Jako dítě jsem výjimečně snesl pouze audio knihu (pěkný hlas známého herce) s pohádkami nebo z "dráťáku" u tety, kde se na kanapi krásně usínalo (vepřová pečínka byla v troubě), přes dvířka prosvítal oheň, který nádherně praskal.
> Jinak by měli dětem číst rodiče, kdekoliv venku slyším hrozně dětí s vadami mluvy, šišlají, nemají ř, žádná slovní zásoba, žádné vychování (pozdrav, ohleduplnost), vše si vynucují řevem a rodiče jen koukají, nejsou schopni zasáhnout nebo mají pomýlenou ideologii, že dítě se vychová samo, ano, jako klacek nebo dříví v lese.
> Zbytek by kromě slepců (špatný zrak) měl číst, číst proto, že tak lze přizpůsobit tempo, zapojit myšlenkové procesy, představivost. Při čtení knihy, vidí každý přesné nuance děje jinak, což je hlavní nedostatek filmu či zpracování díla "někým". Ten "někdo" má nějakou představu a tím nenávratně ovlivní ostatní, kteří již nemají právo volby.
> Zda elektronicky či v tištěné podobě je mi jedno. Sám už čtečku používám také (především pracovně), ale přiznám se, že ke krbu si vždy beru tištěnou verzi.
