Přístup k počítačům se v Evropské unii liší region od regionu (myšleny jsou statistické regiony NUTS2 – v 28 státech EU je 187 regionů NUTS2). Největší rozšíření schopnosti používat počítač v populaci je ve Skandinávii a západní Evropě, směrem na jih i východ se pak penetrace snižuje.
To jde prakticky ruku v ruce s rozšířením širokopásmového připojení k internetu. V Evropě je nejrozšířenější ve Skandinávii, Velké Británii, Beneluxu a Německu, na opačném konci žebříčku je Portugalsko, Řecko, Rumunsko a Bulharsko.
Širokopásmový internet je nejvíce rozšířen v západní Evropě a Skandinávii (zdroj: Eurostat)
Do roku 2020 by dle plánu měla být celá Evropská unie pokryta internetem o rychlostech přesahujících 30 Mbps. Pohled na mapu ukazuje, že poskytovatelé v některých regionech mají co dělat.
Aktuálně má přístup k internetu o rychlosti vyšší než 30 Mbps 53,8 % domácností napříč zeměmi osmadvacítky. K širokopásmovému internetu všech rychlostí je připojeno 76 % domácností.
Širokopásmový internet je pak nejvíce rozšířen v Londýně, ve kterém je k němu připojeno 94 % domácností. Nad 90 % se dostaly také dva regiony v jižní Anglii, tři regiony v Nizozemí a Finsku a po regionu v Německu a Dánsku.
Pod 60% rozšíření širokopásmového internetu v Evropě se dostalo hned 20 regionů v Rumunsku, Bulharsku, Portugalsku, Itálii, Řecku a Irsku. Nejhorší situace je v řeckém regionu Kentriki Ellada, kde je k širokopásmovému internetu připojeno jen 40 % domácností.
V České republice je nejlepší situace v Praze, Středních Čechách a na Vysočině/Jihomoravském kraji, kde je rozšíření internetu mezi 70 a 80 %, v ostatních částech republiky je rozšíření pod 70 %.
Elektronický obchod je nejvíce rozšířen v západní Evropě (zdroj: Eurostat)
Ani v oblasti elektronického obchodu Česká republika zrovna nevyčnívá. Zatímco v celé osmadvacítce provedlo v posledních 12 měsících on-line platbu 47 % občanů (v roce 2010 to bylo 40 % a v roce 2007 jen 30 %), u nás se tato míra pohybovala v rozmezí 30–50 % (kromě Karlovarského a Ústeckého kraje, kde byla v rozmezí 20–30 %).
Nejvíce v oblibě jsou on-line platby v dánském regionu Hovedstaden a v obou jihoanglických regionech, kde v posledních 12 měsících probedlo platbu on-line 83 % dospělých občanů. Na opačném konci žebříčku je – a vzhledem k rozšíření internetu i počítačů se není čemu divit – rumunský region Sud-Est, kde za stejné období platily on-line jen 4 % obyvatel.
