Žes vzpomněl Roztahováka a dýku. Dokud se jelo rybičkou, tak pohoda. Ovšem na branném táboře jsme v chatce též použili loveckou dýku, tu s tím tmavěhnědým a bílým střenkem imitující parohy za nekřesťanských 40,-Kčs. S tím se hrálo. Pěkně těžká a vždy se zabodla a navíc do dřevěné podlahy. Též spolubydlící to dostal někde mezi tenisku a kotník. Od té doby vím, že v těch místech je nějaká tepna, bo chatka zaliskaná od krve a než se nám to podařilo přiškrtit a z divočiny dopravit do špitálu, tak už mu ani neměřili tlak a dostal hned butelu plazmy než zjistili krevní skupinu. To prošlo, protože řekl, že mu vypadl nůž při krájení chleba, ale ne ty díry v podlaze, bo to bylo poškozování majetku v socialistickém vlastnictví a do rána jsme kytovali, brousili a natírali.
A co další hazard Čára? U mě za 3 z chování a ředitelská důtka za zprivatizování školního sběru, který jsem odklonil do daňového ráje naproti do sběrny, bo kurz byl 1kg/10 halířů a výplata na doručitele anonymních akcií přímo v desetihaléřových mincích, které čirou náhodou byly potřeba do hry.
Tím jsme se museli přeorientovat na výbušniny, trhaviny, třaskaviny, bo s tím jsme museli trochu bokem, abysme nebyli tak na ráně. Ovšem než s jídlem narostla tak chuť, že jsme zvýšili kalibr do velikosti 2kg propanbutanové bomby odpálené sice ve zmoli, ale uprostřed sídliště. Ještěže v tom jelo půl sídliště, takže pachatel neznámý, bo nevyšetřili, kdo u toho přímo byl.
Mno, pak se jevilo bezpečnější přejít na holky, ale nebyl internet, tak se prd vědělo co je to za riziko pracovat s takovým materiálem a v deváté třídě sme skončili před potratovou komisí, aby ukázala kdo jí to udělal.