanedbat (jistě budou, ale nezemřou při nich desítky tisíc lidí)... Suma sumárum i kdyby zemřelo pár stovek lidí, což je dost možná i pesimistický odhad, pořád se to nedá srovnat s desítkami tisíc až milionem (to druhé v případě termonukleární hlavice - tu ale nemá každý a asi by tudíž bylo rozumné očekávat přílet spíše "běžné" štěpné pumy)... Přeci jen i v případě výbuchu (opakuji ale, že daleko nejpravděpodobněji bouchnout nemůže) je obrovský rozdíl mezi výbuchem v ideální výšce okolo půl kilometru až kilometru nad hustě obydleném velkoměstem oproti neúčinnému stratosférickému výbuchu nad navíc prakticky náhodným místem, které je dost možná úplně liduprázdné či je tam blízko nějaká malá vesnice...
