Takže si to ujasněme, aby při tomto "opravdovém 3D videokonferenčním hovoru" viděl druhou stranu v 3D, tak musím mít na nose 3D brýle. Aby mě viděla druhá strana v 3D, tak musí mít také brýle. Takže ano, sice bude všechno pěkne v 3D, ale bohužel z člověka na druhé straně neuvidím stejně nic, protože bude mít půlku obličeje zakrytou. Oči jsou přitom při hovoru to nejdůležitější. Celá pointa tohoto úžasného systému mi tak opravdu uniká. Je to jen pokrok pro pokrok, protože mít všechno ve 3D je teď prostě in. Že je to ve výsledku spíše ZHORŠENÍ stávajícího stavu, kdy sice nevidím člověka ve 3D, alespoň mu ale vidím do tváře. to už nikoho moc nezajímá.
Pro zájemce uvedu odkaz na výzkumný projekt Paula Debeveca:
http://gl.ict.usc.edu/Research/3DTeleconferencing/...
Je možná v ranných fázích vývoje a do obýváku si ho v dohledné budoucnosti určitě nekoupíte, ale rozhodně je do budoucna použitelnější a slibnější, než tyto stereoskopické brýlovité nesmysly.