Problém bude už pomalu průměr atomu. U křemíku je to cca 111pm, sloučeniny nepřipadají v úvahu, protože molekula bude vždy větší a žádný menší prvek, kterej by byl použitelnej není. Takže variant moc není, reálný je dostat se někam k 1nm, potom už bude problém s výrobou složitějších čipů. I když prý snad už někdo dokázal vyrobit tranzistor s jediným atomem jako přechodem, tak je otázkou, jestli je vůbec reálné jich spolehlivě dostat na jeden čip miliardy. Tohle už je opravdu na hranici jakékoliv manipulovatelnosti, něco takového už se dá nenávratně zničit škaredým pohledem. Ale vzhledem k nižší spotřebě menších technologií, tudíž nižší teplotě, by mohlo být reálné vrstvení složitých čipů. Ale to se uvidí. Pravděpodobně bude spíš cestou zvětšování plochy pro náročné aplikace, pro ultra mobilní segment toho asi moc vymyslet nepůjde. Dalším limitujícím faktorem budou frekvence, ty také nelze navyšovat neomezeně (prostoru zbývá zatím teoreticky dost, ale energetická náročnost to pravděpodobně zastaví mnohem dřív). Finančně přijatelným řešením je přidávat víc jader a úkoly, které lze provozovat vícevláknově na to optimalizovat, u kterých to nepůjde, tam by mohl být cestou kvantový počítač. Ale zatím nás to myslím nemusí tak moc trápit. Myslím máme prostor alespoň na 100násobné zvýšení výkonu při zachování přijatelných nákladů a rozměrů. Vzhledem k tomu, že domácí počítače nejvíc dostávají na pr*el ve hrách, které už teď nemají daleko k fotorealističnosti, mělo by to na dlouho stačit. A na složitější úkoly tu budou opět superpočítače, případně kvantové počítače.