ATI Eyefinity: šílenost AMD, až 24 displejů na jednom PC

AMD na včerejší novinářské prezentaci předvádělo multimonitorovou technologii Eyefinity, díky níž je možné připojit k jedné „obyčejné“ grafické kartě (mluví se o modelu HD 5870 Six) najednou až šest monitorů s celkovým maximálním rozlišením 8 192 × 8 192 bodů. To je dost na to, aby karta zvládla i šestici 30" LCD s rozlišením 2 560 × 1 600 bodů v konfiguraci 3 × 2 monitory (které vyjdou asi na sto šedesát tisíc). Některé desky jsou vybaveny čtyřmi dlouhými PCIe sloty, což umožňuje osadit hned čtyři grafické karty a získat tak jediné PC se 24 výstupy pro LCD. Nová technologie tak stírá hranici mezi světem běžných smrtelníků a profesionální sférou, kde se za podobná řešení platily hříšné peníze.

Pokud vás při prohlížení testů grafických karet nenapadalo, k čemu je nám takový výkon, když nové modely s bravurou zvládají bez problémů většinu moderních her na nejvyšším dostupném rozlišení, Eyefinity je jasnou odpovědí na to, co s tímto výkonem dělat.

Hodně velká násobilka

Displeje s rozlišením 2 560 × 1 600 bodů v konfiguraci 3 × 2 panely nabízejí dvanáctinásobek běžného fullHD rozlišení (1 920 × 1 080 bodů) – 7 680 × 3 200 bodů a celkově více než 24 megapixelů. Ze správné vzdálenosti už lze dosáhnout toho, že se výsledný obraz rozlišením blíží rozlišovacím schopnostem oka a jeví se perfektně ostrý – proto AMD vymyslelo označení Eye-Definition a zkratku Eyefinity.

Teoretické maximum, kterého by bylo možno dosáhnout kombinací čtyř grafických karet, kdyby bylo možné využít jejich maximální rozlišení 8 192 × 8 192, je více než 268 megapixelů. To je s ohledem na rozlišovací schopnosti oka ekvivalent přibližně devadesátistupňového zorného úhlu.

Prakticky to není možné, neboť neexistují panely, které by umožnily podobného rozlišení kombinací šesti monitorů dosáhnout.

LCD zamrzly na mrtvém bodě, budeme se ubírat cestou multi-monitorů?

Během posledních let jsme byli svědky razantního nástupu širokoúhlých panelů. Cena 20-22" monitorů s rozlišením 1 680 × 1 050 bodů a 1 920 × 1 080 bodů spadla během relativně krátkého období ke třem tisícům korun. O pomyslný stupínek výše jsou 24", 26" a 27" LCD, které ale s výjimkou větší úhlopříčky a větších pixelů nenabízejí při rozlišení 1 920 × 1 200 bodů prakticky nic navíc.

O poznání větší rozlišení 2 560 × 1 600 bodů nabízí až 30" LCD, na trhu je však doslova pár modelů s cenou začínající okolo 25 tisíc korun, za které pořídíte hned šest slušných dvaadvacítek s fullHD rozlišením. Díra v nabídce mezi fullHD monitory a LCD s rozlišením 2 560 × 1 600 bodů je obrovská.

Za posledních pár let od doby, kdy HP přišlo s „levnými“ 30" panely, se nové monitory, o kterých se ještě dá říci, že jsou dostupné i pro běžné smrtelníky, objevují šíleným tempem dva nové modely za rok a jejich cena se stále drží vysoko nad dvacetitisícovou hranicí. Pokud se nestane zázrak a ve velkém se nerozběhne výroba nějakých 25" LCD s rozlišením 2 560 × 1 600 bodů, jen stěží se v dohledné době dočkáme toho, že by se objevily monitory s vyšším rozlišením za ceny kolem pěti tisíc, podobně jako tomu bylo třeba při migraci z 19" na 20-22" panely.

FullHD už se u nových počítačů stává standardem, může si jej dovolit každý, a hlad po vyšším rozlišení, které nabízí větší komfort, začíná růst. Jedinou schůdnou cestou, jak se k němu bez vysokých nákladů dostat, je použit více monitorů a zdá se tedy, že se v případě Eyefinity AMD trefilo do černého.

Jakoby to byla jedna plocha

Významnou vlastností celé technologie je i to, že se i ve Windows chová transparentně – systém se tváří, jako by šlo o jediný monitor a jednolitou plochu. Podle Bright Side of News ovladače umí kompenzovat i posunutí obrazu kvůli rámečkům panelů tak, aby vypadal spojitý – renderují o něco větší obraz a o tloušťku rámečku jej oříznou. Díky tomu padají omezení a problémy, kvůli kterým multimonitorové konfigurace a vyšší rozlišení podporuje jen hrstka her.

Na telestěně ze 24 fullHD monitorů renderuje systém s kompenzací obraz o rozlišení 12 240 × 5 280 bodů (1920 + 120) × (1 200 + 120) pixelů, celkem téměř 65 megapixelů. Telestěna ze čtyřiadvaceti LCD prý běží na Ubuntu 9.04 a předprodukčních ovladačích Catalyst Driver for Linux a spuštěnou „hrou“ je simulátor X-Plane 9.  Šlo ale pouze o technologické demo, ovladače s ostrou podporou tohoto režimu se ještě několik měsíců neobjeví.

 
Celkem 11 520 × 4 800 bodů a 55,3 megapixelů na čtyřech grafických kartách a 24 fullHD LCD

Monitory lze ale přepnout i do režimů, ve kterých se chovají stejně jako dosud jako samostatné plochy, nebo jako několik virtuálních monitorů, z nichž je každý sestaven z několika monitorů fyzických.

Na Hot Hardware se zmiňují, že již měli možnost vyzkoušet si Eyefinity poskládané ze šesti 30" LCD s celkovým rozlišením 7 680 × 3 200 bodů (24,6 Mpix). Vše obsluhovala jediná karta s jediným grafickým procesorem. Připravovaný Dirt 2 – jeden z prvních titulů, který by měl podporovat DirectX 11, běžel i při tomto rozlišení na „perfektně akceptovatelné“ snímkové frekvenci. Na konfiguraci se třemi 30" displeji vyzkoušeli ještě Left 4 Dead a World of Warcraft při 7 680 × 3 200 bodech,

Při oficiálním vypuštění má hraní s Eyefinity podporovat multimonitorový desktop pouze na jediné kartě, podpora pro CrossFire má ale přijít také, jen o něco později. Technologie také vyžaduje, aby byl přinejmenším jeden z monitorů vybavený DisplayPortem.

AMD intenzivně spolupracuje se Samsungem na výrobě monitorů s ultratenkými okraji a podstavci, které by bylo možné snadno stohovat a vytvořit tak velkou, téměř bezešvou zobrazovací plochu. Samsung má být prvním, kdo nové monitory uvede na trh.

Jedno velké ale…

které se nedá neříct a které asi každého napadne, si necháme na závěr. I když Samsung slibuje nové modely monitorů, jen stěží se se stávající technologií podaří dosáhnout toho, aby plocha vypadala opravdu jako jednolitá. Podobné řešení tedy určitě nebude pro ty, kteří nesnesli CRT Trinitrony kvůli dvěma tenkým drátkům na masce a nesnesou na LCD mušinec. A dokonce ani pro ty méně náročné – i centimetrové rámečky kolem displejů a dvoucentimetrové mezery mohou být pořádně otravné, zejména pokud se to nejzajímavější odehrává zrovna v místě předělu mezi dvěma (nebo nedej bože čtyřmi) monitory.

I u špičkových tzv. ultra-thin bezel komerčních displejů se supertenkým rámečkem (níže je pro příklad 46" Samsung 460UT s rozlišením 1366 × 768 bodů), které se vyrábí speciálně pro komerční účely a velké stěny poskládané z více panelů jsou při displejích s úhlopříčkou okolo čtyřiceti palců běžné 3-12mm okraje. Předěl je tedy jasně zřetelný. Ceny podobných panelů se přitom pohybují v řádech desetitisíců až statisíců korun.
 

Dalším omezením jsou pozorovací úhly běžných LCD, a týká se to zejména vertikálních pozorovacích úhlů u levných TN panelů, které by jinak byly na podobné řešení optimální. Při pohledu na monitor zespoda obvykle velice rychle dochází ke zkreslení barev a tak se příliš nehodí ke stohování nad sebe.

Dlužno ovšem dodat, že ze strany uživatelů PC zatím požadavky na displeje pro stavbu bezešvých telestěn nepřicházely, uvidíme, jestli se na tom s příchodem Eyefinity něco změní a další vývoj a zlepšování displejů se bude ubírat i tímto směrem.