Ani sto superpočítačů nestačilo ve hře go na člověka

Ani sto sesíťovaných superpočítačů nedokázalo porazit člověka v go, zřejmě poslední klasické strategické deskové hře, u které počítače nejsou schopné porazit její nejsilnější hráče.

Zatím k poslednímu pokusu prolomit tuto významnou metu v programování umělé inteligence došlo v sobotu 22. března 2008 v Paříži. Za „lidstvo“ nastoupil Catalin Taranu, rumunský profesionální hráč, v současnosti druhý nejsilnější Evropan. Za umělou inteligenci bojoval počítačový program MoGo, který vyhrál poslední mistrovství světa počítačových programů v go a je nejsilnějším současným programem. Ten podporovalo dalších sto sesíťovaných superpočítačů, které poskytli počítačový experti z francouzské CEA, výzkumného střediska jaderného programu nedaleko Paříže.

Přestože Catalin Taranu dal programu poměrně velký náskok (tzv. handicap; dá se to přirovnat k tomu, jako kdyby v šachách jeden z hráčů začínal bez několika figur), bez větších obtíží zvítězil. Pro tvůrce programu MoGo může být alespoň útěchou, že v zápasu na zmenšené desce o velikosti 9x9, která se používá k učení dětí, dokázal MoGo Catalina Taranu v jedné ze tří partií porazit. K tomu, že by program dokázal byť jen na desce 9x9 porazit profesionální hráče, došlo vůbec poprvé ve čtyřicetileté historii programování go.

Klepněte pro větší obrázek
Hra go v praxi

Cíl vytvořit počítačový program, který by dokázal hrát go vyrovnaně s nejsilnějšími hráči, však zůstává stále vzdálený. Přitom například v šachách tento zlomový okamžik nastal již v roce 1997, kdy program Deep Blue vyvinutý firmou IBM porazil tehdy nejsilnějšího světového hráče Garry Kasparova. Go má ale astronomicky více variant než šachy (šachy cca 10e200, go cca 10e800), takže přestože jsou vypsané milionové odměny v dolarech pro tvůrce programu, který porazí profesionálního hráče, a vytváření programů hrajících go se věnují celé týmy počítačových expertů, zatím všechny programy zůstávají na úrovni silnějších amatérských hráčů.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že programátoři již zkoušeli mnoho přístupů pro algoritmy vybírající nejlepší tah v go, včetně samoučících se neuronových sítí. MoGo vyhodnocuje vhodnost tahů zdánlivě „tupou“ strategií MonteCarlo, kdy od každého možného tahu program dohraje mnohokrát partii náhodnými tahy a nakonec vybere ten tah, který měl nejvyšší procento vyhraných her. Sami programátoři přiznávají, že dost dobře nechápou, proč tato strategie funguje lépe než ostatní. Na lidskou představivost a předvídavost to však zatím ani zdaleka nestačí.

Hra go (čteno [go]) vznikla před 4 až 5 tisíci lety v Číně a je nestarší deskovou hrou na světě. Z Číny se postupně rozšířila do celé východní Asie, kde je dodnes velmi populární. Princip hry je velmi jednoduchý: hráči střídavě kladou na desku, která má tvar čtvercové sítě o 19x19 liniích, své kameny, přičemž se snaží ohraničit si co největší území a zároveň obklíčit co nejvíce kamenů soupeře. Další informace o hře go naleznete na internetových stránkách České asociace go www.goweb.cz.


Zdroj: tisková zpráva ČAGo,  
http://goweb.cz

Témata článku: Programování, Go, Handicap, Deep

42 komentářů

Nejnovější komentáře

  • Chupacabras 27. 3. 2008 17:01:33
    Zaujímalo by ma, koľko je teda tých atómov v vesmíre.
  • Fireman 27. 3. 2008 12:42:05
    Jednoducha uvaha proc v GO nedokaze porazit pocitac profika a v Sachach...
  • Fireman 27. 3. 2008 12:26:48
    pro vypocet variaci a kobinaci vzdy urcuje faktorial... a je to presne jak...
Určitě si přečtěte

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

Operační systém běžným počítačům nedal Bill Gates, ale Gary Kildall

** Gary Kildall pochopil, že levné výpočetní čipy mohou posloužit jako univerzální počítače pro všechny ** Připravil pro ně proto první operační systém ** Později mu systém vyfoukl Microsoft a nazval ho MS DOS

23.  4.  2017 | Pavel Tronner | 57

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

Umělá inteligence je sice v plenkách, už teď ale přestáváme rozumět, jak vlastně funguje. To je problém

** Už je to tady, lidé přestávají chápat počítače ** Systémy neuronových sítí začínají pracovat tak, že ani jejich tvůrci přesně neví, co se uvnitř děje ** Do budoucna to může být závažný problém

24.  4.  2017 | Jakub Čížek | 112

Acer chrlí novinky: levný a tenký Predator, nové Switche a další notebooky

Acer chrlí novinky: levný a tenký Predator, nové Switche a další notebooky

** Acer na konferenci v New Yorku představil velkou spoustu novinek z oblasti počítačů, notebooků i monitorů ** Notebookové novinky se dotkly řad Predator, Swift, Switch i Aspire ** Herní notebooky dostaly nový typ chlazení

27.  4.  2017 | Karel Javůrek | 9

Jak by měly vypadat příští Windows? Designéři si pohráli s futuristickým prostředím Neon

Jak by měly vypadat příští Windows? Designéři si pohráli s futuristickým prostředím Neon

** Zkraje roku unikly na internet snímky nového prostředí Neon ** Součástí Windows by mohlo být už na podzim ** Komunita grafiků na webu nespala a začala si hrát

26.  4.  2017 | Jakub Čížek | 59

Jak funguje Apple Liam: Robot, který umí recyklovat staré iPhony

Jak funguje Apple Liam: Robot, který umí recyklovat staré iPhony

** Apple zveřejnil detaily, jak funguje robotický systém Liam pro recyklaci iPhonů ** Jeden Liam zvládne rozdělat i na ty nejmenší díly 1,2 milionů iPhonů ročně ** Liam je důležitým prvkem k tomu, aby Apple mohl vyrábět pouze ze stoprocentně recyklovaných materiálů

24.  4.  2017 | Karel Javůrek | 21


Aktuální číslo časopisu Computer

Supertéma: moderní cestování

Kdy opravdu přijdou nové baterie?

Velké testy: 6 herních notebooků a 8 volantů

Recenze: AMD Ryzen řady 5