Google chtěl vědět, jak na tom jsou Češi (a jejich podnikání) s internetem. Studii vypracoval Boston Consulting Group a vy si ji můžete stáhnout v češtině a PDF. Na co analytici přišli?
Za poslední roky jsme publikovali hromadu nejrůznějších statistik, analýz, žebříčků, srovnání a studií, jak si vede Česká republika ve srovnání s ostatními v internetovém světě. Každá se v něčem liší, zpravidla nás ale všechny zařadí spíše do té lepší částí zemí Evropy a světa.
Země internetová
Nedávno se na webu objevila nová studie. Jmenuje se Země internetová a na svědomí ji mají Češi z Boston Consulting Group. Studii si nechal vypracovat tuzemský Google a najdete ji na samostatném webu zemeinternetova.cz. Oproti těm ostatním se liší v tom, že je ve středu zájmu tentokrát skutečně pouze Česká republika – právě ta je totiž podle studie zemí internetovou.
Výzkum BCG propojuje svět internetu s národním hospodářstvím, neodpovídá tedy na otázku, jestli je u nás rychlejší připojení než v Rumunsku, ale spíše jak se u nás internetu daří obecně a jak (a jestli dostatečně) ovlivňuje podnikatelské prostředí. Pokud je tedy podle Akamai Rumunsko rychlejší, podle BCG ho naši podnikatelé a ostatně i my sami dokážeme mnohem lépe využít. Internet je jednoduše řečeno už integrální součástí našeho života.
Dokument v PDF najdete na webu Země internetové, nicméně za zmínku stojí několik kulatých statistických čísel, o kterých se v analýze píše. V roce 2009 tak například internet podle autorů přispěl hrubému domácímu produktu 130 miliardami korun, což představuje 3,6 procenta HDP. Kdybyste ale spočítali celkový přínos internetu, jeho stopa bude ještě vyšší. S internetem se totiž setkáváme i tehdy, když zrovna nic nenakupujeme v e-shopu. Internet používají banky, státní správa a dnes ostatně už také kdejaký platební terminál.
Kdyby byl internetový byznys samostatným odvětvím, byl by silnější než bankovnictví
Zdroj: Země internetová, BCG
Ačkoliv se dnes drtivá většina počítačových součástek a dalšího hardwaru dováží z Asie, něco se vyrábí i v Česku. Čistý export počítačů a komunikačních technologií se podle BCG ročně vyšplhá na 28 miliard korun a tvoří tak tedy více než pětinu (22 %) celé internetové ekonomiky.
V roce 2015 bude internetová ekonomika tvořit 5,7 % HDP
V příštích letech by podle zprávy mělo české hospodářství postavené na internetu růst o 12 procent ročně. Hlavním tahounem přitom bude běžný domácí uživatel, jehož internetová spotřeba poroste dokonce o 19 procent ročně. Jinými slovy bude na internetu více utrácet. Není se čemu divit, rychlost připojení se totiž bude zvyšovat a ruku v ruce s tím se bude zlepšovat i obsah. Na webu se pak naučíme i nakupovat za služby – nikoliv pouze za drobnosti pod stromeček a předplatné na Ulož.to a Rapidsharu.
Index e-intenzity, aneb kdo umí internet lépe využít
V úvodu jsem psal, že rychlý internet je pouze předpoklad, nikoliv samotná známka informační vyspělosti. Tu se snažili pánové z BCG vyjádřit pomocí vlastního indexu e-intenzity, který měří vliv internetu na trh a na společnost mezi zeměmi OECD. Tady už tak skvělých výsledků nedosahujeme. Při srovnání s východoevropskými a jihoevropskými zeměmi je u nás internet sice „více doma“, s tradičním internetovým severem a obecně i se západními zeměmi se ale srovnávat zatím stále nemůžeme. Sice jsme v podstatě úplně stejně rychlí, ale v české samoobsluze si zatím dvacetidolarový kupón na iTunes nekoupíte. V Rakousku nebo Německu ano.
Index e-intenzity, aneb jak je u nás internet zdomácněl napříč hospodářstvím
Zdroj: Země internetová, BCG
Index e-intenzity zkoumá tři základní měřítka: infrastrukturu, výdaje a angažovanost. V tom prvém případě jde skutečně o penetraci a rychlost internetového připojení. V tom druhém o schopnost lidí utrácet na webu (a firem za online reklamu) a v tom posledním případě jde o to, jak aktivně internet přijímáme – jestli na něm pouze čteme poštu jako před deseti lety, nebo jsme podlehli i nejnovějším trendům. Zde si troufám tvrdit, že naše angažovanost v posledních měsících vystřelila vzhůru, alespoň co se týče internetové slevománie na přelomu roku.
Index e-intenzity z pohledu jeho tří základních složek – kdybychom neutráceli, byli bychom na chostu
Zdroj: Země internetová, BCG
V infrastruktuře máme ještě co dohánět, také v angažovanosti na tom nejsme v rámci zemí zrovna jedničky, ve výdajích si ale vedeme velmi dobře – buď skutečně rádi na webu utrácíme, nebo nás firmy dokážou mnohem lépe oškubat.
Kolik firem má rychlé připojení, kolik Facebook a kolik jich v průměru tweetuje?
Zdroj: Země internetová, BCG
A co vy? Jak vnímáte „internetizaci“ české společnosti? Je už web a jeho služby naprostou součástí českého podnikání a vůbec společnosti jako takové, nebo je to stále něco navíc – zábavní doplněk a obchodní dům pro odvážné technoidy.
